Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kazeťák Sony TC-204SD som zháňal pomerne usilovne, pretože som chcel taký model, ktorý by mal rovnaký panel a páčky ako môj prijímač Sony STR 7055. Kúpil som ho s poruchou-ľavý kanál snímal a nahrával so stratou asi 6dB. Najprv som túto stratu kompenzoval úpravou spätných väzieb a dlhšiu dobu používal iba na snímanie nahraných kaziet. Závadu som diagnostikoval v hlave. Nebolo to jednoduché, odpoveď dalo až meranie impedancie a indukčnosti. Jej výmena nie je úplne bezproblémová, pretože hlava Sony PF145-3602A má takrečeno krátku montáž. Keby sme preložili rovinu osami upevňovacích šróbov, tak vzdialenosť k čelu hlavy je iba 9,5 mm. Normálne je to asi 12 mm. Za účelom výmeny hlavy je nutné vymontovať mechaniku, inak sa nedá hlava pájkovať. Nová hlava má označenie 21-002F 02A a kúpil som ju v AME.cz. Vlastnosti má vyhovujúce, výstupné napätie má asi o 1,5dB vyššie ako zdravý kanál PF 145-3602A.
Servisný návod má Elektrotáňa, kto by sa týmto typom zaoberal podrobnejšie, nech si tam stiahne návod aj k Sony TC-206SD. Pozornosť treba venovať aj magnetizácii náradia a hlavy. Na odmagnetovanie používam prístroj Sony HE-2, za ktorý som v roku 1975 dal 100 DM.
Všetko som nastavil s použitím pásov 400 Hz a 6,3 kHz podľa SN. Potom som zo srandy založil testovací pás 40 Hz. Indikátory ukázali Ľ -12 dB, P -4 dB a v očiach som mal otáznik. Na výstupe Line Out boli napätia v richtigu. Indikátory sú tam zapojené spolu s prevodným trafom pre slúchadlá na emitorák cez 3,3uF. Obidva elektrolyty boli v kýbli, museli hrať zle aj slúchadlá, čomu som nevenoval dostatočnú pozornosť.
Mal už niekto podobne chybnú kombinovanú hlavu?

Kúpil som NOS hlavu TESLA ANP935 a jeden kanál je úplne v .....

Stefan31

P.S. V týchto starších mašinách sa to nikdy nezaobíde bez výmeny niektorých elytov a podobné opravy začínam po vyčistení práve ich výmenou a až potom zbytok, podľa potreby samozrejme ....

To neříkej ani ze srandy. V létě jsem koupil 3, asi za 80 Kč/kus. Vadná by docela zamrzela.

Přerušené vinutí zjistíš i multimetrem, proud do nějakých 300 µA tu hlavu nezmagnetuje tak, aby se při prvním zapnutí záznamu zase neodmagnetovala.
Hlavy Tesla trpěly ojediněle na přerušení vinutí, mezizávitový zkrat jsem u nich nikdy nezaznamenal. Naproti tomu u hlav ALPS jsem se s typickými projevy mezizávitového zkratu (výrazně nižší indukčnost při sníženém ohmickém odporu vinutí, přitom ale ten pokles odporu ještě může být v běžné toleranci, takže tady se na stejnosměrné měření spoléhat nedá) už dvakrát potkal.

No a plánuješ na hen onom bazmeku aj nahravať či iba prehravať staré archivne kazety ?

Hille, děkuji. Proměřil jsem je a jsou naštěstí v pořádku.

ANP935, když uvážím to vyrobené a používané množství, tak celkem zanedbatelné promile. A když už, tak i zbytek mechaniky buď vykazoval nějaké zásahy, anebo vliv prostředí.
Půlstopé a Echolana hlavy vůbec, anebo spíš proto, že jich bylo tak málo.
Vysokoimpedanční hlavy Sonet na to přerušení ale trpěly dost.
Ale to mono potvorstvo, co se cpalo do skoro všech sérií A3, potom A5, B60 apod., asi ANP962 či tak nějak, tak to bývalo přerušený často. Snad i proto, že tam fakt musí být drát nula nula hovno, aby to vůbec dávalo rozumný napětí.
Svým způsobem je to ale kus kumštu, vyrobit opravdu dobrou a spolehlivou uni hlavu.

A3 - ANP960
A3 VKV - ANP967
B60, B200 - ANP964
A5 - ANP969
do á troje se se z nedostatku vecpala hlava z Unitra MK235 (lic.Grundig) - byla po ruce a že držák nepasoval tak kompromisně přiletovala na fest k šasí kolmost-nekolmost, to bylo dávno, bez avometu, generátoru a škopu

Kdyby to někdo potřeboval, tak odpor systémů ANP 935 se pohybuje v rozmezí 17,5 - 17,9 Ω. Měřeno u 6 hlav. V rámci jednoho kusu je buď stejný, nebo se oba systémy liší maximálně o desetinu Ω.

