Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ukořistil jsem měřič cos fí viz foto. Nemám ten předřadník a štítek se zapojením je sloupaný. Zezadu je pět vývodů (a, b, c, A1, A2). Na stupnici jsou údaje 5A, 380 V. Uvnitř jsou dva deprézské systémy propojené převodem s lankem. Netuší někdo, jak se to zapojí? Díky.

Chtělo by to schema starýho kompenzáku rozvaděče.

Napětí jde přes předřadné odpory a proud z MTP x/5A.

Tohle by ti mohlo pomoc

Svorky a-b-c by měly být napěťové, A-B proudové. Odpovídají svorkám 1-2-3 a 11-12 (k-l) na schématu.
Starší označení fází R-S-T odpovídá L1-L2-L3.

Achab to poslal čitelněji, ale tohle bylo na měřáku, než se ti to oloupalo.
Mě fascinují dva systémy spojené lankovým převodem. Přetahují se navzájem.

Jaké to má asi ložiska, když ten lankový převod táhne osy do stran a přitom to asi musí chodit volně...
Lepší by to asi bylo na společné hřídelce.

Super, díky. Proč to vůbec má napěťové svorky pro tři fáze, když se proud měří jen v jedné? Fázový posuv v těch druhých dvou fázích by to nepoznalo, takže se předpokládá jen zátěž symetricky stejná ve všech fázích?

Fázoměr měří posuv jen u fáze, na kterou je připojena proudová cívka. Ostatní fáze pro napěťové cívky potřebuje z principu funkce. U jednofázového feromagnetického fázoměru je posuv mezi napěťovými cívkami vytvořen tlumivkou.

V průmyslových rozvodnách většinou stačí proudový transformátor v jedné fázi. Induktivní zatížení, které ovlivňuje cosφ bývá přibližně symetrické. Snímání proudu pro řízení kompenzace je taky převážně z jedné fáze.

Kremik píše:Jaké to má asi ložiska

Asi kombinace ocel-safír ... hodinářské. To Metra běžně používala.

Dostal jsem se konečně k tomu, abych to na tu jednu fázi vyzkoušel. Ač má přístroj na sobě napsáno 380 V, je nutno použít předřadník, protože napěťové cívky mají odpor jen asi 150 ohm. Použil jsem trafo 12 V a zapojil to dle schématu od Achaba. Společný odpor jsem dal 82 ohm, cívkami teče asi 50 mA. Místo tlumivky jsem použil kondík a na cívky připojil osciloskop. Nepovedlo se mi ale dosáhnout toho, aby napětí na obou cívkách bylo v protifázi, s malým kondíkem byl proud cívkou moc malý, s velkým byl zase moc malý fázový posuv (paradoxně s ohmickou zátěží i tak ručka ukázala na 1). Takže to bude nutno zapojit na větší napětí a do série s jednou cívkou dát odpor, ke druhé kondík.

Nevíte někdo, jaký je jmenovitý proud těch napěťových cívek? Jak se určí minimální proud proudové cívky, aby to začalo správně ukazovat? Díky.

V práci jsme měli v kalibrační laboratoři velký laboratorní fázoměr EL20 ?? proudová cívka na 5A a napěťový rozsah 110V
A byl k tomu předřadník RL20 z 380 a nebo 220V na 110V
Pak tam byl ještě jednofázový fázoměr a ten měl předřadník jiný, 500 a ještě něco na 110V.
U předřadníků jsem kontroloval jejich odpor, na štítku byla totiž uvedena hodnota odporu na jeden volt.

U rozvaděčového přístroje bych to očekával podobně - sekundáry měřících transformátorů napětí mají jmenovité napětí tuším 100-120 V

Současné rozvaděčové fázoměry Metra Fka mají danou třídu přesnosti v rozmezí proudového zatížení 60 - 100%. Udávaná spotřeba napěťového obvodu 100 V je 3,5 VA. U starších typů to bude podobně do cca 4 VA, další údaje nemám.

Dříve se vyráběly pro jmenovitá napětí 100 - 110 - 220 - 380 - 500 V, současně navíc 230 a 400 V. Jednofázové do 110 V většinou s vestavěným předřadníkem, ostatní s externím. Proudové cívky standardně 5 A, nebo 1 A pro vzdálené měření.