Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Po jednom kolegovi zde zbylo rádio TESLA Kvintet. Je určeno na vyhození, nicméně mě napadlo jestli by se nějakému sběrateli veteše nehodilo do sbírky.
Rádio je kompletní, pouze prutová anténa chybí. Vzhled tak 60%, nicméně by šlo vypucovat. Po zapnutí hraje na FM, ostatní nezkoušeno.
Osobní předání v Brně nebo okolí dle domluvy zdarma, zbytek ČR za poštovné.
Bude dostupné do 9.2.2018, potom směr kontejner.

Tak jsem si myslel, že by se někomu hodilo na bambusáky, ale je v něm akorát 1 - ve stabilizátoru napájení je GC521, ostatní jsou už moderní křemíkáče KF125 (1x) a KF124 (4x), koncák je dokonce MBA810 ... Holt už to byl rok 1977, to už i bačové v Prešporku zjistili, že existujou taky křemíkový trandy ...

Máš dotaz na SZ.

To by bola skoda rozoberat, kedze ma FM CCIR, da sa normalne pouzivat.

Kromě koncového stupně byly celokřemíkové všechny předchozí modely řady Song už od roku 1972. Zas tak špatně na tom v Bratislavě nebyli...

Který přenosný rádio mělo GC511/521 jako koncáky naposledy? Sázava?

V Kvintetu i dalších následujících /myslím už i v Sázavě/ byly fakt výborné, dost maličké a přitom výkonné EE síťové transformátorky. Do tý doby jsem podobný jádra v ničem neviděl. Dělala to Dubnica, myslím 1PN665.44 je jeden z nich.
Na stejných jádrech byly navinutý i některý standby trafa do oravských TV.
To trafíčko má srovnatelný či spíš vyšší výkon a je tvrdší, než třeba obyčejný jádro EI12 či M12. Jejich typový čísla a napětí ale v seznamu nemám, protože nemám v archivu servisy TV.

Nevíte někdo, co ty EE plechy v těch síťových trafíčkách do tranzistoráků byly zač? Bylo to vůbec naší výroby?
Ty tranzistorákový byly se zinkovaným plechovým třmenem, mini-tepelkou z Woodu a 10V/300mA.
Televizní měly jinej-měkčí primár, bez třmenu a s piny do dps, bez tepelky a dávaly i přes 22V.
Měl jsem z jednoho takového udělaný regenerační dobíječ pro tátovo auto - bez problému trvale okolo 3W výkonu a vůbec se nehřál, jako dnešní zalitý trafa.

Ano, Sázava. Od Kvintetu dál byly MBA810. Transformátorky měly mít označení 1PN 665 44, mám tu z některého typu stejný s označením 1PN 665 14.1. Ještě v Kvintetu byl selenový usměrňovač, při svodu v něm transformátorek shoří- stalo se mi. Ve stand-by modulech (nevím, jestli úplně ve všech) bylo větší trafo 9WN 668 49.1 primár 220 V, sekundár 13,5 V, 0,2 A.

Trafo v Kvintetu mělo klasickou tepelnou pojistku - pájený pružný pásek. Když v mém kusu došlo ke zkratu selenu, zafungovala spolehlivě.

Tu mají tráfka všech těchto přijímačů, jenže když on ji někdo obešel... Původní selen má jinak rozmístěny vývody než dnešní křemíkové můstky. Musel jsem na ně navléct bužírky a jaksi je překřižovat přes sebe.

Nebyly ty tráfka na jádrech z orientovanejch plechů, nebo dokonce na Permalloyi? Já jsem se dokonce setkal s trafíčkem z něčeho dovozovýho, kde bylo jadýrko síťovýho tráfka učuněný ve tvaru "2xC" - prostě byly tam 4 maličký "podkovičky" stažený po obvodu páskem se šroubkem a matičkou na jednom boku. Plocha "železa" v tom piditráfku byla snad jen 8x16mm a dávalo to na sekundáru 9V a 450mA proudu, prostě na naše teslácký zvyklosti "nabušený trafo" - a přitom se skoro vůbec nehřálo. Nakonec mi bylo kýmsi sdělený, že to mělo mít právě ty "C" jadýrka z Permalloye...

Poslal jsem SZ

Nevím, jestli to byl permalloy, nebo nějaká uralská specialitka, ale docela nabušený céčka cpali Rusové do spotřebky celkem normálně. Bylo to ve větších kabelkáčích i v přenosných televizorech. Výkon jak prase, ale možnost převinutí 0. Kdo to rozebral, už to nedal do kupy.

Znám - TC-270 z TV řady Elektron nebo Rubin, velký doslova pětikilový dvojšpulkový trafo na C jádru, v podstatě všecko včetně primáru je motaný jako dvojitý symetrický s vyvedeným středem = protože obě cívky jsou stejný (doslova identicky namotaný) a jen konečný zapojení určuje, jestli bude primár na 110 nebo 220 - sekundáry jsou všecky dvojitý se středním vývodem na spoji mezi oběma špulkama... Jo a je to motaný hnilíkem, nejde to skoro vůbec pájet. Komu se ulomí drát u očka z původního zapájení, má o zábavu postaraný.


Ale ty malý tráfka s napodiv velkým výkonem i při malým oteplení byly i v některejch stolních rádiích z Blátislavy - mám pocit, že v Euridice a spol bylo něco podobnýho taky!

Trafa "se 4 podkovičkami" byla opravdu z ruské spotřebky, zrovna jsem při úklidu na jedno takové narazil. V Euridikách a Eminentech byla normální EI trafa. Ozn. 9WN 661 57.1.

Jak jsem nedávno dával do kupy jednu Selenu B211, tak zrovna v ní bylo nejmíň 10VA céčko, možná i silnější. Ve stáblu 10W Ge špunt jak kráva a na konci zrovna ty samý, ale dva. Buzený trandama, co běžně dávali do menších rádií jako koncový P213 to myslím byly.
Celkem dobrej bambusák, ale blbě se to instaluje. Bez těch jejich origo montážních kroužků to není jak upevnit.