Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den,

dostal se mi do rukou zdroj BK 127 a všiml jsem si u něj divného chování. Po jeho vypnutí napětí na výstupních svorkách pomalu klesá až do záporných hodnot v řádech stovek milivoltů. Podle nastavení výstupního napětí před vypnutím a podle zátěže se tam objeví klidně až -0.5 V, což mi přijde už docela hodně.

Moje otázka tedy zní, je tohle normální chování této konstrukce, nebo problém mého konkrétního exempláře?

Po pár měřeních a po prostudování schématu (k nalezení např. zde), mi přijde, že k této situaci dojde následovně: po vypnutí zdroje se postupně úplně uzavřou výstupní tranzistory, ale referenční napětí z MAA723 kvůli C10 (100 uF) je v tuto chvíli ještě relativně velké a díky děliči tvořenému odpory pro snímání napětí (R35, R7, R10, R11, R20) a odporem R33 způsobí, že záporná svorka je na vyšším napětí než svorka kladná.

Pokud by mi někdo mohl poradit, jestli je tohle normální chování, případně jestli je se moje teorie alespoň trochu blíží realitě, byl bych velmi vděčen

Můj se chová stejně, při vypnutí dá -0,3 V. I při aktivaci proudového omezení (potenciometr na levém dorazu) je na výstupních svorkách záporné napětí stejné velikosti. Takže to bude normální. U mého byl vadný KF 508 (na schématu E12). Popis je tady, pak ještě AR-A 1 a 2 / 1991. Ve dvojce je i návod k nastavení.

Můj příspěvek se netýká tak úplně BK127, spíš obecně káefek.

Některý starší, pocínovaný KF517A, KF517B a i řada KF506-508 má z mně nepochopitelných důvodů celkem dost pokleslou střední betu. U KF508 průměrně jen okolo 80-100, nové měly okolo 150-200/, ale co je hlavní - až podezřele snížené Uceo jen na okolo 45-50V, někdy ani to ne. Mnozí jsou běžně zvyklí na velké rezervy od výrobce, kdy tahle nevýběrová řada /kromě KF507, což je hnus a odpad/ běžně snášela 65-70V i více.
Možná, že je to nějakým druhem vystárnutí, ale to měřitelně probíhá pod zatížením. Ještě bych mohl doložit skutečnost, že stejně staré tranzistory KFY16-KFY18 a KFY34-KFY46 tohle vůbec nedělají.
KFY si drží i po dlouhých letech skladování a postupným výběrem potřebného kusu do páru jak stejné Uceo okolo 80V s rezervou +10%, tak i rozsah bety, vyspecifikované rozsahem v katalogu pro každou z těch KFY dvojic.
Mám dokonce i několik desítek originálně párovaných KFY v sáčkách se žlutým záručákem Tesly Rožnov /které jsem v obchodě nikdy neviděl/ a tyhle jsou s vojenským značením. Po velmi zvědavém měření se drží v betě 15% jako přibité, v Uceo nad 80V a už pěkně dlouho - před cca 35 lety jsem je nafasoval na vojně taky do tyristorových zdrojů TAN.
Jo a mají zlacené vývody, hnědé sklo v průchodce, lesklý nikl čepice a přesto jim vývody nehnijou..
Do opravny jsme dostávali "páry" KF508/KF517B i další podobné jako oficiální ND z Vráblí, kde na to ale totálně srali, rozdíl 50% nebyl žádná míra. Sypali to do zavařovaných PE pásů fólie z krabic, beze snahy o přibližné spárování. Do litovelských konců /co pro ně dělaly Vráble/ se muselo roztrhnout i pět sáčků a aspoň trochu připasovat k sobě, aspoň na 20%, ty kvazoše na to byly háklivý.
Pokud už někam dávám třeba KF506/KF517A, nebo KF508/KF517B, po těchto, výše psaných zkušenostech si je pečlivě měřím. Zdržuje to, ale vyplatí se,nenaserete si do aparátu další, vlastní špek.
Na místech budičů či v rozkmitech totiž takové kusy mohou zničit mnohem dražší a blbě sehnatelná, párovaná výkonová KDčka.

Pro ty, kdo nemají možnost tyhle starší tranzistory před zástavbou změřit na Uceo a mají trochu na výběr, bych tedy dobře radil použít v případě pnp raději KFY16/18, na místa npn raději KFY34/46. Pokud je to třeba na místě budiče regulačního výkoňáku a zdroj např. do 30V, jsou místo půlampérových KF/KFY jistě mnohem vhodnější např. jednoampérové BC211 či BC313, které mají katalogově garantovaných 60V, ale skutečnost je přes 80V. Ostatně KD606 je papírově taky jen 60V.
Ještě lepší by byly podle napětí např. jednoampérové KCY37/38, nebo KCY39/40, ale bylo jich vyrobeno málo a blbě se už shánějí.
Další možností je až nečekaně nezdolná 60V/0,6A/3W dvojice 2N2905A/2N2219A podmínečně v TO39, dělali je takto dost solidně i Maďaři.
Poslední možností a asi nejlepší, pokud se smíříte s pokroucenýma hnátama, jsou KD137/138 či KD139/140. Tyhle 1,5A/60-80V KDčka ve zdrojích nemají problémy plně otevřít i hodně mizerné KD, či KUY12 s betou 20 při 3A.

