Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Borci, mám dve otázky:
-chcem prepastovať dva procesory - jeden v NTB, druhý v PC. Stačí mi na to 1g balenie, alebo kúpiť väčšie?
-prečo mám v NTB na CPU iba pastu a na GPU teplovodivú "žuvačku" ?

1g musí stačit na mnohem víc přepastování, pasty je potřeba dávat co nejméně, ale je nutné, aby byla plocha chladiče perfektně rovná a dobře seděla na procesoru. Pokud rovná není, což není z výroby skoro nikdy, je dobré ji přebrousit na jemném brusném papíru položeném na něco perfektně rovného. V notebooku máš tu žvejkačku proto, že výrobce není schopen zajistit, aby byly plochy CPU a GPU a odpovídající plochy na heatpipe perfektně rovnoběžné, takže by chladiče neseděly a taky proto, že přehřívající se grafika zajistí omezenou životnost notebooku, abys dostal příležitost dát výrobci brzy další peníze za nový book. Žvejkačka se dá nahradit měděnou podložkou a slabší žvejkačkou, chlazení se zlepší. Úplné odstranění žvejkačky bych ale nedoporučoval, pokud by chladič perfektně neseděl, upekl bys to jedna dvě. Ono to i tak není úplně bez rizika, kuličky pod BGA můžou být už načaté a jak s tím budeš manipulovat, může nějaký spoj rupnout úplně. Tak hlavně desku namáhej co nejméně.

Balení 1g postačuje na 10 procesorů bohatě - pokud máš rovinný a dobře přitlačený kontaktní plochy chladicích profilů, pasta skoro není potřeba, stačí jí dát asi tak za půlku hrachovýho zrnka.
To, jestli máš na chladiči plochu holou nebo pokrytou "žuvačkou" záleží od výrobce, co tam napajcoval. Ty samolepící povlaky jsou moderněší vejmysl, ale blbě se dělá opakovaná montáž - ještě se mi nepovidlo sundat chladič přilepenej takovou hmotou bez jejího poškození, takže při případný nucený opravě (výměna mámoprkna apod.) ji musím sloupat z obou ploch za pomoci technickýho benzínu a nahrazovat obyčejnou pastou na bázi silikonu a teplovodivýho keramickýho prášku. Pastu na bázi mletýho stříbra jsem přestal používat už před léty, když jsem "díky" jejím i nepatrným rozmazaným stopám málem vyhodil nepoškozenej procesor Athlon A64 3600+.

Tie teplovodivé gumy tam nie sú kvôli nerovnostiam, ale preto, lebo tam môže dochádzať k nepatrnému pohybu. Musí to byť pružné.

Zvažujem použiť buď Thermal Grizzly Kryonaut alebo Arctic MX-4.

Neviem však ktorú brať. Mám notebook Dell Latitude 6520, procesor Intel i5-2520M a ide ma rozhodiť keď vidím takéto teploty.

KĽUD


ZÁŤAŽ

Nekde jsem videl test jednotlivych past, rozdily byly naprosto minimalni, vcetne veproveho sadla ktere zkouseli taky Mnohem podstatnejsi rozdily byly kdyz pastu spatne aplikovali, naplacali ji tam moc apod.

Přepastováním nic nezkazíš, ale tady je test E5520 + i5-2520M, což je bude podobné tvému, a maximum naměřili 89°C, takže aby to pomohlo. Tady je dokonce ten tvůj, ale s i5-2540M a obrázek z testu CPU, kde naměřili to samé.

Místo teplovodivé pasty používám už přes 40 let silikonovou vazelínu na rybářské vlasce, která se používala v dobách, kdy o speciálních pastách ještě nikdo neměl ani tušení. Dělal jsem si vlastní testy a zjistil jsem, že jsou jen nepatrné rozdíly mezi sil. vazelínou a pastami, ale také že pečlivě vyčištěný chladič a dosedací plocha CPU vykazují srovnatelné výsledky i bez jakékoli pasty! Silikonová vazelína má jednu vynikající vlastnost je velmi plastická, takže je koro jedno, jak ji nanesete, chladič si to rozetře, a hlavně zůstává trvale plastická, netvrdne a neztrácí své vlastnosti na rozdíl od mnoha speciálních past.

Tak som nakoniec zobral tú pastu Thermal Grizzly Kryonaut. Zajtra príde, cez víkend pastujem. Som zvedavý čo to povie, i keď po poslednom príspevku som mierne sklamaný. Silikonovej vazelíny mám v robote hodne. Škoda že som si kúsok nevzal domov.

Buď sa chladenie zlepší, alebo to bude najdrahší jeden gram "čohosi", aký som kedy kúpil.

Vyhodene peniaze. Pouzivam na vsetko bielu pastu Amasan T12 - pred rokmi som kupil tubu a stale som neminul ani polovicu.

Po prohlídce konstrukce tranzistorů 103NU70, jsem k přenosu tepla na chladič též používal vazelínu. Sovětský Ciatim 221. Vzhledem k cenám současných teplovodivých past, to bylo extrémně levné řešení, které dobře fungovalo.

Protože jestli se nemejlím, tak CIATIM byl už tenkrát taky silikónovej ...

O to složení C221, Ekkare, ani nešlo. Při rozebírání tranzistoru, abych si podle návodu vyrobil fototranzistor, jsem uvnitř v krycím kalíšku tranzistoru našel vazelinu, která přenášela teplo z germaniového systému na ten kovový kryt tranzistoru. Teplovodivé pasty se v té době snad ani nedělaly a tak jsem vzal zavděk té C221 a podmazával s ní chladiče tranzistorů, tyristorů a pod. Teď již mám pastu na chladiče od Elchemco.

Ale jo, jde i o to složení - hlavně tam jde o tepelnou odolnost. Ropný vazelíny, respektive mazací hmoty založený na klasickejch uhlovodíkovejch sloučeninách počínaje alkanama = parafínama, už při teplotách kolem 80°C podléhají zvýšený oxidaci vzdušným kyslíkem i dalším změnám. Prostě degradujou a ve styku s holým kovem (hnilíkem, cínem, mědí atd) se přeměňujou na jiný sloučeniny, čímž se mění i jejich fyzikální vlastnosti, hlavně tepelná vodivost. Naproti tomu silikony a na nich založený plastický maziva mají daleko vyšší odolnost proti tomuhle druhu degradace a proto vytvářejí dlouhodobě stálejší a spolehlivější kontaktní přechodovou vrstvičku pro přenos tepla mezi futrálem a samotným teploodvodem (chladičem nebo rozváděčem tepla). Prostě a stručně řečeno, silikonový vazelíny jsou vhodnější z dlohodobějšího časovýho pohledu - a tady končím, protože můžou bejt i jiný, v krátkodobým hledisku vhodnější "kontaktní" hmoty, ale o tom nebyla řeč.

Dík za vysvětlení. Ani jsem netušil, jak dobrým rozhodnutím bylo, před lety tu konzervu "psího sádla" otevřít.