Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den, mam takový menší problem s timto zapalovanim( http://wp.jawa-50.cz/clanek/tyristorove ... zdroj.html ) po připojeni na zdroj se mi pokažde odpali Q4 a Q5.Budu rád za každou odpověd´

v provm rade by som zacal otazkami:
1. mas osciloskop?
2. co mas ine ako je uvedene na scheme?
3. zhoria naraz, alebo sa rychlo pregreju?

uplne odpoj Q1 a pripj to na zdroj cez 12V ziarovku (predides odpaleniu dalsich tranzistorov)

1.osciloskop max ve škole
2.jedině C1 a C5 jsou misto 250 V na 275 V
3.prostě se jeden z nich roztrhne a myslím že po odpojeni a zapojeni i druhy

Nevkládej nový FETy, připoj to k napájení (klidně i přes tu žárofku, jak tady padlo) a změř, co je na vývodech č.9 a 10 toho švába (TL494). Nejlepší na to bude vošklivoškopek - multimetrem tvar impulsů ani stejnosměrnou výchozí hladinu nezjistíš. A jestli tam naměříš i byť jen vo kun(d)í chlup víc než impulsy nad čistou nulou, máš v zádeli toho švába, respektive jeho emitorový sledovače na výstupech a můžeš ho z fleku vyměnit taky ... Další vyčteš z datašítu inkriminovanýho hmyzáka - třeba na http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet- ... TL494.html

Múžeš psát česky a slušně, příspěvek poslal student.

Přemýšlím jak se to asi bude chovat "na stole", když tam nebude na vstupu "periodické spínání", co se stane, kdyby to někdo zkusil bez zapalovací cívky nebo s cívkou bez svíčky...

Zapoj omezovací žárovku (např. 12V/5÷15W) podle schematu a potom můžeš měřit, jak tranzistory spínají (nejlépe tím osciloskopem). Pokud tranzistory hořely i při rozpojeném kladívku, je vadný IO.

Na stole by měl naběhnout měnič právě s tím TL494 a FETama a měl by nabít výstupní kondíky (C1 a C5) na nějaký napětí daný zpětnou vazbou učuněnou přes dělič R2/R3||R14 zpátky na vývod č.2 toho hmyzáka. Minimálně by měl "prsknout" - ale rozhodně by měl na vývodech 9 a 10 (buzení těch FETů) dát aspoň pár impulsů plnýho napětí a ne trvalou stejnosměrnou úroveň, jak to vypadá podle tvrzení tazatele - navíc ještě nějakou nízkou, odhadem 1,5-2V, takže ty trandy se jen pootevřou a "zamrznou" mu v lineární části svojí převodní charakteristiky - pak je na nich tak velká výkonová ztráta i při relativně malým proudu, že vypustí pracovní médium doslova sebedestrukčním tempem ... Je sice pravda, že funkci měniče by měl zablokovat nabitej kondík C10 - a spouštět by ho mělo periodický vybíjení pomocí impulsního otevírání tranzistoru uvnitř optronu. Jenže i tam může bejt zakopanej Alík ... Fakt je, že bez vošklivoškopku se to testování jednoduše neobejde.

Pokud je kladívko rozpojené (nezapojené), jsou oba optočleny otevřené (sepnuté) a OK3 blokuje činnost měniče - žárovka nesmí svítit.

Tohle fungovat nebude, bude se to žhavit a prorážet, protože 5k6 a nestihne to kvůli 68 ohmů zavírat, dej prvně vybíječe gejtů a pak zvětš R16 a R17 na 2k2.
Potom změř indukčnost primárních vinutí, aby měly na 22kHz aspoň 100µH.

samponek píše:Tohle fungovat nebude, bude se to žhavit a prorážet, protože 5k6 a nestihne to kvůli 68 ohmů zavírat, dej prvně vybíječe gejtů a pak zvětš R16 a R17 na 2k2.
Potom změř indukčnost primárních vinutí, aby měly na 22kHz aspoň 100µH.

Šampóne, my nerozumět řeči tvá kmene - co asi tak podle tebe dělají ty 68R odpory z Gate FETů na zem? Nejsou to čirou náhodou odpory, který mají vybíjet Gate po ukončení budicího impulsu? Kam pak chceš nacpat nějaký "vybíječe gejtů"? A co to meleš o 5k6? Ten tam máš jeden jedinej - v RC článku určujícím základní kmitočet měniče ... Já bych naopak zkusil ty 68R zvětšit na cca 100R, aby napěťovej dělič tvořenej vnitřním trandem v tom švábu a právě tím odporem dával pro Gate vyšší podíl napětí = FETy by se dostaly dál nad lineární oblast do "vyšší saturace"... (používám termín z bipolárů, ale prostě by se dřív plně otevřely) ...

Kdybys zvětšil na 100Ω, tak to tím ještě zhoršíš, i tak se to s 68Ω hned prorazi. Na 140kHz to odpory 68 nestihnou vybít a jde to tím pádem do zkratu přes primární vinutí transformátoru z obou stran. Po zapnutí projde moc Ampér a tranzistory se prostě prorazí.

Musí tam být gejtový vybíječe kvůli 5k6, to dělá 140kHz a to je strašně moc.

Gejtový vybíječe okopíruj od tady http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=70076

a zvětš 5k6, jinak se to bude žhavit. TL494 není dělaný na buzení FET, protože nemá na čipu spodní tranzistory, k buzení FET je SG3525.

Pokud trváš na malých rozměrech a 140kHz, použij jádro RM z hmoty 3F3.
Pokud tam máš blato H21, tak se to bude na 140kHz žhavit a mít mizernou účinnost.
Vzhledem k tomu, že se nejedná o žádný hajgend Class D, tak sniž spínací kmitočet na 30kHz zvětšením odporu 5k6 na 27k.
a na pin 4 přiveď 0.135V ať je tam nečinná doba a nejde to proti sobě.

Také bych zavedl zpětnou vazbu, aby se velikost jiskry neměnila se změnou otáček a nešlehnul se sekundár indukčky.

1. nechce sa mi to pocitat, ale ak to skutocne bezi na 150kHz, tak to tie 68R skutocne nedokazu vybit a pojde to do skratu (mozem to zajtra skusit, mam osciloskop). pomoze PNP trand na vybijanie G mosfetov alebo znizenie frekvencie a zvecsenie death time ako pisal samponek.
2. je otazne ci ma na stole zopnute kladivko alebo to ma zle zapojene , ked mu to nabieha a dokoca sa odpali

V úvodním příspěvku je uveden odkaz na konstrukci (stále není opravený), ve kterém autor popisuje nastavení R1 pomocí trimru 100kΩ na optimum, takže není co počítat. Nicméně se závěry samponka souhlasím.

Neslo by pouzit io pre mosfety, tusim by to mohlo ist nahratit bezo zmeny Dps. Tym padom by sa zaistilo spravne budenie mosfetov. Niemto pozriete svaby ktory by tam pasoval.