Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

The Sound of Silence: Lowest-Noise RIAA Phono-Amps: Designer's Guide (2008) zde. Pozor ! Je nutný adblock, vyskakují tam fujtablová okna.

Mohl by jsi hezky česky naznačit o co jde?

Poněkud paradoxně knížka jednoho z německých guru audiotechniky, který chodil do školy v Hamburku, na univerzitu Darmstadtu, dělal dýdžeje v Mannheimu, ale tuto knížku mu vydali v Lipsku a ke stažení je v angličtině na ruském serveru... vyšla vůbec v němčině?
Z angličtiny bych to přeložil jako
Zvuk ticha, aneb příručka kontruktéra co nejméně šumících přenoskových předzesilovačů s charakteristikou RIAA.
V názvu se nabízí inspirace písničkou The Sound od Silence od dua Simon & Garfunkel (1964 vyšla poprvé).
Na dotaz na německou verzi se mi dosud nikdo neozval.
Věnuje se kostrukčním zásadám při návrhu předzesilovačů pro rychlostní přenosky se zvláštním důrazem na přesnost korekce a odstup signálu od šumu. Konečně předzesilovače BUVO jsou jeho dílo a některá schémata vyšla i v časopisech.
Pokračování a rozšíření k této knížce (od téhož autora) má název "Balanced Phono Amps"...

Hill píše:Poněkud paradoxně knížka jednoho z německých guru audiotechniky

A je to zesilovač s celkovou zpětnou vazbou nebo bez celkové zpětné vazby? A je použita nějaké speciální topologie, nebo jsou to jen nudné zpátečnické zesilovače?

Jinak děkuji za odkaz, odpoledne se na to zkusím podívat, ačkoli stahovat něco z ruských webů není ideální. Stojí to za to riziko?

Zde stahujte PDF bez problémů v 3 různých kvalitách, 14, 21, 45 MB.

Neniu píše:...je to zesilovač s celkovou zpětnou vazbou nebo bez celkové zpětné vazby? A je použita nějaké speciální topologie, nebo jsou to jen nudné zpátečnické zesilovače?...

Máš tam na vybranou: se zápornou zpětnou vazbou vcelku, s vazbami rozdělenými na dva stupně, čisté pasivy, kombinace pasivu a zpětnovazebního, jak je libo.
Čemu říkáš zpátečnické?
To jsou vlastně všechny, principy korekce tu přece byly dávno před tranzistory i elektronkami. Ostatně z tohoto pohledu jsou zpátečnické i Aktidampy, také využívají známých fyzikálních zákonů...

Dakujem za super knihu.

Sosnul jsem si i ten Hillem zmíněnej "dodatek" jménem Ballanced Phono Amps (vyšlo 2016) - přímej odkaz je zde: http://libgen.io/_ads/E6BE622F5C491240AB629B46F7B409FA . Správný čtení na dlouhý večery ...

EKKAR: diky

Hill píše:... vyšla vůbec v němčině?...

Springer snad vydává jenom v angličtině, soudím-li tak z knih a časopisů, co jsem viděl. Nebo od něj kupujeme jenom knihy v angličtině. Nedělal bych si moc naději, anglicky je to pro celý svět, kdežto německy jen pro německy mluvící země a pár lidí mimo ně, co němčinu ovládají. Ani se radši neptám, kolik ta kniha stojí, jestli obvyklých 100 dolarů nebo méně.

Na druhou stranu němci jsou poměrně hrdí a prý by je ani nenapalo psát třeba doktorské práce v angličtině to u nich dělaji jen cizinci (na čvut se to už několik let považuje skoro za povinnost, soudím-li ovšem podle toho co zveřezňují (dspace.cvut.cz), lze stále sepsat a obhájit i práci v češtině). Znalost angličtiny se prý v Německu (na VŠ a možná už i SŠ) považuje za samozřejmost a není potřeba ji tímto způsobem demonstrovat. Na druhou stranu si anglickou knihu jsou schopni přečíst a neni důvod jim to vydávat ještě v němčině. Osobně mám taky poslední roky radši angličtunu, protože němčinu jsem měl naposledy někdy na vysoké škole a dalo by mi práci to rozluštit, na technickou angličtinu jsem zvyklý, neboť všechny soudobé informace se ke mě dostávají v angličtině.

Děkuji za tip na pěkné počtení.

No, nic co bychom už dávno díky Pavlovi/Bohoušovi neznali, včetně tech autobusů bipolárů na MC.
To s tou angličtinou v Německu můžu plně potvrdit, je to pro ně /i pro starší generaci, snad jen kromě některých bývalých výchoďáků/ v podstatě druhý mateřský jazyk. Ale z osobní zkušenosti vím, že jsou o dost radši, pokud se aspoň pokoušíte s nimi komunikovat německy. Až když je to fakt nahovno, tak Vám sami nenápadně naznačí, že by teda ta angličtina byla lepší

Spíš bych potřeboval poradit, kdo by dokázal vydolovat pokud možno všechny soubory z mého starého 1GB HD, kde se sekly W98.
Tam jsou postahovaný poklady...
Mj. mi tam zůstal úplně celej Aldax a krom jiných zahraničních pokladů taky všecko starší Pavlíkovo a Bohoušovo, co už dneska není nikde. Krom toho, co jsem si vytiskl. Zůstala tam třeba celá DPA550.
Eventuální záloha v laptopu je fakticky v řiti taky, protože tam zas vyhořely napájecí piny HD...

