Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

tak nebezpečnej a organismu lidskýmu škodlivej ? nebo se enem straší s cílem prosadit dražší ocel potravinářskou nerezku DIN 1.4301 ? koukněte: na vojně sme rok baštili z Al ešusů, příbory byly hliník, pivo v Al sudech vozilo se a plechovky coly jsou hliníkové dodnes, zrovna jak sýry v alobalu ale pozor ! i tablety a tak podobně...možná je na EB ňakej lékař nebo biochemik co nám to řekne, dík

Já se nad tím též rozčiluju, rodiče s tím celý život jí, já s tím celý život jím a nic nám není.

ano, ovšem...zrovna tak zásuvkové rozvody hliníkové dráty jsme museli si v paneláku vyměnit na měď a k tomu revizní zpráva pro byťák, vše za vlastní úspory, někdo za zády se asi dobře baví, chechtá kterak trotlům pustil žilou

Hlinik sa spaja s Alzheimerovou chorobou... Ale kludne jedzte hlinikovym priborom a striekajte na seba hlinik (antiperspiranty).

Hliník na sebe nestříkám. Copak ty jsi nejedl v mládí hliníkovým příborem? Pokud já vím, tak dříve se z nerezu kuchyňské náčiní vyjma nožů moc nedělalo. Hrnce byly ocelové smaltované, totéž plecháčky; vidličky, lžíce a lžičky z hliníku.

Říká se tomu "dlouhodobá expozice". Na vojně se taky celý 2 roky nežralo jen z ešusů, ale když se v hnilíkový nádobě dlouhodobě vaří nebo dokonce smaží, při těch vyšších teplotách do jídla může přejít víc iontů kovu než když se z něj jenom jí. Přidej chemickou agresivitu jídel - ono se to nezdá, ale spousta jídel je kyselejch a doslova odleptávají z nádobí nepatrný vrstvičky. Už pouhý zmatnění povrchu znamená jeho chemický napadení. Tolik k používání ešusů a hrnců z Al. Je to prostě rozdíl - v době vystavení vzájemnýho styku a v teplotě, ve který se ten styk odehrává.

A hnilík v instalacích - to je věc jeho hořlavosti. On totiž když se při případným požáru rozpálí nad teplotu cca 900°C, začne při dostatečným přístupu vzduchu sám od sebe hořet a tím podporuje hoření zvýšením teploty až na řádově 3000°C. Vem si na co se používá hnilíkovej prášek v raketovým průmyslu, případně v průmyslu výroby výbušnin. Přesto hnilík vůbec není zakázanej - má jen nastavený omezení pro použití pro nově budovaný instalace v prostorech obytnejch a veřejnosti přístupnejch budov. V průmyslu se může používat bez omezení, jen podle norem pro výkonový průřezy s ohledem na úbytky napětí. Pro ty obytný budovy je navíc zakázanej jen pro rekonstrukce a nový stavby - tam kde byl zkolaudovanej hnilík v instalaci před rokem 1993, tam se nemusí násilím měnit za měď, ani při pouhejch opravách - i když se to dneska obvykle dělá.

Hlinikove pribory si pamatam zo zakladnej skoly, potom neskor uz boli normalne (=nerezove). Doma sme mali vzdy nerezove.

konosuke píše:...hliníkové dráty jsme museli v paneláku vyměnit na měď ...
...pivo v Al sudech...

Ty rozvody většinou nebyly vyhovující i z jiných důvodů.
Co se týká pivních sudů tak případné následky na zdraví ve většině případů nezpůsobil materiál nádoby ale nadměrné užívání obsahu...

Kysličník hlinitý obsahuje v nějakém procentu i obyčejná hlína (jíl jej obsahuje ještě víc). Takže nedotýkat se hlíny. Když se zvedne vítr obyčejně se zvedne ze země prach, takže chránit se před prachem.
Například české minerálky obsahují rozpuštěný kationt hliníku v koncentrací 0.01 až 1 mg/litr.
Myslím, že zákaz hliníkových příborů nic neřeší.

Opakuju - expozice jídla hnilíkovým hrncem trvá cca hodinu-dvě, s teplotou cca 100°C. S ešusem nebo hnilíkovým příborem - jen po dobu samotnýho požírání, neboli odhadem 10-15, maximálně 20 minut, na tom příboru ještě míň, teplota cca 60°C a míň = teplejší nebo dokonce až vroucí materiál si nikdo sám od sebe do držky dobrovolně nedá. Spočítejte si doba krát teplota jednoduchej proporční vzoreček pro oba dva případy.... A pivo plus nápoje v Al nádobách - ty se pro použití na nápoje povinně uvnitř lakovaly a dál lakujou. Vemte hnilíkovou plechovku od bíru, vypláchněte ji od zbytků obsahu, pomalu vysušte při nízký teplotě, pak normálně nůžkama přestříhněte vejpůl abyste viděli na vnitřní povrch - a pak ji plynovým hořákem Z VNĚJŠÍ STRANY ohřejte - normálně se začne pálit a černat, což čistej hnilík neudělá, lakovanej ale jo ...

Antiperspiranty jsou něco trochu jinýho, tam to jsou hnilíkový soli svým působením zaměřený na stažení potních žlázek v kůži. Což sice zabrání flekům na oblečení a určitýmu tělesnýmu pachu, ale kdo si na sebe nacáká antiperspirantu moc, může se mu taky stát, že si užene úpal aniž by se vyskytoval v prostředí s nějak výrazně zvýšenou teplotou - a dokonce i když jiný lidi kolem něj budou naprosto v pohodě. Ono totiž tělo si pocením a odpařováním potu reguluje svou teplotu - a pokud se mu takhle chemicky zabrání produkovat pot, dojde k tělesnýmu přehřátí raz dva. A pak se řekne "jenom antiperspirant" ...

Spojitost Alzheimera s hlinikem byla prokazana, narozdil treba od ockovani o cemz se pitomci jsou schopni do krve hadat...

Pribor sa zase dava do ust a obrusuje o zuby. Pamatam si, ako bol poskriabany ten pribor v skolskej jedalni.

Spojitost Al a Alzheimerovy choroby je známá, ale není známo, co je příčinou a co je důsledkem. Může to být i tak, že nemocný organismus se nedokáže zbavit buď přímo hliníku, nebo se hliník váže na amyloid beta.

Spojitost Alzheimerovy choroby a člověka je taky známá, ale není známo, co je příčinou.

když se projdu kterýmkoliv supermarketem tak co nevidím: hliník ! paštiky, čokolády, káva, smetánka, chipsy, uzená ryba a kdeco samej hliník obal...vono to nebude tak žhavý myslím si