Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

je zde někdo z Prahy nebo blízkého okolí, kdo umí svařit dva menší kousky z AL slitiny?

Po domácku se dá svařit směsí elktronu a hypermangánu
díly se dají k sobě obalí alobalem a do mezery mezi alobalem a svařovanými díly se vsype směs a zapálí doutnákem = prskavkou .
Vzniká žár vysoký

Jo, vzniká žár vysoký a fšecko kolem včetně samotnejch kusů je poprskaný škvárou z hořícího elektronu, kterej navíc nejde uhasit a když si vzpomene, shoří to celý. Sežeň si prosímtě na netu nějakou autodílnu, kde opravujou hlavy motorů - každej autoservis má buď svoji svařovnu hnilíku a hnilíkovejch slitin, nebo má s někým takovým smlouvu. Vaří se to střídavým nesymetrickým proudem, wolframovou elektrodou dotovanou thoriem, v proudu argonu jako ochrannýho plynu - metoda TIG. Za prosím a děkuju určitě získáš ke svýmu bydlišti příhodnější kontakt na někoho, kdo ti to spíchne bez rizika VEEEEEELIKÝHO VOHNĚ, ktdrej bys určitě s tím hypermangánem a elektronem riskoval.

S elektronem bych si nezahrával. Před desítkami let jsme s kamarádem chtěli odlít špalek hliníkové slitiny na řemenici. Tak jsme roztavili různé zbytky a část příruby z převodovky ERENY. Asi byla z elektronu. Pěkně se to roztavilo a když jsme to začli nalívat do plechovky od masa, tak to chytlo-dostal se k tomu vzdušný kyslík, kterýmu jinak bránila struska. To jsem nikdy nezažil. Bílá zář, všechno hořelo, vzduchem poletovaly bílý vločky spálenýho mteriálu. Sypali jsme na to písek, nebylo to k ničemu. Bylo to kino pro celou ulici. Vyhořelo to do mrtě, nezbylo vůbec nic, kromě spečenýho písku i ta plechovka se vypařila. Tak bych chtěl varovat před podobnými pokusy.

Mě tu hliník svařili kluci, co dělají renovace litých kol na auta.

Ty hlíny jsou v podstatě nemlich to samý, jako hlavy => ptej se v autoservisech. Kde to nesvaří přímo jejich člověk, za slušný požádání určitě dají kontakt na příslušnýho svářeče nebo firmu.

A nepomoh by termit?
"Pro můj dobrý a pro tvůj taky dobrý."

Ne, protože v termitu je právě hnilík palivem a výsledkem reakce je roztavený železo, respektive ocel (podle legovacích příměsí namíchanejch do směsi předem) a hořící hnilíkatá struska složená převážně z kysličníku hlinitýho a zbytků po reakci. Dobře a pevně svařit hnilík jde opravdu jen TIGem, malý díly k větším (při poměru hmotnosti přibližně 1:5 a vyšším) jde za určitejch podmínek i připájet plamenem (za použití speciálního práškovýho tavidla na bázi fluoridu sodnýho nebo draselnýho). Termitem jde hnilík jedině propálit nebo i kompletně zapálit.

Hliník se dá svařovat i elektronovým paprskem ve vakuu a určitě i laserem.

Samozřejmě - a vařit vejce na tvrdo jde i ponořením do vody gejzírů na Islandu nebo v Yellowston National Parku. Kvůli dvěma vejcím k snídani si zalítneš na Island nebo na Středozápad.

P.S. Andulko, co ti třeba říká termokompresní šoková metoda svařování, pomocí který se za aktivní účasti jistejch za určitejch podmínek silně nestabilních sloučenin pomocí jejich extrémně rychlý exotermní dekompozice v kapalným prostředí dá svařit třeba hnilík s titanem a podobný, jinak normálně nespojitelný kovy? Jedinej problém týhle metody je v její hlučnosti a poněkud razantních emisích sekundárních jevů, kvůli kterým ji nelze dost dobře provozovat v domácnosti nebo v nějaký malý "dvorkový" dílně ... taky se tomu říká svařování výbuchem, víme? Ale to určitě tazatel nehledá, ten poměrně obvyklej TIG mu určo bude stačit ...

Tak proč tvrdíš, že "Dobře a pevně svařit hnilík jde opravdu jen TIGem" ?

Protože beru do úvahy běžnou a lacinou metodu, dostupnou určitě minimálně v každý obci/městě s nějakým trošku větším průmyslovým podnikem nebo větším autoservisem a neuvažuju tak exotický metody, který sice existujou, ale používá je leda NASA nebo podniky vyrábějící vybavení pro americkou armádu/námořnictvo. Nebo ty mu budeš shánět firmu, kde mu vytvořej balastní matrici pro umístění těch předmětů který chce svařit do speciálního tanku s kapalinou a věnujou mu pár deka pentritu na samotnej proces explozívního svařování jen za "děkuju" ???

Menši díly se dají spojovat i jinak než svařováním a je jedno z jakých jsou materiálů. důlezité je v jakém stavu je povrch dotyku daných dílů , jeká je požadovaná tepelná vodivost , elektrická vodivost a pevnost spoje .
Svařování bych volil až naposledy .Taky představa že to svaři kluci v dílně za hubičku je scestná . Před deseti lety jsem ulomil litinu u vodní pumpy
a svařili mi to OK a dal jsem jim co si řekli ....mistr co to klukům přidělil si řekl o 100Kč.

EKKAR píše:Protože beru do úvahy běžnou a lacinou metodu, dostupnou určitě minimálně v každý obci/městě s nějakým trošku větším průmyslovým podnikem nebo větším autoservisem a neuvažuju tak exotický metody, který sice existujou, ale používá je leda NASA nebo podniky vyrábějící vybavení pro americkou armádu/námořnictvo. Nebo ty mu budeš shánět firmu, kde mu vytvořej balastní matrici pro umístění těch předmětů který chce svařit do speciálního tanku s kapalinou a věnujou mu pár deka pentritu na samotnej proces explozívního svařování jen za "děkuju" ???

Nevím, proč sem pořád taháš nějaký svařování explozí, psala jsem o svařování elektronovým paprskem a laserem, dnes docela běžné metody. Že ty jsi to nikdy nepotkal neznamená, že to má jen NASA a americká armáda, dneska má elektronovej svazek nebo laser kdejakej větší podnik a kolikrát i Franta v garáži. Na elektronový paprsek čumím každý den v práci, takže na něm nic exotickýho nevidím, ty zase čumíš v práci na TIG, tak ti přijde běžnej TIG.