Stránka 1 z 1
operační zesailovač s vysokým vstupním odporem
Napsal: 10 říj 2006, 22:14
od T.vlas
Neměl by někdo nějaké zapojení pomocí nehož by se dalo měřit napětí na pH elektrodě elektroda má vnitřní odpor větší než 400 Mohm. Skoušel sem zapojení s operačním zesilovačem J-FET ale ten reagoval na sebemenší naboj. děkuji za radu tomáš vlas
t.vlas@seznam.cz
Napsal: 10 říj 2006, 22:33
od Sendyx
Na tohle jsou přímo tzv. elektrometrické zesilovače, vyrábí třeba AD, Burr Brown a další.
Napsal: 10 říj 2006, 22:41
od t.vlas
nebylo by nějaké typové označení našel sem něco jako AD795 ale ten už se asi nevyrábí
Napsal: 10 říj 2006, 23:45
od Sendyx
LMC6001 od national Semiconductors
Napsal: 11 říj 2006, 06:17
od Hill
Když se podíváš třeba na pH/Redox vyhodnocovací jednotky třeba od firem Swan, Polymetron a dalších, zjistíš, že vstup je připojený přes několikamegový odpor, pod kterým je i deska plošňáku odvrtaná, aby ani tam nevznikaly svody. A celé je to pečlivě stíněné, ten odpor se vstupní kapacitou vlastně tvoří integrační člen s časovou konstantou v řádu až desítek sekund... a chodí jim to.
Zkus pohledat na netu metody měření pH/Redox a jeho problematiku. Existuje to, protože jsem to loni taky potřeboval... a našel.
Napsal: 11 říj 2006, 09:02
od Sendyx
tam je jen několika M odpor ? Já kdysi pár pH metrů stavěl a co si tak vybavuji, tak bylo spíš 100-200M a velmi špatně se takový kousek sháněl, a ochranná kapacita myslím 1nF. Celá deska se samozřejmě sušila a impregnovala speciálním lakem.
Napsal: 11 říj 2006, 10:02
od Hill
Jojo, ve Swanech je na vstupu 100M.
Napsal: 11 říj 2006, 11:11
od Návštěvník
nějak se mi to napodařilo nalézt, nešel by link. není tich 100M málo když vnitřní odpor elektrody (slkeněné je přes 400M) pak tedy přijde OZ J-FET ten má vstupní odpor přes 10*12ohm mám ho zapojený jako sledovač (plná zpětná vazba)
Napsal: 11 říj 2006, 13:36
od Hill
Stejně musíš každou sondu jednou za čas vrazit do pufrů a zkalibrovat.
Velikost toho odporu poněkud ovlivňuje strmost převodu, ale to se při kalibraci srovná. Podle mne ten odpor s kapacitou tvoří hlavně integrační člen, který chrání vstup měřicího zesilovače před napěťovými špičkami indukovanými třeba při připojování a odpojování sondy.
Takže jestli 100M nebo 200M je celkem jedno. Hlavně, když se vstup měřicího zesilovače nemusí chránit diodami nebo čímkoliv, co může mít nezanedbatelný svodový proud a ještě teplotně závislý.
Ale nemusím mít vždycky pravdu, třeba má někdo jiné vysvětlení.
Napsal: 11 říj 2006, 14:56
od Sendyx
taky to filtruje síťový brum a chrání částečně před statickou elektřinou. Vzhledem k odporu vstupu operáku je 100-1000M zanedbatelných.
Napsal: 11 říj 2006, 16:48
od Návštěvník
skvělé díky, poslední možná trochu blbá otázka jak to tedy celé zapojím tedy ten kondenzátor a odpor a kde sehnaz ten 100M pokud vím nejvyšší vyráběná hodnota je 10M
Napsal: 11 říj 2006, 17:08
od Sendyx
Nejvyšší vyráběná hodnota běžně je pokud vím 100GR, jinak pro mikrofony a spol se běžně vyrábí 220M. Dost často se tyhle součástky vyskytují u výrobců pH metrů

. Kvalitní kondenzátor je možná větší problém.
Napsal: 12 říj 2006, 06:45
od Návštěvník
Jen ještě jakým způsobem bude zapojený tenodpor a kondenzátor?
Napsal: 12 říj 2006, 21:14
od Návštěvník
tady poslílám scháma toho pH metru co jsem si navrhl
třeba se najdou nějaké chyby to schéma je z jednoho programu pro simulaci
Napsal: 12 říj 2006, 21:16
od t.vlas
do toho návrhu jsem dal místo elektrody baterii se simulovaným vnitřním odporem 400Mohm