Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Už ani nevím, jak mě to napadlo, nejspíš, když jsem se snažil usnout, to mě napadají ptákoviny. Čistě teoreticky, mám nějakou výbušninu, třeba plastickou. Umístím ji do schránky, absolutně pevné a nedeformovatelné. Co se stane po odpálení, když je celej objem té schránky zaplněnej tou výbušninou? Zreaguje celá, nebo jen část a zbytek ne kvůli enormnímu nárůstu tlaku? Tipuju, že když se nebude mít kam rozpínat, tak se explozivní reakce musí zastavit, ale je to jen předpoklad.

Správně je výbušina (odvozeno od slova výbuch), to n je tam navíc...
Záleží na složení výbušiny, pokud bude chybět ox. činidlo, tak výbuch třeba ani neproběhne. Pokud bude zdroj kyslíku ve směsi obsažen, tak se energie podle mě změní v teplo, ergo se objem zahřeje.
Ale to je jen teorie....ta nedeformovatelná schránka je totiž pouze teorie...
Info k této problematice je v učebnicích o teorii výbušin, bývá k dispozici na netu, do goooglu to z pochopitelných důvodů teď dávat nebudu, hledej, evt. SZ.

. . . ví bůh

Tak ono fakt záleží na té výbušnině. Mimochodem, správně je výbušina, ale i výbušnina.
Aby reakce ve výbušnině došla celá k výbuchu, tak musí být tato reakce závislá jen na složení výbušniny. Pokud jí něco chybí k této reakci, tak prostě jen shoří, ale nevybouchne.

K výbuchu je třeba aktivace impulsem, obvykle tzv. třaskavinou, jinak většinou jen hoří.
Tématem dotazu je ale termodynamika vlastního výbuchuv "teoretických" podmínkách.

Taková výbušnina obsahuje okysličovadlo, ne? To by mělo zajistit, že tahle hmota komplet explozivně shoří, aniž by k tomu potřebovala kyslík zvenčí.

Ste si vedomí, že už teraz ste rozpútali sledovanie tohto webu a vlákna v sledovacích službách ,,Veľkého Brata" nielen v EÚ, ale aj za oceánom?

Výbušiny se dělí na třaskaviny, střeliviny a trhaviny. První jsou snadno iniciovatelný pouhým nárazem, jejich citlivost se měří v Joulech iniciační práce. Druhý vyžadujou iniciaci tlakovým nebo tepelným rázem, potřebná energie se počítá na Jouly až desítky Joulů a od zbytku výbušin se odlišujou tím, že jejich rychlost šíření explozivního podnětu je nižší, než rychlost zvuku v nic samotnejch. Zvýšení tlaku při jejich hoření urychluje reakci, proto například střelný prachy - jak černej, tak bezdýmnej - volně zapálený jen rychle hoří a nasypaná a zapálená cestička se dá poměrně pohodlným krokem předběhnout, ale uzavřený do patrony skoro vybuchujou. Poslední trhaviny mají obdobný vlastnosti, volně zapálený taky hoří a uzavřený vybuchujou, ale rychlost šiření výbušnýho podnětu v nich je vyšší než rychlost zvuku - takový explozi se říká detonace. U trhavin už rychlost výbuchu okolní tlak příliš neovlivňuje, ta detonační vlna v nich si tlak vytváří sama. Proto trhavina detonuje po odpálení rozbuškou i v neuzavřeným stavu - prvotní tlakovej ráz učuní rozbuška, zbytek dokonává samotná trhavina. V případě ideálně uzavřenýho prostoru proto záleží na tom, CO vybuchuje. V podstatě vybuchnou a na plyn a teplo se přemění všechny výbušniny, jediný střeliviny se ale zrychlí. Všechny výbušniny přitom musejí ve svý hmotě obsahovat dostatek nestabilních energetickejch vazeb, který svojí destrukcí způsobujou právě výbuch. Všechny proto obsahujou kyslík nebo jiný oxidační činidlo ve vysokoreaktivní molekule, která se rozpadá po malým počinu a zároveň tím vytváří dalši energii pořebnou pro kontinuální průběh reakce. Jakmile taková reakce začne, neskončí dokud se nespotřebuje všechna hmota, která v tu chvíli je v jednom celku k dispozici a v dosahu působení tlakovýho a tepelnýho rázu. Uzavřenost prostoru na to nemá vliv.

