Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den chtěl bych se s vámi poradit ohledně bifilární vinutí teslova transformátoru je možné takto navýt sekundární cívku popřípadě jak Tesla píše ve svém patentu že je to mnohem účinnější než klasickým vynutím.
Děkuji za odpovědi.

Těsná vazba je vždy účinější, ale budeš mít problém s izolací, nehledě na to výrazně rozdílný počet závitů primáru a sekundáru.

jak mám spojit ty dvě vynutí

Poprve bych "vynutí" prominul,ale nedá mi to.Pust "Marečku podejte mi pero" , zavyj si a pak jdi vinout třeba i bifilárně.

Já to snad navrhnu jako změnu Pravidel - kdo tady bude psát vynutí, navýjet nebo navynout, vybrace, vyset, vydle, případně i vyšeň nebo švyhnout, bude přesunutej do Hvjezdný Pjechoty. Za výraz "nabýječka" nebo "nabýjet baterku" totéž ...

No dobře, ale co když si vinutí vynutí, abych ho převinul?

Měl bys nám alespoň nějakým náčrtkem schematicky ozřejmit, jak to bifilární vinutí hodláš realizovat. Možný a dost pravděpodobný problém je kromě toho, že jak je psáno výše, to nemá šanci vydržet izolace, tak také pravděpodobně zcela zazdíš funkci vlivem kapacity mezi primárem a sekundárem.

Když někde vidím "vinout bifilárně", tak je to vždycky z jednoho z následujících DVOU DŮVODŮ - buď je tam potřeba větší vodivá plocha vodiče, protože jeden nestačí svým průřezem na požadovanej proud (pak je někdy použitý i vícevodičový vinutí najednou, extrém je pak vf-lanko, kde se zvětšením počtu vodičů navyšuje povrch vodičů kvůli skin-efektu) - anebo je tam požadavek na dodržení co nejlepší symetrie/shodnosti těch dvou (nebo i víc) vinutí. Žádnej další důvod opodstatňující zvětšení počtu vodičů paralelně zapojenejch a zároveň navíjenejch na jednu špulku mi není známej ... Tazatel by se měl dostatečně jasně vyjádřit, co od takovýho řešení očekává - jestli jen zvýšení vodivý plochy a tím i proudovýho zatížení špulky, nebo taky ještě něco jinýho ...

Tazatel se patrně ptá na tento teslův patent

http://www.magnetricity.com/Bifilar.php

Kandidát na mezizávitový průraz. Jsou to "splynutý" dvě cívky v sérii. Představ si, že navineš špulku dvojlinkou, kde jeden drát je černý a druhý červený. Po navinutí spojíš konec červenýho se začátkem černýho. Mezi zbývající konce zapojíš napájení. Já takhle vinul pár měničů z důvodu přísné symetrie vinutí. Ten propoj jsem vyvedl jako střed. Při pár V to nevadilo, že tento typ vinutí je náchylný na průraz mezi závity.

Nechci nijak zpochybňovat Teslův patent, ale mám pocit, že takhle zapojený sekundár teslova transformátoru by z důvodu mezizávitových kapacit nemohl vůbec fungovat. Proč se to vine dvěma dráty a pak propojuje, když je jednodušší vinout jedním drátem dvakrát tolik závitů a kapacita je pak zcela optimálně rozložena a riziko průrazu je nejmenší možné?

Přesně tak, je tam obrovské mezizávitové napětí a navíc je to vf energie. To podle mě neustojí ani drát s trojnásobnou izolací, co se běžně používá do traf měničů, s velkým napětím na závit.
Nestudoval jsem ten patent, ale nebude tam fígl s komůrkovým vinutím, nebo větší vzdáleností závitů od sebe?
Takhle jsem si nabouchal hubu s "obyčejným" drátem s běžnou dvojitou izolací při opatrném převíjení feritového toroidního trafa do měniče autozesilovače - bylo tam asi 2x10 závitů na 2x50V sekundáru.
Vmžiku to sršelo na několika místech mezi závity a to běželo jen na "čistých" asi 45kHz.

Tady si hledači volné energie špatně vyložili princip patentu, ve kterém jde o využití mezizávitových kapacit ke snížení vlastní rezonance cívky a tím k úspoře za tenkrát drahé kondenzátory.