Třeba například příklad k té 25 let osazované hlavě ANP 935 doplním parametry (jeden systém):
šířka štěrbiny mechanická: 3 µm, efektivní: 4 µm (vliv "vytlačování" magnetických siločar materiálem v mezeře)
indukčnost při 1 kHz: 35 mH ±10 %
indukčnost při 10 kHz: 28 mH ±10 %
stejnosměrný odpor typ.: 16,5 Ω
citlivost při snímání 1 kHz při zkratovém magnetickém toku 256 pWb/mm: 420 µV
předmagnetizační proud (85 kHz): 1,9 mA ±20 %
záznamový proud (1 kHz): 180 µA ±10 %
předmagnetizační napětí (85 kHz): cca 16,5 V

...a pro monofonní kazeťáky ANP 960:
šířka štěrbiny mechanická: 2 µm, efektivní: 2,7 µm
indukčnost při 1 kHz: 81 mH ±15 %
indukčnost při 10 kHz: 71 mH ±15 %
stejnosměrný odpor typ.: 54 Ω
citlivost při snímání 333 Hz a 256 pWb/mm: min. 330 µV
předmagnetizační proud (60 kHz): 0,7 mA ±0,2 mA
doporučený záznamový proud (333 Hz): 120 µA ±10%
předmagnetizační napětí (60 kHz): cca 13,5 V

Rozptyl předmagnetizačních proudů neznamená nic jiného, než že se při seřizování nahrají frekvence 1 kHz (u kazeťáku 333 Hz) a 8 kHz, obě úrovní -20 dB, a předmagnetizační proud se jemně nastaví tak, aby na výstupu snímacího zesilovače měly oby zaznamenané kmitočty stejnou úroveň.

Takže naměřené hodnoty sedí. Ony jen ty "měřicí" kabely mají 1,5 Ω.
Hille, čerpal jsi odtud?

ANP935 původem z Tesla B3 mono obstála i v B100 stereo, má to nějaký význam mono versus stereo z pohledu přeslechů na pásku a tak podobně ?
Stereo hlava by měla mít poněkud jinou konstrukci, řekl bych. Ale, nejspíš šlo o dočasné řešení poněvadž následník B93 a B700 stereo již používaly typ ANP958

Co to máš proboha za káble? Není to niklem na banáncích?

První, které jsem našel na stole. Banánek-krokodýlek. Nejsou určeny k měření. Dělám totiž pořádek, všechno mám rozbombardované a nechtělo se mi rozmotávat kabely k multimetru.

>> Elektrosvit: asi to bylo z tohoto katalogu, mám to z nějakého katalogu Tesly opsané už od počátku sedmdesátých let.
Tehdy se obvykle kompenzovala část ztrát na výškách až ve snímacím zesilovači, pochopitelně se tím zdůraznil i šum prvního tranzistoru. Tak jsme zkoušeli, co udělá paralelní rezonance, ostatně u jednorychlostních strojů později používala Tesla paralelní kapacitu také. Například pro rychlost 9,53 cm/s se k hlavě ANP935 osvědčila kapacita 1n5 až 1n8 a snímací zesilovač nepotřeboval tak výraznou korekci výšek, často vůbec žádnou.

>> Konosuke: nevím, co máš na mysli, přece mono je mono, zatímco stereo je minimalistická verze vícekanálového přenosu.
Kdysi někdo vymyslel čtvrtstopý záznam na pásek 6,25 mm se souběžnými stopami "přes jednu", tak se stereo z důvodu kompatibility záznamů nahrávalo také tak. Jistě, může tam docházet k většímu přeslechu, ale hloubek z protiběžných stop, nikoli mezi kanály navzájem. Ty basy pozpátku někdy v tichých pasážích slyšet jsou, a což teprvy, není-li snímací hlava v přesně stejné výšce, jako hlava, kterou byl záznam pořízený.
Přeslech mezi kanály je větší u kazeťáků, které nikdy čtvrtstopý monofonní záznam nepoužívaly. Prostě se stopa rozpůlila a mezi systémy se vrazila jen tenká mezírka. Tak ten přeslech mezi kanály je v důsledku vzájemné vazby mezi systémy hlavy, ale neruší, protože patří k témuž záznamu, nanejvýš se jen nepatrně zúží stereofonní báze, ale to lze snadno kompenzovat i elektronicky, jestli na tom tak záleží.