Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Někde jsem četl, že pro push-pull měniče se používá jádro bez mezery. Rozdělal jsem tu šest jader z různých spínáků a bez mezery je jen jedno. To mi nevyhovuje kvůli sycení, vychází mi na 250 mT při 70 kHz, to je asi moc co? Jakej by byl problém použít jádro s mezerou, když mi bude jinak vyhovovat?

Na téhle stránce, zhruba uprostřed, je jednoduchý přípravek na zkoušení cívek. Ať už s mezerou nebo bez, je možno zjistit, kde zhruba dojde k saturaci jádra.
K přípravku je potřeba osciloskop.
http://www.dos4ever.com/flyback/flyback.html

Něco takovýho mám, mě šlo hlavně o to, jestli to jádro bez mezery má nějaký opodstatnění, nebo je to jedno. Někde jsem to prostě zahlídl a nechápu, proč by muselo být bez mezery. V této problematice se moc neorientuju, tak není neobvyklý, že mi něco uniká.

ak ti ide o co najlespiu ucinnost , tak pre push pull potrebujes co najtesnejsiu magneticku vezbu primar / sekundar. V madzere nastane urcity rozptyl a takisto sa tam bude zbytocne ukladat energia. push pull - idealne nulovu medzeru.
som v tom sice amater ale aspon tak to chapem ja

Hmm, bez mezery mi to prostě nevychází, musel bych mít o dost větší jádro. Dám tam mezeru a uvidíme.

Tady je nějaký článek
http://www.powerelectronics.com/content/why-have-air-gap
Já to chápu tak, že velikosti vzduchové mezery se řídí "permeabilita", tj. zda B-H přímka bude více nebo méně strmá.
Píšou tam, že použití mezery je výhodné v app. s DC složkou. Jinak i pro vymezení výrobních tolerancí.
Mimochodem, pokud stavíš push-pull, o kolika wattech se tady bavíme?

Asi jen 60 W, vím, že je push-pull na toto zbytečnej, chci to jen zkusit.

forbidden píše:Hmm, bez mezery mi to prostě nevychází, musel bych mít o dost větší jádro.

Co ti nevychází?

Bez mezery je příliš velká indukčnost na málo závitů a nevychází mi rozumný Bs. Potřebuju, aby primár snesl bezpečně alespoň 0,5 A a jádro se nepřesycovalo. Vycházím ze vzorečku Bs=(LxIm)/(NxS)

Potřebný počet závitů přece na indukčnosti nezávisí. A velká indukčnost znamená malý magnetizační proud, to je u propustného měniče plus.

No já na výpočet šel dvěma způsoby.
Počet závitů jsem určil podle Bernarda. To vyšlo nějakých 62. Mám jádro S=9,68e-5 m² pro 68 kHz a 0,1 T.

Pak jsem si ještě to stejný zapojení hodil do kalkulačky. Uin=325 V, Uout=156 V, Iout=0,4 A. Tam mi vyšlo, že primárem poteče zhruba 0,5 A.

No a pak jsem zkusil napasovat indukčnost na tyto hodnoty.

Ale primární proud je složený z magnetizačního proudu a proudu přenášeného do zátěže přepočteného na primár. A magnetizační proud by měl být co nejmenší, tj. magnetizační indukčnost co největší. Pokud jsi počet závitů spočítal ze vzorce N = U / (4*f*S*Bmax), tak se nemá co přesytit, B bude maximálně rovno zadanému Bmax.

Edit: Mně ten počet závitů na primáru vychází 123.

Podle toho jsem to počítal, ale za U jsem dosadil 325/2, když je to polomůstek.
A co se týká proudu primárem, tak byla asi chyba přistupovat k tomu výpočtu jen jako k cívce, bez sekundáru a bez odběru, chybička.

Bavíme se o zapojení tohoto typu (myslím jen primár trafa)? Dvojité primární vinutí se chová zároveň jako autotransformátor, takže aktuálně nesepnutý tranzistor je namáhán dvojnásobným mezilehlým napětím, v případě 325 V je to 650 V + překmit na parazitní rozptylové indukčnosti mezi oběma polovinami primáru. Z tohoto důvodu jsou měniče push-pull vhodné pro napájení z baterií a akumulátorů, pro napájení z usměrněné 1f. sítě moc ne. Ale když použiješ vhodné tranzistory a uděláš co nejtěsnější vazbu mezi oběma polovinami primáru a samozřejmě mezi primárem a sekundárem, bude měnič fungovat asi bez problémů.

Jinak těch závitů mi vychází taky 123, jako lesaně. Celkem jich bude kvůli dvojitému primáru 246, ale v činnosti bude vždy půlka, tedy 123.

Ne, tohoto typu. Primár uvidí jen rozkmit +162,5 - 162,5 ideálně.