Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,

mám tady jednu elektronku, kterou bych rád vyzkoušel jako vysokonapěťovou diodu.

Co mám k dispozici:
- napájení žhavení: 0 - 3 V ~ 50Hz AC
- napájecí zdroj: 0 - 90 kV
- všestranné olověné stínění: 12mm (pro jistotu)
- NaI scintilační detektor 2.5x2.5 palců

Žhavení funguje, ale elektronka z neznámého důvodu nepropouští proud i když žhaví na 2A.
Otázka je - proč nepropouští i když vysoké napětí předem usměrním tak, aby bylo + na anodě?

Elektronka má fokusační misku a nejsem si jist, jestli na něj není třeba přivést nějaké napětí. Podle toho co vím, by tam měl být stejný potenciál jako pro napájení žhavení.
Je tam oddělovací kondenzátor, který je spojen s jedním vývodem žhavení a s fokusační miskou. Vývod je vyveden, takže se tam dá příp. připojit napětí také.

Nevadí, že se žhavení napájí střídavým napětím?

Dala by se elektronka proměřit multimetrem?

Jeden vývod katody mám propojen se zdrojem vysokého napětí.
Žhavení je napájeno přes transformátor.

Od jakého napětí mezi A/K se dá očekávat propustný směr, je-li max. cca 90kV?

Tomu nerozumím. Píšete, že jeden vývod katody máte připojený k vn zdroji a zároveň že vn usměrníte, aby na anodě bylo +.

Je to rentgenka s pevnou anodou a při 50kV tam potečou proudy ve 100uA.

Jako katodu mám žhavení - to má 2 vývody z elektronky. 3. vývod je z fokusační misky, který je připojen pouze ke kondenzátoru - viz foto.

Na jeden z vývodů katody připojím VN (v propustném směru by tam měl přijít nulový potenciál).
Na anodu dám + z VN (pokud chci propustný směr).

Chceš nahradit Kenotron rentgenkou ze zubního RTG? Tomu moc nerozumím.

To ne. Nerad bych, aby se diskuze přesunula k rtg. Proto doporučuji, abychom se bavili jednoduše o elektronce.

Myslím, že napětí tam mám dostatečně vysoké, jelikož s vyšším napětím jsem schopen vyrobit oblouk kolem ni.
Nebude potřeba přivést napětí na fokusační misku, aby elektrony vypuzovala?
Nechci elektronku poškodit, takže se zatím nechci uchýlit k postupu pokus/omyl.

Určitě víš jak se zapojuje elektronka-dioda, ne?



Akorát bacha, od 20kV výše už to slusně "svítí". Nemá to moc velkou pronikavost ještě, ale zdraví to neprospívá. Nu a na 50kV bych si s tím moc nehrál.

Děkuji,
jediný rozdíl mám v tom, že nemám z trafa žhavení vyvedený střed.
Mám toroidní trafo, kde primár je připojen na autotransformátor. Sekundár je žhavení.
12mm olova odstíní i 100keV fotony, to není problém. Samozřejmě se VN spíná na dobu pouze několika milisekund, což by mělo bohatě stačit na to, abych zjistil, zda to funguje.
Prozatím se to chová jako by žhavení vůbec neběželo.

Zkusím namotat sekundár s vyvedeným středem, určitě to bude lepší.

Nepotřebuješ střed. Žhavit můžeš klidně baterkou, ale střídavý obvod který chceš usměrnit, musí vést "skrze" diodu.

No právě, že to zapojení je tak jednoduché, že tam není co pokazit.
Detektor, který tu mám je schopen rozlišit fotony od cca 10keV s tak velkou přesností, že poznám co nám soudruzi nasypali do cihel nebo dokonce přítomnost banánu.
Tahle věc zatím nevyzařuje vůbec nic... Jsem si jist, že i normální žárovka by byla zdatnější.
Proto mě zaráží, kde by mohla být chyba. VN je schopno dodat alespoň 5mA při 100kV.
Protože to je podle všeho kvalitní/moderní elektronka, bude tam i velmi dobré vákuum, takže i s tak vysokým napětím to nemusí nic dělat, resp. nedělá.
Žhavit ještě víc nechci, má to fungovat od 1.5V, ale nefunguje ani se 3.

Nemůže být problém v tom, že zdroj VN je teslův transformátor?

Něco děláš špatně. Záporný pól VN na žhavenou katodu a kladný pól pak na anodu. Anodový proud se mění podle toho kolik žhavíš.

Žhaví to vůbec? Za provozu to má to svítit jako žárovka.

Ano, žhaví to jako žárovka, velmi dobře viditelné.
Pracovní odběr cívky se pohybuje kolem 2A, samozřejmě dle napětí.

Ten teslův transformátor má poněkud nestandardní průběh napětí, viz foto.
Ale že by tam vznikaly takové frekvence, že by nestihl doletět elektron, se mi nezdá.
Dělá to stejné i když to napětí usměrním polovodičovou diodou.

petrkov píše:...
Protože to je podle všeho kvalitní/moderní elektronka, bude tam i velmi dobré vákuum, takže i s tak vysokým napětím to nemusí nic dělat, resp. nedělá.
...

Máš to nějaký pomotaný. Právě čím kvalitnější vakuum, tím líp musí taková elektronka fungovat už od menšího anodovýho napětí - PROTOŽE ELEKTRONY EMITOVANÝ ŽHAVOU KATODOU NEJSOU V KVALITNÍM VAKUU BRZDĚNÝ SRÁŽKAMA SE ZBYTKOVÝMA MOLEKULAMA VZDUCHU.

Ergo kladivo, v tý tvojí elektronce může bejt vinou průniku do baňky nějakou mikroskopickou prasklinou tolik vzduchu, že ani elektrony urychlený napětím v řádu 10-20kV na anodu nedoletí a jsou "požraný" dřív, než opustí blízký okolí katody. Chtělo by to získat pomoc od někoho, kdo umí nějak diagnostikovat intenzitu vakua uvnitř baňky ...

EKKAR:
Pro diagnostikování vákua se používá právě VN, obloukem se zjistí, zda někde nasává vzduch.
Protože přes elektronku nejde žádný viditelný výboj, usuzuji, že tam to vákuum je dobré.
Nevodí a chová se jako izolant.
Kdyby byla plná vzduchu, měl by jít dobře vidět oblouk už s těmi 10kV a ten není vidět ani při 80kV.

Chová se to, jako by tam nebylo žhavení. To co jsem psal, jsem myslel ve vypnutém/nevodivém stavu. Protože není vůbec vidět ani elektronový svazek, jak je to u téměř čehokoli s nízkým tlakem odhaduji, že to vákuum se jim podařilo extrémně dobře a nebo tam ten náboj vůbec nelítá.