Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jaké je prosím minimální vf střídavé napětí na výstupu vf zesilovače, aby to mohla germaniová dioda s pracovním bodem 0,3 V usměrnit ? (Označeno červenou kótou.) Druhý obrázek je skutečné zapojení z jedné staré ruské stavebnice. Dioda asi zkratuje zápornou půlvlnu. Liší se zde nějak minimální vf napětí.

Hodnota vf střídavé napětí je střední efektivní hodnota (jako u síťového napětí) nebo amplituda (navíc je to zde ovlivněno AM modulací) ?

Děkuji za odpovědi IJK

Dle mě jsou ty zapojení rovnocenný z hlediska minimálního VF napětí. Když má dioda prahový napětí 0,3 V, tak je třeba, aby VF signál toto napětí alespoň na chvíli překročil, jinak se dioda neotevře a nic se detekovat nebude. Zvětšení citlivosti na VF napětí lze realizovat předpětím na diodě a třeba i zdvojovačem z těch detekčních diod.

To druhý zapojení je takový teoretický v praxi fungující nesmysl. Správně, pokud není stejnosměrné oddělení někde předtím musí být na výstupu kondenzátor. Po přidání další diody ti pak vznikne zdvojovač.

Zdvojovač by vznikl jen tehdy, pokud by byla dioda v sérii se "živým" a ještě v sérii s ní kondenzátor, ne ?
Skoro všecky polovodičové AM detektory mají ss předpětí - právě kvůli prahovým napětím diod. To je odděleno až po detekci oddělovacím kondem ve výstupu.
Detekce vakuovými diodami ss předpětí jaksi nepotřebuje, žeááno...
K čemu to vlastně potřebuješ? Nahrazuješ někde vakuový detektor Ge diodami?

Děkuji za odpovědi!
U jedné diody (germaniové) by tedy asi 0,4 V bylo málo, stačilo by 0,6 V ? A ta hodnota bude asi znamenat amplitudu.

Prohlížel jsem si jedno staré schema, kde byl jako vstupní zesilovač pouze jeden tranzistor, tak mi přišlo jestli to není málo, ale byly zde použity dvě germaniové diody.

Jak vlastně vypadá to zapojení s dvěma diodami ?

zdvojovač:

Takže u rádia by to vypadalo asi takhle ?

Jak to funguje ? Kladnou půlvlnu propustí "vodorovná" dioda, zápornou zkratuje "svislá" ? Jaké by tady bylo minimální vf napětí ?

Pokud to chceš mít citlivé, tak se ty diody otevřou malým dc proudem.
Na "vodorovném" kondenzázoru nějak zásadně nezáleží, může být klidně stejný

Děkuji za odpovědi! Považoval jsem ten "vodorovný" kondenzátor pouze za oddělovací a "svislý" pouze za část demodulátoru.

To otevření diody malým dc proudem je něco podobného jako u tranzistoru zapojeného jako zesilovač. Pokusil jsem se o schema, ale možná jsem to přehnal s oddělovacími kondenzátory.

Především máš za diodou zkrat, takže ti z toho nic nepoleze.
Asi bys měl upřesnit, k čemu ten detektor potřebuješ, pro jaký rozsah nosných frekvencí, jestli chceš detekovat nf modulaci nebo s tím měřit vf napětí atd.
Je možné, že se pak najde řešení s optimálními vlastnostmi pro danou oblast použití, jinak tu budeme střílet naslepo.

danhard píše:Pokud to chceš mít citlivé, tak se ty diody otevřou malým dc proudem...

To si tam ale často vyrobíš víc problémů, než je výsledný efekt. Máš to předpětí třeba nějak teplotně kompenzovaný?

Třeba jen stačí předpětí, co vznikne na tom vazebním kondíku.

Pokud je to k detekci, tak tam teče nejaký základní proud a nějaká kompenzace předpětí tě nesere, jelikož tě zajímá nf složka

No teď ho ani tak nepotřebuji, ale chtěl jsem vědět jestli by mohla být v návrhu rádiu chyba, že by se signál z antény zesílil tak málo, že se nedostane přes diodu.

No a jak se tu psalo o zdvojovači a dc napětím na diodě, tak jsem chtěl vědět jak to vypadá a funguje. Jak to tedy má být aby tam nebyl zkrat ? Má tam být odpor ?

ZdenekHQ píše:Třeba jen stačí předpětí, co vznikne na tom vazebním kondíku.

Předpětí na vazebním kondíku se vytváří opačným směrem, zavírá ty diody !
Tady nám zase jeden neví, jak funguje zdvojovač, hlavně že musí pindat do vlákna, když tomu nerozumí, administrátor jeden

@danhard: Jenže tohle zapojení se používá třeba u sondy k polyskopu, kde to se schottky běhá od milivoltů i bez předpětí.

I ten paralelní usměrňovač má logiku, ale opravdu se moc nepoužívá. Spíš se používal/používá(?) jako varaktorový násobič kmitočtu.