Stránka 1 z 2
teplotný koeficient kondenzátorov
Napsal: 19 led 2017, 22:45
od Ivan_Ryger
Dobrý deň dámy a páni,
prosím vedel by mi niekto poradiť, či existujú kondenzátory s lepším teplotným koeficientom kapacity než je keramika C0G/NP0?
Hodnotu kapacity potrebujem približne 10pF.
Napsal: 19 led 2017, 23:06
od Milan
Co máš namysli pod pojmem " lepší " ? NPO by měla mít max. + - 30x
deset na minus šestou na stupeň . Menší tolerance možná výběrem z více těchto kondů ,ale jen samotné měření při výběru by bylo dost problematické . Slída o moc lepší nebude, většinou je tep.koeficient kladný, ale velikostí srovnatelný.
Napsal: 19 led 2017, 23:27
od kulikus
Slida ochotne absorbuje vzdusnou vlhkost a meni tak cinitel jakosti.
Napsal: 19 led 2017, 23:46
od petula
staré sovětské kondenzátory zalité ve skle jsou vynikající, bohužel dnes obtížně sehnatelné a když, tak velmi drahé.
Další možností (v případě 10pF) - záleží do čeho to chceš použít - jsou speciální vf kondenzátory od ATC. Bohužel, též obtížně sehnatelné a též drahé. Avšak na rozdíl od sovětských se stále vyrábějí.
Napsal: 20 led 2017, 01:12
od Ivan_Ryger
na tie ATC by som sa pozrel. Je na to nejaká stránka?
Na moje prekvapenie podľa datasheetu udávaných 30ppm nie je pravda pri všetkých kondenzátoroch z hmoty NP0. Ja som nahrubo nameral i 300ppm pri niektorých kusoch. Máte overenú značku?
Ivan
Napsal: 20 led 2017, 07:58
od Milan
Záleží na tom, k čemu to má sloužit a kolik jich potřebuješ. Pokud pár kusů,
šel bych cestou výběru z nějakých " vystárlých " kondenzátorů třeba NP0
( tebou naměřené odchylky mohou být způsobeny "čerstvými" šmejdy z Číny apod.) .Pokud je jich potřeba mnoho pro sériovou výrobu , pak v takovém speciálním případě je třeba jednat přímo s výrobcem , který požadavek dokáže posoudit z hlediska svých možností. Je nutné vzít v úvahu, že změny kapacity budou závislé krom teploty i na stárnutí a dalších vlivech ,třeba u keramik na napětí. Je velký rozdíl udržet nějaký parametr součástky krátkodobě nebo dlouhodobě , jako příklad třeba umělé stárnutí vinutých manganinových odporů pro analogová měřidla v Metře Blansko , zahořování elektronek pro speciální aplikace apod. Dnes se to již dělá jen výjimečně - hledá se takové řešení ,které tyto drahé výrobní procesy vyloučí - třeba pomocí sw. Osobně si tvoji aplikaci moc nedovedu představit, protože u tak malé kapacity i jen změny v důsledku mechanického namáhání , desky PS atd. budou určitě větší než nějakých
30 ppm vlastního kondenzátoru. Předpokládám, že neřešíš nějaký rezonanční obvod , protože vliv cívky na stabilitu by byl veliký a z hlediska
změny s teplotou velmi málo konstrukčně ovlivnitelný ( roztažnost materiálů , vlastnosti jader , koster atd.) , takže osobně bych hledal nějakou jinou cestu - vyhnout se požadavku na extrémní vlastnosti součástek a převést to celé třeba na měření frekvence, kde u kvalitních
návrhů se můžeš nejméně o jeden řád posunout k lepšímu.
Napsal: 20 led 2017, 10:40
od Michal22
Napsal: 20 led 2017, 11:18
od ZdenekHQ
Ivan_Ryger píše:...Ja som nahrubo nameral i 300ppm pri niektorých kusoch...
A měřil jsi opravdu při této kapacitě jen vlastnosti kondíku, nebo celého měřeného systému (třeba včetně DPS)? To totiž není nic jednoduchýho.
Napsal: 20 led 2017, 16:47
od Ivan_Ryger
Zdeňku, je kľudne možné, že som meral i niečo iné. Mal som kondík na predĺžených vývodoch pripojených na Kelvinove svorky. Bez kondíka pripojeného, pri zvyšujúcej sa teplote som toto nepozoroval.
Ivan
Napsal: 20 led 2017, 16:56
od ZdenekHQ
OK, a druhá otázka - do čeho to je, pokud to není tajný?
Napsal: 20 led 2017, 17:05
od Ivan_Ryger
Zdeňku, je to na presný kapacitný mostík slúžiaci na meranie extrémne malých výchyľok membrány (rádovo ~nm). Mal som už pokušenie použiť vzduchové kapacitné trimre, no tu, kde robím sú momentálne ťažko dostupné.
Ivan
Napsal: 20 led 2017, 17:10
od ZdenekHQ
Dobře, v tomto případě a na tyto kapacity je pak opravdu ideální dielektrikum vakuum, v horším případě vzduch.
Mimochodem, napadl mě skleněný trimr, ale teď opravdu vůbec netuším, jak je na tom sklo s touto požadovanou přesností...

Napsal: 20 led 2017, 18:02
od PavelFF
Sklo asi není žádný zázrak a ani v případě vzduchu není vyhráno - může vadit teplotní roztažnost materiálu desek.
Spíš se to asi dělalo tak, že se kombinovaly různé hodnoty kapacit z různých hmot s kladným a záporným koeficientem. Asi tak v 50.letech na to existovala docela propracovaná literatura. Ale netuším, jak kvalitní kompenzace se dalo dosáhnout. A platilo to v rozumném rozsahu teplot.
Napsal: 20 led 2017, 18:36
od Milan
A nejdou v tom můstku zapojit dva kondenzátory přibližně stejné , aby se změny v diagonále navzájem kompenzovaly ?
Napsal: 20 led 2017, 19:01
od Ivan_Ryger
Milane, ďakujem za nápad. S ťažkosťami by to možno išlo...