Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ostrovni fotovoltaicky system ma potiz s jalovym vykonem zateze (6kVAr). Z mereni to vypada na klimatizaci, ktera bezi v intervalech od 6h do 22h. Stav na jednotlivych fazich jserm zatim neporovnaval.
Jsou tam jednofazova klimatizace Temperzone OSA73C a trifazova Temperzone OSA180C.

Jsem v tom novej, ale cekal bych, ze maji klimatizace srovnany ucinik uz z vyroby. Mam uvazovat o jeho korekci pridanymi kondy?

kulikus píše:cekal bych, ze maji klimatizace srovnany ucinik uz z vyroby

to by ses načekal ...
Jalový příkon se mění podle zátěže elektromotoru. Nejsem silnoproudař, jen si pamatuju z mládí ze školy. A pamatuju, že ve fabrice, kde jsem byl v učení (kde byly obráběcí stroje), tak byly v rozvodně několikastupňové kondenzátorové bloky na kompenzaci účiníku - aby fabrika jalovinou nezatěžovala síť. Jako řídící procesor fungoval maník, sledující ručičku a ovládající stykače. Hlavně v dobách, kdy se vyhlašovaly regulační stupně a hlídaly odběrové diagramy...
Pevně zapojený kondenzátor na kompenzaci účiníku měly např. staré mlátičky na obilí - 3F motor 22 kW u kterého byl kondenzátor velikosti malého kanystru a bylo to snad 3 x 80 µF/1000V.
Kondenzátory na kompenzaci účiníku trvale zapojené byly jinak snad jen v zářivkách, kde byl příkon stálý.
Na grafech jsou docela hezké obdélníky (asi běží / neběží), tak sned by neměl být problém spínat podle toho kompenzační kondy. Odhadem jednotky µF na kW výkonu - snad by to šlo vyzkoušet s kondenzátory ze starých praček, tam bývaly 8 µF na 630V (byly taky výborné do nezničitelných kondenzátorových nabíječek).

A v čem konkrétně má ten systém potíž? Nárůst jalového proudu při spuštění indukčních spotřebičů je normální a v domácnostech se běžně nijak neřeší.

Konkretne kolem 13:30 to zacal jden invertor (faze) baterie-sit hlasit problem se sfazovanim na generator, prehrati a vypnul se. Pres den to dela casteji.

TO:kulikus
Napadá mě jediné, kompenzovat tu klimošku napřímo.

Jak se zapojuje kompenzace 3F motoru?

Kompenzováním nic nepokazíš ale nějak se mi to nezdá - že by měl někdo u ostrovního systému problémy s účiníkem jsem zatím nezaznamenal. Ovšem s fotovoltaikou se nezabývám.

Ideální kompenzace je místní, tj přímo u daného zdroje induktivu, se kterým se zároveň zapíná a vypíná, takže není třeba žádné regulace. U centrální kompenzace řízené regulátorem se většinou udržuje pouze průměrný účiník v požadovaném rozsahu, např 0,95-1-0,95 a jinak se krátkodobě pohybuje i mimo nastavené meze.
Proto se mi nezdá, že by zařízení (zvlášť pro domácí použití) mělo být na účiník nějak extrémně citlivé. To by mohly působit problémy i náhodně připojené výkonnější indukční spotřebiče do zásuvek.

Jalová složka samozřejmě působí zvýšené zatížení, je otázka jestli má měnič dostatečnou výkonovou rezervu. Pokud to dřív nedělalo může jít i o závadu. I když při vyšších teplotách v posledních dnech musely klimatizace pracovat ve zvýšené míře. Tomu by odpovídaly výpadky hlavně v odpoledních hodinách.

Možná by bylo vhodné se dotázat přímo dodavatele zařízení, servisu apod. Případně zjistit bližší informace o požadovaných provozních podmínkách a možnostech těch měničů.

Vidim tam 25 kW, to nevyzera na domace pouzitie. Ta 3-fazova klima ma 18 kW.

Ty dve klimy jsou pro dvoupodlazni dum. Prepojili jsme faze u klimy a zkusim dostat nova cisla o jalovem prikonu...

Kompenzace účiníku je při větších odběrech nutná a velice důležitá . U nás v továrně měla každá větší rozvodna, co měla svoje trafo kompenzaci a ta průběžně spínala kondenzátory . Navíc tam byly dva brusy o 1 MW a to byly synchronní motory a ty se při odstavení nechávaly točit a regulaci buzením se používaly jako kompenzace .

Jen pozor na jednu velice důležtou věc ; není to jak píše nahoře "Achab" -
rozmezí 0,95-1-0,95 být nesmí . Musí se blížit jedné a to jako induktivní , ale nesmí jí dosáhnout . Pokud by byla tesně okolo jedné a to na obě strany , tak to umí dělat hrozné věci .
Osobně se mi stalo toto ; při kontrole v rozvodně jsem našel připečené stykače právě od kompenzace a jelikož jsem neviděl na měřák účiníku a chtěl jsem si ověřit , jestli nejsou vypadlé ochrany , přiložil jsem zkoušečku . Než jsem se ale dotknul sběrnice , nastal výboj . Ze zkoušečky nezbylo nic , měl jsem popálené ruce a zánět v ocích jako při sváření obloukem . Pak jsme zjistili ze záznamu , že byl účiník několik minut skoro 1 .
Mohlo to bouchnout ale mnohem hůř ....
Jarda

Účiník cosφ=1 je stav který se rovná činné zátěži. V praxi se pásmo regulace nastavuje podle požadovaného průměrného účiníku obvykle v induktivu mezi 0,95-1. Jinak může být nastaveno podle místních okolností nebo požadavků dodavatele. Stejně tak případný posun regulace do kapacitního kvadrantu. Okamžitý účiník téměř vždy kolísá, překmity mimo nastavené pásmo záleží na možnostech kompenzátoru a nastavení regulace.

Z hlediska fakturačního měření jalové enegie jde převážně o průměrný účiník. Rozmezí regulace 0,95-1-0,95 s průměrným cosφ=1 je jenom možný příklad nastavení.

Kompenzační 3F kond na 5 kVAR 400V produkce ZEZ moc velkej není.Asi 10x10x40cm a jsou v tom 3 100uF do trojúhelníka.U toho jsou mezi fázema dva odpory 220k/15W.Ty nový jsou ještě menší.To ovládání je obvykle 6-8 stupňový (Estamat,Novar) a někde i 16-stupňový.Stykače jsou speciály s dvojíma kontaktama a jedny(s takovejma odporama) přitáhnou o trochu dřív.

weed_smoker píše:Kompenzační 3F kond na 5 kVAR 400V ... jsou v tom 3 100uF do trojúhelníka.

Není 3 x 100 uF na 5 kVAR moc? √3 krát moc nebo už neumím počítat?

weed_smoker píše:Stykače jsou speciály s dvojíma kontaktama a jedny(s takovejma odporama) přitáhnou o trochu dřív.

Ty co "přitáhnou" dřív jsou rozpínací - odpojí vybíjecí odpory. U některých kompenzátorů se používal další menší stykač ovládaný rozpínacím kontaktem hlavního stykače.

V tomto případě by stačila místní kompenzace. Ovšem mohl by být problém s připojením kondenzátoru přímo k hlavnímu motoru klimatizace - z hlediska záruky je to zásah do zařízení. Snad jedině kompenzovat celý přívod jednotky i s ostatními motory.