Stránka 1 z 3
O rychlých spínacích elektronkách
Napsal: 13 črc 2017, 20:32
od Cust
Přidám se z dotazem, stavím spínač elektronkový na 12 kV, potřebuju přepínat kondíky velmi rychle - na cca 10 ns potřebuju aby katoda dala přes 30 A. Střední výkon okolo 10 kW. Nemáte někdo tip na dobrý typ? Čust
Napsal: 13 črc 2017, 21:41
od Milan
To Cust : Hledej ruské výkonové spínací tetrody ,pamatuji si z vojny z radarů P 14 a P 35 ,byly to flašky jako půl chlapa a napájela to centrála snad 30 kVA . Určitě to mají ještě ve skladech

.
Napsal: 14 črc 2017, 03:14
od Sendyx
Napsal: 14 črc 2017, 06:50
od Milan
Federmann píše:Cust píše:Přidám se z dotazem, stavím spínač elektronkový na 12 kV, potřebuju přepínat kondíky velmi rychle - na cca 10 ns potřebuju aby katoda dala přes 30 A.
Taková elektronka neexistuje, zvládne to thyratron, ale nestihne, velmi složitě by to bylo řešitelné, rozhodně to nemá jednoduché řešení.
To bych si tvrdit netroufal, přeci jenom radary mají pulzní výkon i řádově MW a dříve na to nic jiného než elektronky nebylo. Kdysi dávno jsem měl v ruce knihu ruského profesora ,kde byla i kapitola teorie o tvarování výkonových pulzů takových výkonů zřejmě pro taková zařízení , divil jsem se ,jak je možné z nějaké rozplizlé zmršeniny udělat bez aktivních prvků jen vedeními krásný krátký pulz s obrovským pulzním výkonem . Bohužel , je to moc dávno a už to nenajdu. Dnes s možností simulace na počítači by neměl být návrh až tak složitý.
Napsal: 14 črc 2017, 10:05
od Cust
Tyratron nezvládne opakovačku - stovky kHz. Jinak pulz mám desítky ns, jen potřebuju vybít kondík velmi rychle a podle výpočtů mi vychází na krátký okamžik (zhruba těch 10 ns snad i míň) proud přes elektronku okolo 30 či 35 A. Teď používám 4CX5000A a ta stihne vybít za požadovaný čas jen svoji kapacitu - přídavná kapacita už prodlužuje vybíjecí čas.
U radarů jsou pulzy v jednotkách µs. To je brnkačka.
Tvarování/násobení pulzu přes odrazy na kabelech je krásná věc, ale blbá je nízká imedance, takže mě vycházely příkony okolo 250 kW. Dvěma elektronkám v push-pullu stačí příkon okolo 15 kW.
Napsal: 14 črc 2017, 10:23
od Sendyx
Prostuduj si všechny lampy řady GMI, od oka možná taková GMI46. Vzhledem k masové výrobě a vojenským zásobám to jsou cenově dostupné typy a nic o moc lepšího se asi nedělalo. Počítej s tím, že tyhle lampy musí mít dost velké chlazení, takže z toho bude pořádná bedna.
Napsal: 14 črc 2017, 10:26
od Cust
Sendyx: díky, mrknu na to
Napsal: 14 črc 2017, 14:02
od Cust
Díky, ta GMI46 by asi šla - má jen trošku větší kapacitu.
Omlouvám se ferdislavovi za narušení vlákna.
Napsal: 14 črc 2017, 14:07
od JiriTom
Cust: kam ty šoky hodláš pouštět ?

Napsal: 14 črc 2017, 15:00
od Cust
stavím vychylovací systém obdobný jako býval v osciloskopech s klasickou obrazovkou, jen je to na protony s cca 5000krát větší kinetickou energií
Napsal: 15 črc 2017, 09:41
od danhard
Cust píše:stavím vychylovací systém obdobný jako býval v osciloskopech s klasickou obrazovkou ...
Už od cca 120MHz měly obrazovky osciloskopů vychylovací systém jako zpožďovací linku.
Aby se dostaly na malou impedanci cca 500R, tak měly elektronkové osciloskopy řadu malých E88CC zařazených do vysokoimpedanční zpožďovací linky.
Při rozměrech a kapacitách těch elektronek ani jiné řešení nebude možné.
Jaká je průletová rychlost těch protonů ?
Jaká je vzdálenost mezi vychylovacím systémem a zdrojem pulzů a čím je to vedeno ?
Jak moc záleží na tvaru těch pulzů ?
Kdysi jsem si na vysoký hrál s RG12Tf, ale to měly být jen 500V/2ns pulzy.
Katedra objednala 40RS40 a tu se nepodařilo při 1kV napájení ani zprovoznit
http://alfaelektronky.cz/katalog/page/a ... =40rs40#az
Napsal: 15 črc 2017, 18:05
od danhard
Mezní proud je u 40RS40 Iasp 15A.
To není parametr, který by to limitoval.
Napsal: 16 črc 2017, 11:49
od weed_smoker
V HVDC aplikacích a ZVN/VVN rozvodnách DC/AC jsou tyratrony a elektronky nutný.Polovodiče jsou snad do napěťový třídy B (1,2,A,B),což je spodní hladina VVN(asi 100-150kV AC),protože nejsilnější tyristor má Ur kolem 250kV DC.Prvky pro třídy napětí C(220kV,460kV) a D(750kV a 1M33) jsou furt vakuový nebo plynový.
Napsal: 16 črc 2017, 12:05
od weed_smoker
Takový aplikace jako napájení ostrovů z pevniny přes podmořský kabely a podobně.Taky v USA se HVDC používá a jedna dvojitá linka vede v Rakousku.Vypadá to jako 110kV na kulatejch stožárech,ale má to jen 4 lana a hromák.U města se to rozděluje na stožáry o dvou lanech a hromák se dělí mezi ně.Ty rozvodny jsou v podstatě obrovský spínaný zdroje(snižující) s 50Hz výstupem a napětím VN nebo VVN.
Napsal: 19 črc 2017, 11:35
od ZdenekHQ
Po pročištění opět odemčeno.