Celkem bych se i vsadil, že ta vadná KF508 měla upálený emitor
Stane se tak vždy, když nasadí zkratová ochrana a KDčko si "cucne".

A co KC635/636-637/638-639/640 - ty jsou taky katalogově 1ampérový a nemusejí mít jako náhrada KF-ek překroucený hnáty, jsou taky EBC (na rozdíl od původních siemens/filipes BC stejnýho číslování, který jsou ECB) - ty bys nedoporučil?

Kájo, ale KC6xx mají jenom 0,6W. Proud ok, ale jako budič KDčka by to ty KC uvařilo. Nedoporučil, jako budič výkoňáku ne. Hodí se jako dobrý náhrady KFek tam, kde jsou zatížený napěťově, nebo jako spínače. Jako spínače jsou ta KC6 dokonce lepší, mají nižší Uce sat.
Zkoušel jsem je jako budiče i ve 20W koncích s KD602, ale ani tam nepřežily dlouho. Do proudových pojistek jsou dobrý, lepší, než tyhle KFka, ale ještě lepší jsou ty 2N2905A/2219A. Jsou velice rychlé, používal jsem je i do rychlých rozkmitů a budičů v koncích s dvěma páry KU611 do asi celkových 45V naprázdno. To je pak fičák, BW na plnej kotel běžně něžně okolo 0,5MHz a nebylo ani třeba boucherotů. Ideový zapojení Tiger, skopnutý na kvazoš.

Tranzistor nebo jinou součástku vyměníš. Co se mi však na tomto zdroječku nelíbí, je špatný přístup k plošňáčku, jehož kvalita taky není kdovíjaká. Je potřeba pájet velice opatrně, jinak začnou upadávat cestičky. Jinak je to do domácí dílny vyhovující zdroj.

Jaký má vlastně praktický význam např. u tohoto zdroje BK127, ta třetí výstupní svorka s označením "zem"?. Předpokládám že je asi spojena s PE, ale využil jste ji někdo někdy k něčemu?

Ano, je spojena s kostrou přístroje a s PE.

Chlapy je tento zdroj nejak obzvláš náchylný na poruchu takého typu že z ničoho nič prestane fungovať? Už stom to asi 3 krát opravoval, vždy to boli nejaké keramické kondy okolo toho IO.Čast obmedzenia prúdu funguje OK ale jednoducho povedané ten integrovany stabilizator neotvorí.

elektrosvit píše:Můj se chová stejně, při vypnutí dá -0,3 V. I při aktivaci proudového omezení (potenciometr na levém dorazu) je na výstupních svorkách záporné napětí stejné velikosti. Takže to bude normální. U mého byl vadný KF 508 (na schématu E12). Popis je tady, pak ještě AR-A 1 a 2 / 1991. Ve dvojce je i návod k nastavení.

Díky, tohle jsem si potřeboval ověřit. A díky moc i za ty odkazy.

sinclair píše:Můj příspěvek se netýká tak úplně BK127, spíš obecně káefek.

Některý starší, pocínovaný KF517A, KF517B a i řada KF506-508 má z mně nepochopitelných důvodů celkem dost pokleslou střední betu. U KF508 průměrně jen okolo 80-100, nové měly okolo 150-200/, ale co je hlavní - až podezřele snížené Uceo jen na okolo 45-50V, někdy ani to ne. Mnozí jsou běžně zvyklí na velké rezervy od výrobce, kdy tahle nevýběrová řada /kromě KF507, což je hnus a odpad/ běžně snášela 65-70V i více.
Možná, že je to nějakým druhem vystárnutí, ale to měřitelně probíhá pod zatížením. Ještě bych mohl doložit skutečnost, že stejně staré tranzistory KFY16-KFY18 a KFY34-KFY46 tohle vůbec nedělají.
KFY si drží i po dlouhých letech skladování a postupným výběrem potřebného kusu do páru jak stejné Uceo okolo 80V s rezervou +10%, tak i rozsah bety, vyspecifikované rozsahem v katalogu pro každou z těch KFY dvojic.
Mám dokonce i několik desítek originálně párovaných KFY v sáčkách se žlutým záručákem Tesly Rožnov /které jsem v obchodě nikdy neviděl/ a tyhle jsou s vojenským značením. Po velmi zvědavém měření se drží v betě 15% jako přibité, v Uceo nad 80V a už pěkně dlouho - před cca 35 lety jsem je nafasoval na vojně taky do tyristorových zdrojů TAN.
Jo a mají zlacené vývody, hnědé sklo v průchodce, lesklý nikl čepice a přesto jim vývody nehnijou..
Do opravny jsme dostávali "páry" KF508/KF517B i další podobné jako oficiální ND z Vráblí, kde na to ale totálně srali, rozdíl 50% nebyl žádná míra. Sypali to do zavařovaných PE pásů fólie z krabic, beze snahy o přibližné spárování. Do litovelských konců /co pro ně dělaly Vráble/ se muselo roztrhnout i pět sáčků a aspoň trochu připasovat k sobě, aspoň na 20%, ty kvazoše na to byly háklivý.
Pokud už někam dávám třeba KF506/KF517A, nebo KF508/KF517B, po těchto, výše psaných zkušenostech si je pečlivě měřím. Zdržuje to, ale vyplatí se,nenaserete si do aparátu další, vlastní špek.
Na místech budičů či v rozkmitech totiž takové kusy mohou zničit mnohem dražší a blbě sehnatelná, párovaná výkonová KDčka.

