Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Co je to za součástku? K čemu se používala? Na jednom vývodu je potisk NA 300, na druhém 250/350.

Vypadá to na bleskojistku nebo podobný svodič přepětí ale nejsem si jistý.

Zkouška Megmetem 1000V = ∞ MΩ.

Napětí Megmetu nemusí stačit k přeskoku.
PU311 při 1000V taky vytáhne jenom velmi krátký oblouk a to až po "škrtnutí"...

něco tvarově podobnýho, mám dojem, bylo u telefonních přípojek v radiostanicích na vojně.....
ale jestli je to tohle, to tvrdit nemůžu

Je to bleskojistka pro sdělovací nadzemní vedení,používala se i u drah,kde ústily telegrafní bronzový dráty do kabelu.Bejvaly ve skříňkách po sloupech upevněný v držáku podobnym tomu pro novější 11TN41.Obsah je škodlivej,hlavně vrstva thoria (nebo čeho) na elektrodách.Pokud se rozbije,okamžitě vyhodit,pozametat,vytřít podlahu a vyvětrat.

Achab píše:Napětí Megmetu nemusí stačit k přeskoku.
PU311 při 1000V taky vytáhne jenom velmi krátký oblouk a to až po "škrtnutí"...

To je poněkud omyl, přeskoková vzdálenost je dána napětím, a je jedno, jestli to je 1000V ze sady akumolátorů se zkrat. proudem 100A nebo nějakým PU s proudem 100uA. Tažení oblouku v prostředí plynu (vzduchu) už je dáno výkonem a elektrodami.

S PU311 jsem to zkoušel na vzduchu a za normálního tlaku. V jiném plynu a odlišném tlaku budou samozřejmě jiné poměry. Mezi hrotovými elektrodami taky oblouk zhasne snadněji než u plošných.

To není tak úplně pravda, hrotové elektrody výboj zapálí snadněji (teda u dostatečně vysokých napětí), proto se měřící jiskřiště obvykle dělaljí z kulových elektrod. Teorie výbojů v plynech není zas tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.

Té iontovce by mělo být skoro jedno, jestli se zapálí při napětí xx V z Megmetu, nebo nadpětím o stejné hodnotě na vedení, i když nějaký vliv na ionizaci má i strmost nárustu napětí n elektrodách (du/dt).

Tento kus může mít zápalné napětí nad 1000V a megmet ji nezapálí, taky může být vadná. Bylo by nejjednodušší ji zkusit zapálit vyšším napětím, třeba indukovaným v nějaké větší cívce, transformátoru a podobně.

Sendyx píše:To není tak úplně pravda, hrotové elektrody výboj zapálí snadněji (u dostatečně vysokých napětí), proto se měřící jiskřiště obvykle dělají z kulových elektrod...

Snadněji zapálí ale taky se snadněji přetrhne než u větších souběžných ploch...
Elektrody kulového jiskřiště taky nejsou zrovna hrotové, měli jsme ho na zkušebně VN - koule byly o průměru snad půl metru.

Právě že koule vůbec není hrot, navíc se obvykle leštily, aby tam nějaké ulpělé svinstvo neudělalo ten hrot...