Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

https://cdr.cz/clanek/evropska-komise-z ... -prospesne?

Tak viděl bych zakopaného psa i v tom, že tahle studie by snížila distribučním firmám zisky ze soudních sporů.

je to piráctví srovnatelné s tiskem falešných platidel v konečném dopadu inflace a znehodnocení, ale povězte: kdo nestahuje nepálí filmy, muziku ?
prospěšné opatření byly velmi levné origo DVD z trafiky, Hendrix, Clapton, Santana, Genesis...za pade kus v papírové pošetce s barevným potiskem prosím, to už nemotivuje ke kopírování, neoplatí se téměř

Konosuku a líbí se Ti i ten zvukový hnus, co na těch trafikových CD je? Nemyslím tím samozřejmě interpreta či žánr, ale zvuk jako takový a jeho lajdácké zpracování.
O některých si myslím, že jde jenom o vylisované mptrosky, postahované kdekady a nějakou, právně nepostižitelnou, "papírovou" firmou, co nemá ani PO box. Kdejaká 256 kbps mp3 se stejnou nahrávkou hrála líp.
Párkrát jsem se spálil, po přehrání pověsil na zahradu na špagát - jako plašič na kosy a už to zásadně nekupuju ani za tu pajdu, je to fakt humus.
Prasácké zpracování historických, původně zvukově velice korektně natočených věcí je poznat třeba na momentu, kdy přepneš na mono.

Pirátství v podobě opravdu hromadně vypalovaných, pokoutně prodávaných CDR či DVDR jako v devadesátkách už nefrčí, protože net má doma snad už každý gramotný člověk a prostě to nikdo nekoupí.
Ostatně úplně každý platíme výpalný zakoupením každého paměťového média, nebo přístroje s pamětí. Dokonce je to nějaká částka i u všech tiskáren - čehokoli, co nějakým způsobem umožnuje uložit a dál přenášet/rozmnožovat data.
Tohle mají ty parchanti ošetřený už dávno.

ovšemže jakost není kdovíjaka ale: aparáty mám z období 1991-1996
a již neslyším tak brilantně jako kdysi...no pár stovek za excelentní edici dát
nemohu, jo a co se týče formátu MP3, nestěžuji si, lepší něž 200x ohraný praskající šumvinyl, to je můj názor

Výpalný platíš i z každýho listu papíru do kopírky a platíš ho dokonce i za to, když si necháš rozmnožit/nakopírovat svoje vlastní autorský "dílo" neboli věc, kterou jen pomocí obecnejch nástrojů pro sestavení textu (a vůbec nemusí jít o PC - stačí blbej psací stroj s barvicí páskou z doby našich rodičů!!!) a s pomocí vlastních znalostí TY SÁM vytvoříš v papírový formě - a přesto autorský svazy za to požadujou poplatek - ÚDAJNĚ PRO AUTORA ... Ale ty jako autor z něj nevidíš ani vorla - takže se nedivme, že se pirátí vždy všecko a všude. Zaplacený za to už přeci všichni máme předem ...

S tím vinylem bych to tak černě neviděl.
Desky, neponičené třeba i jedním jediný přehráním krystalovou přenoskou v levném šasi i po mnoha letech a přehráních kvalitním gramofonem a přenoskou, "praskají a šumí" celkem málo.
Tenhle mýtus o neposlouchatelném rachotu rozšiřujou lidi bez vlastních původních sbírek, co mají sice kvalitní gramofon, ale desky mají různě nakoupené po všelijakých bazarech, poničené až hrůza.
Je dobrý si uvědomit, že poměrně dlouhou dobu tady suverénně "kralovaly" hromadně vyráběné soustruhy typu HC07 - HC13, málokdy lepší.
NC420 a lepší typy, s mgd. přenoskami byly pro mnoho lidí zbytečným luxusem a ani zbytek domácího vybavení tomu často neodpovídal.
Takže pokud dneska vinyl, tak od spolehlivého sběratele s kvalitním aparátem, anebo radši rovnou nový výlisek. Reedic je spousta - i když ten charakteristický analogový zvuk to už nemá.
Ono totiž zodpovědné a kvalitní přehrávání vinylu byl vždycky tak trochu obřad a možná pro někoho i část životního stylu.