Pro ty, kdo nemají možnost tyhle starší tranzistory před zástavbou změřit na Uceo a mají trochu na výběr, bych tedy dobře radil použít v případě pnp raději KFY16/18, na místa npn raději KFY34/46. Pokud je to třeba na místě budiče regulačního výkoňáku a zdroj např. do 30V, jsou místo půlampérových KF/KFY jistě mnohem vhodnější např. jednoampérové BC211 či BC313, které mají katalogově garantovaných 60V, ale skutečnost je přes 80V. Ostatně KD606 je papírově taky jen 60V.
Ještě lepší by byly podle napětí např. jednoampérové KCY37/38, nebo KCY39/40, ale bylo jich vyrobeno málo a blbě se už shánějí.
Další možností je až nečekaně nezdolná 60V/0,6A/3W dvojice 2N2905A/2N2219A podmínečně v TO39, dělali je takto dost solidně i Maďaři.
Poslední možností a asi nejlepší, pokud se smíříte s pokroucenýma hnátama, jsou KD137/138 či KD139/140. Tyhle 1,5A/60-80V KDčka ve zdrojích nemají problémy plně otevřít i hodně mizerné KD, či KUY12 s betou 20 při 3A.

Celkem bych se i vsadil, že ta vadná KF508 měla upálený emitor
Stane se tak vždy, když nasadí zkratová ochrana a KDčko si "cucne".

Díky, pro mě jakožto pro člověka nedotčeného tesláckými tranzistory je to zajímavé čtení. Jenom mi není jasné jak je míněno to s tím, že "KDčko si cucne, když nasadí zkratová ochrana". Čekal bych, že když nasadí zkratová ochrana, tak se zavře to KFko a pak i to KDčko, ale nechápu, jakým způsobem tam dojde k onomu "cucnutí"?

Asi najprv stupne na chvilku prud do bazy kdcka az potom to zareaguje a zavrie kf a potom kdcko.

To "cucnutí" v tomto případě není pro KF-ko nijak nebezpečné, protože ho omezuje rezistor R2 (150Ω), takže ta sázka na upálený emitor je poněkud "na vodě".

V bázi toho budicího "káefka" se mezi sebou perou dvě zpětný vazby - napěťová, která se snaží udržet na výstupu pokud možno co nejstabilnější hodnotu napětí bez ohledu na zatížení, takže musí bejt co nejrychlejší, aby byla schopná urejdovat rychlý skoky napětí při změnách odběru - a proudová, odvozená od výstupního proudu. Ta je obvykle ještě zpomalená, aby nevyskakovala právě při prudší změně napětí, kdy se skokem změní i proud. Potom při náhodným zkratu dělič z výstupu dá info, že výstupní napětí jde dolů a chybovej zesilovač zavelí " otevřít kádéčko!" = pustí už do jeho budiče "ká-ef" větší proud. A protože výstup ve šlusu má napětí "skoro nula", regulace tam rve budicí proud jak vidle do čokla... Navíc výkoňáky ztrácejí při vyšším proudu kolektorem betu, takže pro stejný otevření musejí dostat tím větší buzení, čím je vyšší právě proud kolektorem. A to ká-efko prostě musí cpát proud do kádéčka co se vleze ... Jenže pak zareaguje nadproudová ochrana a regulaci zas ubere - jenže to už X milisekund milý ká-efko tlačilo přesmoc... Takže je klidně možný, aby se přetížilo a upšouklo si...

EKKAR píše:... Takže je klidně možný, aby se přetížilo a upšouklo si...

To ale mluvíš o jiném schematu, než BK127, viď?