Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Je dnes docela dobře možné, že vysokoškolsky vzdělaná kantorka, při testovacích otázkách z materiálů a technologií na slaboproudé průmyslovce, ve 3. ročníku, napíše studentům na tabuli jednu z otázek takto:
"Vyjmenujte nejméně tři druhy odporného drátu".

Mladej, co mi občas chodí načumovat na ruce a na měřáky, se s tím odpoledne vytasil.
Napsal do odpovědi "odporný drát je jen jeden, ten co kope" a dostal kvůli tomu 2+ Šel to reklamovat, že měl jinak všecko dobře a dostalo se mu úsečné odpovědi "za ty vaše drzosti"
Tož tak to včil chodí na některých průmyslovkách...

Tohle by měl reklamovat rodič toho mladýho - minimálně by měl vedení tý školy napsat, že takto zneužitá pravomoc učitele vůči žákovi je taky ODPORNÁ.

Mám takové tušení, že vycházela ze slova "odporník", což je velmi zastaralý výraz pro dnešní rezistor (odpor). To ji však neomlouvá - takovýto výkonový "odporník" by byl přesto vyroben z odporového drátu...

Kdo umí, ten umí.
Kdo neumí, ten učí.
(Samozřejmě to neplatí vždy).

Na SŠ jsme měli jednu vyučující, co byla taky docela odporná. Po té, co jsem obdržel za 3 ze zkoušení, kde jsem problematiku konstrukce jistých vypínačů přednesl podle toho, co jsem vídal v rozebraných vypínačích a ne podle toho, co nám vykládala (a věřím, že to tak v dávných dobách jejího mládí tak bylo, ale to už tou dobou bylo moc a moc let zpět), tak měla na začátku další hodiny na katedře ode mě malou výstavku rozebraných předmětných vypínačů. Od té doby mě nesnášela přímo bytostně Bylo to sice pro mě tenkrát ponaučení, jak to na světě chodí, ale dodneška ji mám za pěknou samici skotu a udělal bych s odstupem času výstavku zas, za to morální vítězství by mi to prostě stálo, i když ponaučení bylo, že nic dobrého si tím jeden nevyslouží. Myslím, že intervence rodičů je v takovém případě kontraproduktivní ještě víc, asi bych něco takovéch jako student nechtěl. Horší známka se prostě překousne za cenu toho morálního vítězství, vždyť jde stejně celkem o prd. Svět prostě spravedlivý nebyl, není a nebude.

To mě se stalo něco podobnýho, učitel chtěl vědět, jak vypadá elyt. Tak jsem mu to popsal jakože svitek, ale mezi elektrodama je napuštěnej elektrolyt v nasákavým materiálu a dielektrikum je vrstva oxidu hlinitýho. No a on že ne, že prej nádoba s dvěma elektrodama ponořenýma v elektrolytu. Tak jsem mu příští hodinu donesl rozebranej elyt na ukázku a on na to, že mám odpovídat, co je v učebnici. Sto let starý.

Já podobnej problém vyřešil stejně - tenkrát jsem fyzikářovi aportoval nějaký gécéčko s odpíleným kloboučkem, aby si na vlastní bulvy prohlídnul nf tranzistor. A když se něco podobnýho vyskytlo u dcery, tak jsem prostě strčil do kapsy knížku s fotkama a dotyčný kantorce ukázal rozdíl mezi tím, co vykládá v hodině a co je reál ... A byl klid.

S chlapem učitelem je to obvykle úplně jiná liga, ženský jsou prostě vztahovačný a nesnášejí, když se jim útočí na ego. Na elektroniku jsme měli vyučujícího, starého chlapíka, bývalého konstruktéra televizorů. Jedna z jeho četných oblíbených hlášek byla "elektrika je 50 let čím dál tím stejná", k čemuž jsem jednou podotknul "a proto máme narozdíl od západu TV předvolby TV laděné poteciometry", čímž jsem se sice pochopitelně moc nezavděčil, ale sežrat mi to nedal nikdy nijak. U maturity za mě na tabuli napsal jeden vzoreček, na nějž jsem si nemohl vzpomenout (po té, co jsem pomaloval ke druhé otázce tři tabule ) a dal mi za 1. I když to s ním nebylo vůbec jednoduché a jednou jsem na vysvědčení od něj obdržel i za 4, vzpomínám na něj úplně jinak, než na výše uvedenou.

Když já chodil na průmku, tak intervence rodičů ve třeťáku zlikvidovala tělocvikáře, kterýho jsme měli 3 roky. Další rok jsme měli jinýho a časem jsem se dozvěděl, že dostal od ředitele důtku, prachy dolů a záznam do papírů.
Ale tělocvikář si za to mohl sám, nahnal nás na konci dubna do koupaliště, plavecký výcvik. Onen študák byl týden ve škole po angíně a odmítl tam vlýzt. Tak ho tam tělocvikář hodil. Výsledkem bylo, že študák dostal těžkej zápal plic s kašláním krve a byl několik dní na JIP. To už je trochu víc, než když študák udělá z kantora blbce.

To my jsme chodili v teplotách pod nulou hrát na hřiště fotbal, v trenkách a tílku. Přemýšlím, jak nás tenkrát učitel mohl nechal vylýzt ven.

Ne fotbal, ale běhat na kopec do lesa. Podmínky identický - tenisky, trenky a tílko, teplota pod nulou a umrzlo. Tělocvikáři byli vždycky nejvypatlanější, to snad ani nejde nazvat "učitel" ....

Bílý tílko a trenky červený nebo bílý? Běda, pokud měl někdo červený. Pak ten vůl začal řvát: "Trenky bílé, nebo žádné". Tak jsme jednou v tělocvičně nastoupili celá třída v žádné.
Tenisky jsme taky nesměli, nutil nás do nějakejch cviček, nejmenovalo se to náhodou Jarmilky?

Jo a ten vůl nás měl taky na brannou. Pamatuju dodnes při probírání polního telefonu na útlum v Neperech. No schválně kdo ví, co to je.

Neper je jednotka útlumu telefonního vedení optimalizovaná na impedanci tuším 600Ω. Další bych musel dohledávat.

Problém byl, že to tenkrát nikdo ze třídy nedokázal zjistit, v žádnejch knihách ve škole o tom nic nebylo. Dnes si to přečteš na Wikiprdii.

Celeron píše:Problém byl, že to tenkrát nikdo ze třídy nedokázal zjistit, v žádnejch knihách ve škole o tom nic nebylo. Dnes si to přečteš na Wikiprdii.

No, dneska jo - ale já se s Neperem jako jednotkou útlumu setkal už začátkem 90. let u spojařů na vojně, když tehdá nebylo o nějakým interfernetu v Kocourkovsku počítaný ani ve sci-fi ... Vím že na svorkovnicích v průčelí pracoviště používali různobarevný "kostky" (v podstatě zástrčky do lišt), na kterejch měli ještě popsaný štítky s hodnotou "1Np", 2"Np", "5Np" nebo "10Np" a že tím zatěžovali spojovací telefonní vedení - dál jsem se do problematiky nepouštěl, mně úplně k (ne)štěstí stačí decibely.