Přes 40 let byly SP, EP a LP desky suverénně nejlevnějším nosičem a pochopitelně se s nimi i tak zacházelo - hned po koupi se to strčilo do 15 let starého, domácího gramorádia s HC643 a už po 2 přehráních bylo defacto po něm..
A mám zkušenost, že naprostá většina desek v bazarech i v těch "specializovaných na vinyl" pochází právě z těchto "domácích sbírek".
Pak se nelze divit, že z nich leze to, co z nich leze.
Mám Voulez-Vous od Abby, na červeném vinylu od Polydoru a hraje i po tolika letech skvěle. To proto, že tahle deska a mnoho jiných nikdy neležely na talíři ničeho horšího, než NC440 a staral jsem se o ni, jako o poklad.
A že z ní bylo natočeno kopií na pásky..určitě byla přehraná nejmíň 500x.

no, pak tu existovali fajnšmekry kteří vzácné LP z burzy nebo propašované
z Dojču stáhli na pásek (nejprv mono, pak už stereo) a poslouchali z magiče, deska figurovala v knihovničce za sklem k očumování a v seznamu ale zásadně:
nepůjčovaly se ledajakým babrákům a kdyžtak dobrým známým a za úplatu, takže nic nového

Jo Karle - a protože to vím už dávno, tak pokud to jde a za něco to stojí, tak třeba muziku naprosto bezostyšně kradu.
Výpalný a "autorský práva" si už vybrali sami a často bez mého vědomí. Takže nasrat.
A tak je to se vším - kdyby CD s Amárama nestály šest kil či kolik, ale třeba jen kilo, nikomu by se nevyplatilo to pokoutně věšet pod mírně změněným názvem na net, dlouho stahovat a zabírat si místo na disku.
To kilo bych jim dal za ten komfort, že to budu mít např. 30 let bezpečně, komfortně a nezranitelně kdykoli po ruce.
Což v případě uložení na hadr nemusí být pravda.
Stačí jedna, svinstvem vynucená reinstalace a kde byly důležitý soubory...
A přiznejme si, že ne úplně každý zodpovědně každé dva týdny obnovuje a přidává zálohy.
Já už teda jo, ale kupa lidí co znám, to nedělá skoro vůbec.

Kdo nezálohuje neváží se své práce. Zálohuji na "hadr", ale na externí a to na 2 samostaté kusy. Na nic jiného neslouží.

Ano, to je vysoce efektivní a dělám to také tak, ale jen s jedním ext. HD.
Bohužel i ten externí se může posrat, ale z dobrého CD-R nosiče se data jen tak nevypaří. Pálím i přes nízkou kapacitu jen na Audio CD-R, jsou mnohem kvalitnější /a dražší/, než datová CD-R.
DVDčka mi nepřijdou tak spolehlivá, několik úložek na DVD se mi už ztratilo a byly to Verbatimy a TDK.

Nedělal bych z nákupu použitých desek takovou tragédii. Většinu LP a SP jsem posháněl po bazarech za pár kaček a ještě se mi nestalo, že by některý výlisek byl "praskající šumvinil". Nebral jsem samozřejmě viditelně poničené kusy.

sinclair píše:... Pálím i přes nízkou kapacitu jen na Audio CD-R, jsou mnohem kvalitnější /a dražší/, než datová CD-R...

Jakou značku CD by jsi tedy doporučil pro uložení fotografií.

Nevím jak jsme se od pirátů dostali až k zálohování, ale dva exempláře jsou minimum. (Tři jsou lepší. Máte-li jedny hodinky, víte přesně kolik je hodin, máte-li dvoje, nevíte nic. Tedy alespoň možnost výběru stylem dva ze tří je lepší než jeden (a který?) ze dvou.) Zálohuju na hadr ve dvou exemplářích, které se snažím nepřipojovat ve stejný okamžik. Kromě toho zálohuju na optické disky, chtělo se mi napsat CD, ale eny to jsou spíš BD. Zálohu na BD/DVD/CD dělám co možná nejdříve, ideálně hned po zkopírování karty a proti této záloze také většinou kontroluju data před smazáním z karty. Přecejenom je to disk nepřepisovatelný (write once) a tak je menší pravděpodobnost, že dojde k nějaké úhoně, když si nějaký program usmyslí zapisovat, kam nemá. Za roky mých zkušeností s počítačem jsem řešil už dost havárií souborového systému. Zálohované soubory jsem po léta chránil kontrolním součtem CRC32, ale jak se soubory zvětšujou, nemá už to takový význam (rád bych kromě chyba/nechyba také věděl ve kterých místech, abych mohl případně složit jeden ze dvou, ale program, který to má zajistit ukládáním mezivýsledků (CRC bloků) je zatím ve vývoji).
Absolutní prioritu při zálohování má moje vlastní tvorba (zejm rodinné fotky a videa), tedy věci nenahraditelné. Věci stažené nebo koupené nemá smysl nějak zálohovat, protože nebude problém je stáhnout nebo koupit kdykoliv znovu, pochopitelně, respektive nahradí se mnohem snadněji, protože je archivuje někdo jiný. Tam má smysl spíš jen pracovní kopie, třeba pro použití siťovým přehrávačem, nebo prostě pro snažší manipulaci.

Soemtron píše:

sinclair píše:... Pálím i přes nízkou kapacitu jen na Audio CD-R, jsou mnohem kvalitnější /a dražší/, než datová CD-R...

Jakou značku CD by jsi tedy doporučil pro uložení fotografií.

noo, Agfa (tuhle byla akce v Albertu) nebo Taiyo Yuden akorát že nejsou už moc v krámu vidět ale dobré prej, okrajově vyhoví Memorex