Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Lidi, jak se dá poznat pravá jelenice od různejch syntetickejch náhražek?
Pro neznalé, jelenice je velice jemná kůže, extrémně nasáklivá, možná i z jelena, na mytí oken stále lepší než všechny mikrovlákna, nanovlákna a podobný chujoviny.
Díky

Potřebuješ vzorek a po zbytek života si to zůstane v paměti.

Na omak by měla jít poznat. Předloni jsem si jednu vzal na auto tady.

Matka to kdysi taky porad shanela, ale pak jsem ji donesl tohle https://www.kasa.cz/cistic-oken-karcher ... bateriovy/ a neda na to dopustit. Dal mi to dealer zdarma k mycimu stroji na podlahy, mel jsem to jako nejaky teleshopingovy smejd, ale funguje to opravdu dobre a myti oken s tim jde velice rychle.

Na okna u auta se to ale asi moc nehodi.

Mám tady dvě. Jedna má rozdílnej rub a líc jak barvou tak struktůrou. Z lícu má nepravidelný dolíčky a je taková hnědožlutá. Z rubu má dolíčků mnohem míň, trochu vidím něco jako vlákna podobná vepřovici a je o dost světlejší. Suchá je trochu ztvrdlá, asi 1 mm tlustá, když se namočí, je taková superměkká a lehce slizská.
Ta druhá je slabší, téměř bez dolíčků, z obou stran stejná, suchá jak prkno a namočená vyloženě sliz. Obě mají nepravidelný tvar.
Jsou to obě pravý jelenice, nebo ne?
Nepravou mám asi taky, z obou stran je stejná struktůrou i barvou a dolíčky naprosto pravidelně s větším odstupem než na předešlých dvou. Formát pravidelnej, cca A4.

Jelenice se činí tukem (živočišným, ale i rostlinným), tj. zámišová useň. Jedná se zpravidla o kůže srn, jelenů, daňků, muflonů nabo i ovčí.

Jelenice by měla být z každé strany jiná a co si pamatuji, taky neměla pravidelný tvar. Taky nebyla úplně tvrdá když vyschla. Ten tvrdý kus co tam máš bude nejspíš umělotina.

Celerone, obě vypadají na jelenici. Nová je měkká, ale použitá suchá časem ztvrdne. Po namočení okamžitě velmi změkne, je možná až trochu slizká.

Já to nenaháněl prioritně na okna ale na čistítka izostatů. To se veme čtyřhraná modelářská špejle 4x4 mm, trochu se zbrousí a na ní se vteřiňákem nalepí suchá jelenice. Použil jsem tu popsanou jako první, lícem ven. Zařízne se skalpelem podél špejle a čistítko hotový. Pak se na ní nastříká Kontox 10, strčí do dutiny a už se rajbluje sem a tam. Jelenice nepouští chlupy a protože je měkká, "boří se do ní" kontaktní tyčky a krásně se to vyčistí. Černá zmizí, stříbrná zůstane.
Vzpoměl jsem si na tuhle fintu používanou na předchůdcích izostatů asi dvojnásobný velikosti použitý na sálovým počítači ze 70-tých let ZPA-600.

Myslím, že se dá použít kůže z jemných pracovních rukavic, potažmo z vystříhaného odpadu.

Pravá jelenice se používala mimo jiné i na čištění Johansonových kostek (koncové měrky), svého času ji k nim dodával přímo Somet. Dnes jsou to už možná náhražky.
Taky ji mívali ve fotografických potřebách k čištění plechů leštiček. To už asi taky nebude pravda...

U nás máme Jelenici doslova celej kopec - https://mapy.cz/s/1How3

Když jsem kdysi dělal spojky VN 35kV tak jsme jí fasovali na letování cínu.
Krásně s ní šel uhladit při pájení. Dodnes tady mám ještě pár decimetrů. Je to super věc na optiku. I po vyprání neztvrdne!

Ta jelenice, kterou mám už 45 roků po umytí a uschnutí ztvrdne, ale když se namočí, je zase měkoučká.

V textilce jsem kdysi viděl zkoušku ohněm. Pokud se vlákna materiálu nad plamínkem zapalovače tavily, nebo uhelnatěly a čadily bez toho aby hořely, šlo o umělinu. A pokud vlákno hořelo a nepáchlo, šlo o bavlnu.
Kůže je původně biologický materiál, ta by nad plamínkem měla páchnout jako připálené vlasy (bílkovina)..