Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravíčko,
byl mi položen dotaz, jak měřit krátké pulzy s vysokou opakovačkou. A přiznám se, potřeboval bych nakopnout.
Jedná se o proudový puls (přibližně obdélník) od 0 do cca 40 mA, délka pulsu je od 0 do 12 ps. Opakovací frekvence pulsů je 2.8 GHz. Potřeba by byla asi taková: změřit amplitudu a délku jednotlivých pulzů.
Za rady děkuji. Čust

Téměř obdélník se šířkou 12ps? Kam až to spektrálně sahá? To působí dost šíleně...

Mimochodem, ty znáš nějakej dostupnej vzorkovací zesilovač, co umí vzorky řádově v ps?

Za 12 ps uletí foton 3,6 mm. Takže asi posuvkou

A to ještě jen ve vakuu ... Ve vzduchu to bude přiměřeně míň - viz elektrický konstanty materiálů ...

ZdenekHQ píše:Téměř obdélník se šířkou 12ps? Kam až to spektrálně sahá? To působí dost šíleně...

Mimochodem, ty znáš nějakej dostupnej vzorkovací zesilovač, co umí vzorky řádově v ps?

:-) jo! Nevím kam to až sahá, já jsem si udělal matematický model, který odpovídá chování, které dokážu pozorovat. Zbytek je simulace.
PS: http://teledynelecroy.com/oscilloscope/ ... series=484

Kremik píše:Za 12 ps uletí foton 3,6 mm. Takže asi posuvkou

Jedná se o elektrony, které letí vzduchem rychlostí světla (kinetická energie elektronu okolo 20 MeV), takže posuvka dobrý, ale stejně nevím jak s ní měřit.

Nešlo by namísto přímého měření šířky pulsů měřit špičkovou a střední hodnotu, která by při známé opakovací frekvenci dala střídu a tím u šířku impulsů?

v podstatě to tak měřím, ale kolega vymyslel, že by mohl pro speciální dozimetrické metody měřit tyto pikopulsy

Je úžasné, jaké dělají osciloskopy, ale nemyslete si, také tam používají podlých triků
Používá se tam časová transformace a těch vzorkovačů je tam třeba 2k

Tudíž to také nevzorkuje pořád, ale v časových oknech.
Hodí se to na změření tvaru jednotlivého pulzu, ale ne na realtime statistiku, protože nevíš, co tam vypadne.

Na tu detekci pulzů potřebuješ asi vyhodnotit každý pulz, že ?

Cust píše:Jedná se o elektrony, které letí vzduchem rychlostí světla ...

Takový jsem ještě nezažil ale 20 MeV je docela dost, na 10m plnej zásah, dozimetr do černého

Jak je to buzené, létají tam také pozitrony ?

Propálí to v tobě bez problémů díru. Jinak, ty jsi si ještě nenastudoval toho Čerenkova, že?
Je to buzené magnetronem 2.8 GHz, který to pere do mikrovlnného rezonátoru s přímo žhavenou katodou (e. pole je přes 40 MV/m). Mikrovlnný příkon v pulzu do 2.5 MW. Pozitronů je tam téměř nula.

Čerenkov tak ve vzdušné vlhkosti, na suchej vzduch vám to lítá moc pomalu, ale vokýnko hrát bude
Nějaké brzdné záření tam při těhle energiích bude, dozimetr černej

Tvrdý rentgenový možná, ale až do gama to nepude ...

Ekkar, tvoje tvrzení je trošku zavádějící:
rentgen - jedná se o charakteristické záření + brzdné, ve většině případů jde hlavně o to charakteristické a to je obvykle desítky až stovky keV, charakteristické záření pochází z atomového obalu
gama - jedná se o fotony pocházející z jádra atomu, obvykle jednotky MeV

to záření o kterém jsem psal je brzdné, jeho původ je v samotném (incidenčním elektronu) prolétajícím elmag polem atomu, má spojité spektrum a maximální energie se rovná energii toho elektronu, tedy pokud jsem psal o 20 MeV elektronu, tak ten může za jistých okolností vygenerovat foton o energii 20 MeV, tedy výše než gama. Takové energie využíváme ne jaderné reakce. V podstatě na jaderné reakce téměř všech prvků/izotopů postačí energie fotonů od 10 do 25 MeV. Jedná se tedy o vyšší hodnoty než má gama. Ale je fakt, že slengově se tomu energetickému brzdnému záření říká (nesprávně) gama.

Cust píše:(e. pole je přes 40 MV/m).

To třeba také neříká přímo, jaké jsou tam energie.
Ale 40kV při 1mm ve vakuu rentgenuje i za studena