Čtení technické angličtiny je docela v pohodě. Horší je, když je mluvená, u jednoho se anglicky bez problémů domluvím, u druhého se cítím jak Pražák, co na něho někdo spustil brněnským hantecem.

Mě kdysi na VUT vyhnali s diplomkou do jakési soutěže studentské tvůrčí činnosti, tam byl taky jeden, co to prezentoval anglicky, a ta komise to v podstatě prospala. Vzbudil jsem je až já...

Jinak mám stažené obě knihy i varianty. Teďka jde o to, se do nich podívat a případně pochopit.

Co se týče cizích jazyků, já jsem na ně střevo, takže pokud si mohu vybrat, tak si vyberu češtinu/slovenštinu. Pokud ne, tak nějak přelouskám i angličtinu případně se značnými obtížemi i ruštinu.

Mi jen vadí, že se dneska považují cizí jazyky za naprostou samozřejmost a nebere se v potaz, že na ně někdo prostě nemá buňky. Nedá se to považovat za diskriminaci?

Napřed trochu OT:

Neniu píše:...že se dneska považují cizí jazyky za naprostou samozřejmost a nebere se v potaz, že na ně někdo prostě nemá buňky. Nedá se to považovat za diskriminaci?

Nedá se. Už pánové Vodňanský se Skoumalem po konzultacích s některými obyvateli blázince, zvláštními jen tím, že mají klíče, konstatovali, že specializované buňky jsou pouhá pověra. Neexistují buňky na cizí jazyky, jako neexistují buňky orientované na krasobruslení nebo na sánskrt. Ale je fakt, že někomu ty jazyky jsou líp, někomu hůř...

A zpět k těm knížkám: souhlasím s tím, že, ačkoli jde o rozsáhlý rozbor různých korekčních předzesilovačů s charakteristikou RIAA, nic převratného tam nezazářilo. Principy stále stejné.
Jsou tam i odbočení k charakteristikám DGG (pro desky S78) a Teldec, která se dlouho držela vlastní horní časové konstanty 50 µs, a, jestli někdy převzala charakteristiku RIAA, tam neuvádí. Nebo jsem to přehlédl. U nás na tom tolik nezáleží, těch desek řezaných u Telefunken-Decca se k nám dostalo málo a snímací korekcí RIAA způsobený pokles charakteristiky o 2 dB na 4 kHz až 2,5 dB na 15 kHz z pohledu zvlnění snímací charakteristiky přenosky v této oblasti zase tak rušivě nepůsobí.

Ano, též mám ten intenzivní pocit, že panu inženýrovi se podařilo udělat takový šikovný kompilát z mnoha zdrojů. Není tam opravdu nic převratného /ni v druhém dílu/, co by už nebylo v jiných zdrojích dostatečně podrobně probráno. Výhodu to má - jedinci, neorientovaní v problematice, najdou základy ve dvou knihách. Jinak si myslím, že třeba na stránkách Erna Borbelyho se lze naučit víc, novějšího a do větší hloubky.
Takové knihy se vydávají velmi snadno, pokud máte 100% jistotu, že po prodeji obou vydání /ať už fyzického či elektronického/ Vám nezůstanou jenom oči pro pláč, jako je tomu zpravidla u nás. V Německu tomu tak prokazatelně není.
To by se u nás díky nenažranosti vydavatele, distributorů a koneckonců i tiskárny stalo. Připočítejme k tomu to, že z např. 10.000 výtisků by se prodalo jen sto a po měsíci by se objevila na netu kniha naskenovaná, jako je tomu v tomto případě.
Pokud by u nás v ČR autor podobného zaměření neměl za obě knihy od vydavatelství předem vyplacený honorář, bez ohledu na to, kolik se knihy prodá, tak akorát spadne do dluhů.
Přitom by v závěru obou knih ještě musel strpět 20 reklamních stránek "sponzorů knihy".

A klidně si všichni bez rozdílu můžeme sáhnout do svědomí, jestli bychom byli někdo ochotni za dvě takové odborné knihy zaplatit v ČR například 1.200,-Kč, kdyby vůbec nebyly k "dostání" tímto způsobem.
Přiznám se rovnou, že já ne - určitě ne proto, že bych nebyl ochoten podobnou částku investovat - ale proto, že bych po jejich prolistování před koupí byl nucenej prohlásit, že tam není nic tak nového a objevného, aby mi za tyto peníze stály.

Ošetřit to lze jenom teoreticky - vždy se najde někdo, kdo si dá tu práci se skenováním a pod mírně pozměněným názvem knihu uloží na veřejně dostupný úložiště. Třeba i ten rok po jejím vydání.
Dost pochybuju, že se do budoucna na tomto, případně modifikovaném postupu cokoliv změní.
Tištěná kniha by musela stát tak málo a být tak dobře dostupná, aby se prostě nevyplatilo ji skenovat. Ono se to asi nevyplatí už dnes, ale celkem dost lidí má tuhle činnost doslova jako sport a hobby.