Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, dost nerozumím principu diagnostiky chybovosti integrovaných obvodů.
Viz nákres.

Je to skutečně zjednodušený nákres.

Napájím celý obvod 10V. IO si představím tak, že je to jakási "další deska", deska, kterou nelze napájet 10V, nýbrž 9V.

Proto tam dám 100Ω rezistor, "uberu" 1 volt. Proto je následně na "další desce/IO" jen 9V.

Ale tohle je část, které skutečně nerozumím.

Proč je nutno proud, kterým je IO "krmen" nutno měřit pomocí úbytku napětí na odporu? Proč není možno např. dát ampermetr mezi vývod 1 IO a nožičku rezistoru která je tomuto vývodu blíže?

Jaký je reálný fyzikální důvod proč swe to musí zrovna dělat takto?

Děkuji za odpově|d, a omlouvám se, jsem teprve v prváku...

Úbytek napětí na odporu je lineární záležitost, U=I·R. Ale úbytek napětí na tom "integrovaném obvodu" mívá nelineární závislost na protékajícím proudu. Je asi vlastností toho IO, pokud je dobrý, že při napájení napětím 9V odebírá proud 10mA. Což se dá ověřit tím testem.

Dal by se použít vnější zdroj 9V a IO naň připojit přes ampérmetr. Pokud by ale měl IO zkrat, nebyl by zkušební proud omezen a něco by se mohlo poškodit. Přes sériový odpor je to bezpečnější.

Nebo taky proto, že některé napájené obvody mají nelineární charakteristiku odběru, nějaký macimální dovolený napájecí proud a samy si stabilizují úbytek napětí na napájecích svorkách (například LEDky, Zenerovy diody, spousta integrovaných obvodů se tak z hlediska napájení může chovat také, i když jejich odběr s napájením nemusí nutně stoupat tak dramaticky...).
Do takového obvodu nelze proud přivádět přímo ze zdroje, ale je nutné ho omezit vhodným odporem, který zabrání růstu proudu nad dovolenou hodnotu. Takový proud by totiž zničil napájený obvod nebo zdroj, případně obojí.
Samotný ampérmetr má vnitřní odpor velmi malý, takže by proud pozorovatelně neomezil, jen navíc by hrozilo i zničení ampérmetru.
Volmetr naproti tomu mívá vnitřní odpor velmi vysoký, tomu se většinou nic nestane, ani když se odpor přeruší. Proto se využívá měření úbytku napětí na odporu známé velikosti.

Já bych si myslel , že první je se zeptat vyučujícího . Mohl k tomu mít komentovaný příklad . Až potom bych se ptal jinde , neb my nevíme co přesně vám učitel přednášel ......

1. dufam ze ti je jasne ze 100ohm odpor ti nezrazi napeite o 1V v hocijakom obvode. 1V sa na 100ohm odpore odpari len vtedy ak nim preteka prud presne 10mA.
2. meranie ubytku napetia na odpore - ANO presne tak funguje 99% ampermetrov (nepocitam tie cievkove co zatahuju jadro do cievy a vychylka ukazuje prud) , dnu je odpor na ktorom sa meria ubytok napetia a z neho ti ten Ampermeter vypocita a zobrazi prud.
3. takze ano, mozes merat prud ampermetrom tak ako si to popisal, v podstate tam zapojis do serie dalsi odpor na ktorom sa bude merat ubytok napetia a ten sa prepocita na prud.

Právě, že nevíme, kolik ten záhadný obvod žere. A nevíme ani, jestli je jeho proud přímo úměrný napětí, nebo není. V takovém případě je lepší ho napřed napájet přes odpor a buď měřit odběr ampérmetrem, nebo ho spočítat z úbytku napětí na tom odporu.

ctenarsky:Měřit proud mimo 100Ohm odpor nemusí být kulantní. Na vodiči mezi ním a a spotřebičem je úbytek napětí. V tomto případě sice nezajímavý ale je dobré zvyknout si na principy.Kdybys měřil proud 100A tak bys pochopil že úbytky budou.V laboratorních měřeních se používají normály odporu, které mají zvláštní svorky na proud a menší na napětí.