Mysteri píše:Ste si vedomí, že už teraz ste rozpútali sledovanie tohto webu a vlákna v sledovacích službách ,,Veľkého Brata" nielen v EÚ, ale aj za oceánom?

No a? Aspoň se něčemu přiučej. Krom toho, až bude povinný "vítání novejch občánků", opálenějších, v turbanech a hadrovejch atombordelech, tyhle znalosti nám budou k užitku.

Výbušninu jsem myslel nějakou obecnou, ale takovou, která samozřejmě nepotřebuje kyslík z okolí. Já si totiž myslím, že ten nárůst tlaku bude tak velkej, že by třeba ty vznikající plyny měly tutově zkapalnit, ne-li rovnou ztuhnout.
Chápu, že je to vše jen teoretický a asi se každá výbušnina bude chovat jinak. Teoreticky, schránka z vysokopevnostní oceli s tloušťkou stěny několik metrů přece musí odolat, když by se iniciovalo třeba pár desítek cm³ výbušniny, ne?

Spíš bych použil kouli. Do metrový koule z nejtvrdší oceli se do jejího středu vrtne díra a udělá závit, na její dno se umístí pár mililitrů kapalný trhaviny, která nepotřebuje k hoření dodatečnej kyslík a která se inicializuje třeba při teplotě 40°C. Do díry se ve vakuu (kvůli tomu, aby uvnitř byla jen ta kapalina, žádnej plyn) zašroubuje závitová tyč s (relativně k závitu v kouli) těsným závitem, stejně tak odolná, jako koule, celý se to natěsno umístí do páru hodně tvrdejch, ale křehkejch keramickejch dutejch polokoulí s vnitřním průměrem totožným s ocelovou koulí, uvnitř pro sichr vymazanejch vazelínou (kapalina) a opět za vakua pospojovanejch v jeden kus.
Co se stane, když se taková koule zahřeje tak, že uvnitř ní dojde k inicializaci trhaviny? Dojde k deformaci ocelový koule a tím i k prasknutí jejího keramickýho obalu? Nebo se roztrhne i koule ocelová? Nebo se ani s jednou nestane nic?

Koukám, že už to promýšlíš, kdy můžu přijet na ověření teorie?

Dodej matroš a můžeš přijet klidně hned

Myslím, že nic nezkapalní. Jak jsem na tom přemýšlel, tak mě napadnul model takové situace.

1) trhavinu bych vzal nějakou bez plniva, která by měla shořet celá
2) Předpokládám, že stále platí, že 1 mol jakékoli látky v plynném stavu za normálního tlaku a teploty zaujímá objem 22,4 litru
3) Další předpoklad dokonale tuhá nádoba, tepelně nevodivá
4) Pro jednodušší výpočet, bych uvažoval hypotetickou zpětnou reakci oxidace vodíku kyslíkem
5) Další zjednodušení, místo O2 a H počítat s vodní párou (co do objemu vzniklého plynu)
6)Skupenské poměry zanedbám

1 mol H₂O = 18 g = 18 cm³

Tlak adekvátního množství plynu při pokojové teplotě v daném objemu:
22,4 ÷ 0,018 = 1244 atmosfér

Teď teplo, shořením 2 g vodíku a 16g kyslíku vznikne
239 kJ

To ohřeje kyslík o (tady jsem se vrátil k prvotnímu plynu, vodík zanedbaje)

239000÷30= ∿8000 °K

Ale co taková teplota udělá s tlakem? Jdu to pohledat...

Aha, takže asi 30 x větší

výsledek: 37000 atmosfér

Berte to s rezervou, použil jsem vědomosti ze školních let, jsem jen elektrikář

Takže když mi to bouchne v kapsi, tak to skoro ani díru do kalhot neudělá.