Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Studeným spojem se dnes nazývá kde co, ale správně studený spoj je pouze nedokonalé připájení vývodu, buď nedostatečným přenosem tepla, nebo zhoršenou smáčívostí spoje. Ostatní nedokonalá spojení se projevují stejně, příčiny mohou být různé. Může být například vyhřátý spoj, ty lze najít snadno třeba v úsporkách, pak opakovaně mechanicky namáhaný spoj teplotní dilatací součástky, často viditelné např. u VN traf v CRT, nebo neviditelné u BGA, no a pak bývají prasklé nebo utržené spoje, způsobené nadměrným mechanickým působením, tedy při pádu nebo rázem.
Není to kompletní výčet, jestě bývají spoje třeba vyhnité, uvolněné, atd, ale znalí znají a neznalí tohle asi studovat nebudou.

Ano, studeňák vzniklý nárazem - "odtržením" vývodu SMD součástky z pájecí plošky. Dnešní průmyslové bezolovnaté cíny jsou pěkný srač.y, nevím co do toho v Číně ještě dávají. Někteří výrobci v Číně to mají (obecně řečeno) dost "na háku".

Studeňák nevzniká nárazom, veď to tu kolega Kremik pred napísal.

Zdárec,
a co tedy vznikne (jak bys to nazval) nárazem DPS např. u nějakého vývodu IO SMD, který byl špatně připájený (např. nanesená malá vrstva toho bezolovnatýho cínu, neprohřátý spoj ...)? Dojde třeba k "odlepení" toho vývodu IO od plošňáku, původní chatrný spoj se změní na defakto kontakt ... Napadá mě pak vznik studeného spoje. O vzniku studeňáku již při vlastním pájení se nebavím.

Bezolovnatá spájka má menšiu pružnosť, v porovnaní s olovnatou, takže praskanie je omnoho častejšie a k praskune príde v kratšom čase.

Spoj teda praskne ale určite nie je ani nebol pri spájkovaní studený.
Akýkoľvek dôvod prasknutia spoja či už:
- mechanickým namáhaním spoja
- samotná súčiastka sa používaním napr. svojím ohrevom krúti
- samotná doska sa krúti
- malé množstvo spájky
nespôsobuje zlý spoj typu "studený spoj", ale spoj prasknutý.

... takže jsi mi to konečně vysvětlil. Je to o slovíčkaření. Říká se tomu i jinak studený spoj.

Studený určite nie je, ale prasknutý áno.

Tím, že dojde k prasknutí spoje, vznikne studený spoj. Studený spoj je výraz pro spoj, který na první pohled vypadá jako pevné spojení obou dílů, ale ve skutečnosti je mechanicky i elektricky nespolehlivý.

Spravne by sa studeny spoj mal nazyvat len ten, ktory vznikne nedostatocnym prehriatim jednej z casti. Ale casto sa to pouziva nespravne. Podobne ako odpor vs. rezistor

Ano, souhlasím, nehádám se. Je to poměrně rozšířený a zažitý pojem pro vady podobného charakteru a vlastností, přestože ty vady jsou rozdílného původu vzniku.

No keď s tým súhlasíš, načo si potom hádzal prasknuté do jedného vreca so studenými.
Myslel som, že je zjavné očo ide a preto som to tak aj formuloval, ale asi nie každému.
Ved práve o to išlo, že rozlišovať jednotlivé termíny.
Jasne nerobím si iluzie o tom, že ďalšie kvantá neznalých to takto poznajú, je to ako cínový mor

Geparde, z tych tvojich fotiek naozaj nie je ani jeden studak, vsetko su to pekne spoje, ale prasknute - skutocny studak je tento

Nechci tady nějak natahovat vlákno... Jedná se o prasklé pájené spoje - obr. ze str. 1 (vizuelně o tom žádná), tedy z pohledu vzniku vady. Z pohledu projevů vady bych to řadil mezi ony tzv. "studeňáky". Nic víc, nic míň. How. Jak již bylo psáno, je to spíše obecně zahrnováno pod soubor "studených spojů". Nevím proč tomu tak je, ale všude na netu na to narážím.

Ano 1000x opakovaná blbosť sa stáva pravdou ...

Dobře, takže jinak.
Prasklý spoj má na vývodu součástky i na plošném spoji krásně nanesený cín (dobře, tak pájku), takže lze opravit velmi snadno - prostě propájet.
Zatímco studený spoj má obvykle vývod součástky cínem nesmočený, a obvykle ani po několikerém přepájení se nepodaří udělat spolehlivý spoj. Součástku je nutno vyjmout, vývod očistit, pocínovat, a teprve potom se dá slušně zapájet.
Teď už je to jasné?