Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím Vás.
Mám tu jednu schému pre odborníkov na posúdenie. V robote padlo na rozhovor o jednej schéme zosilňovača a aj príhoda ako sa to vtedy veľa ľudí pokúšalo neúspešne oživiť.
A dokonca kolegovi v zásuvke sa skoro 30 rokov povalovala aj jedna DPS.
Tu Dps som osadil podľa schémy a ono to skutočne kmitá.
Rozkmitáva sa to tak "pekne" ako keby to bol nejaký testovací modul na ukážku cvičenia opravára.

To zapojenie vyzerá celkom štandardne. Pokiaľ nie je domrvená doska plošných spojov, možno bude stačiť sa pohrať s kapacitou C46 a zvýšiť ju, ak zosilňovač kmitá na rádovo stovke kHz až jednotkách MHz.

vlastoTN píše:a ono to skutočne kmitá.
Rozkmitáva sa to tak "pekne" ako keby to bol nejaký testovací modul na ukážku cvičenia opravára.

. . . na jakém kmitočtu ?
dej sem nějaký obrázek jak to vypadá . . .

Zle sa to fotí zo skopu,možno skusim.
Ja som ten zosilňovač použil ako skúšobný.Takže som naňom výkušal rôzne tranzistory. Zaujalo ma tam pár odlišnosti od klasiky.

Ten tranzistor T4 je tam k čemu?

Tak na ten T4 by som sa tiež rád opýtal aj ja..
Taktiež na R74/75..
Bez tých "vychytávok" sa to chová ako naozajstný zosilňovač.

T3/T4 je dif. dvojice, a R74 + R75 jsou base stoppery...

Na Audiowebu se řešilo překompenzování toho zesilovače aby to nekmitalo, ale už bohužel nevím kde. Pamatuju si ale že výsledek byl pak zdá se stabilní. Hledej pod heslem Hurta. Myslím že do toho vlákna přispíval i kazzatel (P.D) a nový nástřel kompenzací byl právě od něj.

Devadesát voltů pro KD607/617 a káefka?
Jedinej 6p8, notabene v tomto zapojení s T4 na úplně blbým místě, co to jako má udržet stabilní?
Hurta se chvástal SR=50V/us, což je u tohoto zapojení /s asymetrickým diferákem/ naprostá pitomost. Kór s tak velkými odpory Rbe konců.
T4 je sledovač, který by normálně měl za úkol transformovat vstupní impedanci rozkmitu, aby tolik nezatěžoval diferák a ten tak mohl mít vyšší zisk. Jenže tady je na hovno, pokud je vstup rozkmitu na druhém kolektoru.
Praxe ale ukazuje, že tohle vůbec není dobrý nápad zvlášť u asymetrického diferáku, protože se tam ještě víc projeví jeho nesymetrická SR. Kór s pnp tranzistory v diferáku, které jsou zpravidla pomalejší.
Jestli si pamatujete Sinclaira Z50 v úpravě Gubiš-Jamrich z Přílohy AR /myslím 74-75/ tak to bylo to samý. Bez jejich "vylepšení" to chodilo precizně...
Jestli to chcete používat jako "normální" zesilovač, vyhoďte ten T4, vyhoďte naprosto zbytečný půlohmový emitoráky a nakompenzujte to tak, aby to bylo stabilní i do kapacity. Výsledných asi 20V/us Vám musí stačit. Stoppery bych tam nechal, protože při 80-90V do konců a budičů je brzký průval víc, než pravděpodobný. Ty stoppery aspoň zachrání ten zbytek.

Ve kterém AR to vyšlo?

Vyšlo to určitě v ročence - a na fleku ti neřeknu, jestli to byl rok 1985, nebo o několik roků pozdějc.

Jo, je to kterási příloha a v preampu to má MAC156.
Jo a ten kompenzační kond bude muset být o řád větší. Kapacitama okolo 33p bych se vůbec nezdržoval. Krom toho tento keramičák by měl být na vyšší napětí, aspoň 250V.

v AR KP85 je "Andrlík", ale to je něco jiného . . .

Je to o rok dřív, v konstrukčce 1984 na stránce 14 - autor Josef Hurta.

jj, to mi uniklo . . .