Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

sinclair píše:Nebudu si zvykat. Stačí mi, že musím řešit následky.
Moderní a nijak levný analogový zesilovače, doslova vypálený jak Kartágo.
Nejčastěj kvůli připojování lacinýho šrotu laikama.
Výstupy, co mají na 3,5mm jackách neskutečný svinstvo - a kde se na těch 100% spoléhá na to, že to případný sluchátka nezahrajou. A případným bedničkám s déčkem je to buřt.
Některý se tomu zvládají bránit, některý dlouhodobě ne. A některý shoří i přes dobrý a předimenzovaný polovodiče. Prostě nemůžou za to, že jejich konstruktéři a supervizoři byli šulíni.

Ak som mimo temu tak sa ospravedlnujem ale toto ma zaujima. Ked pustim z telefonu alebo tabletu signal do AUX vstupu alebo proste do vstupu analogoveho zosilnovaca/ mixpultu a zosilnovaca je to vazne tak nebezpecne? Predpokladam, ze mobil aj tablet maju na vystupe digitalny zosilnovac.

2 PeterSeal: radši přes SZ. Nebudem to tady masarovi zasírat

Ano, mobily, tablety, mp3 playery a podobný věci mají na výstupech spínaný zesilovače. Místa v nich není nazbyt a i výrobní náklady je třeba brát v úvahu, takže opravdu nijak účinně zafiltrovaný nebývají.
Něco jiného už jsou výstupy ze zvukových karet, ať už interních, či externích. Pokud mají zvlášť výkonový sluchátkový výstup, tak ten je zpravidla taky udělaný déčkem, ale "linkový výstup" je nejčastěji ukončený operáky různé úrovně, co mívají už s ohledem na ně samotné dostatečně zafiltrované vstupy, takže na separátní linkový výstup nic neprolejzá /kromě zarušené země, samozřejmě/. Pokud ale má lacinější, zpravidla interní karta jen jeden společný výstup, který umožňuje připojit sluchátka a použije se jako "linkový", je v současnosti často opatřený kvůli výkonu do nízkoimpedančních sluchátek malým déčkem. Dřív se na tomto místě používaly rail-to-rail operáky s poměrně vysokým výkonem, ty ale potřebovaly nějaké ošetření vstupů i výstupů, což déčka nepotřebují a logicky tak zvítězilo levnější řešení.
Hodně záleží i na kategorii zařízení, který se k mobilu, tabletu apod. připojují. Analogové přístroje, vyrobené zhruba na přelomu tisíciletí byly nucený s těmito digitálními hračkami nějak úspěšně koexistovat a zpravidla i ty levnější mají AUX vstupy nějak, aspoň primitivně ošetřený.
Dneska už to zase není pravda - odpověď se dá hledat v termínu "cut cost" a i poměrně drahé, značkové aparátky /myslím tím kompaktní hudební centra/ žádnou ochranu proti průniku rušení na analogových AUX vstupech nemají. Pokud takový vstup vůbec mají. Ten totiž bývá zrušen ve prospěch přítomnosti USB.
Přítomnost AUX vstupu na konektorech cinch víceméně signalizuje vyšší třídu dotyčného zařízení a také to, že výrobce aspoň trochu myslel na komfort zákazníka. Přestože vestavěný přehrávač umí číst veškeré, běžně používané formáty disků a zařízení má i dobře sw vybavený USB slot.
Je to zase jen o cenové/kvalitativní třídě a úplně stejně je to i u poloprofi/profi PA aparátů, jako jsou třeba mixpulty. Digitálům to pochopitelně vadit nesmí a ani nemůže, ale u analogových zase závisí na cenové kategorii. Výkonový zesilovače jsou zase úplně samostatná kategorie.
Předběžný výstup by mohl být ten, že bez znalosti charakteru propojovaných zařízení /digitál do analogu/ je takové propojení riskantní asi tak v poměru 50:50.
Myslím to tak, že se v lepších případech nemusí slyšitelně a viditelně stát nic a funguje to bez vedlejších negativních či kouřových efektů.
Možný je i případ, kdy si to analogové zařízení "nechá líbit" a nějak se s tím vnitřně popere, kdy výsledkem bývá třeba jen 50Hz brum.
Na straně druhé jsou pak případy, kdy takové propojení neskončí jen tím brumem, ale celkem citelnými škodami, zpravidla pak na obou zařízeních, kdy viníkem je vždy to levnější.
Případ, kdy jsou mezi sebou propojovány digitální zařízení /třeba i na analogové straně/ je ještě zrádnější.
Tzv. "analogová zem" jednoho i druhého digitálního zařízení je vždy zarušená nějakým podílem zbytků neodfiltrovaného, "spínacího" kmitočtu. Pokud je výsledek takového propojení analogových zemí jenom slyšitelné pištění či vytí a nic nehoří, tak je to ještě docela dobré.
I v případě zcela oddělených zdrojů napájení.
Praxe ukazuje, že se zpravidla nejde obejít bez galvanického oddělení vstupů a zemí - jak v případě propojování digitál-analog, tak digitál-digitál a v druhém případě při rozdílných napájecích hladinách.
Možná by nebylo od věci, kdyby se k věci vyjádřil někdo, kdo např. pravidelně pracuje s technikou mobilních operátorů, případně obecně v telekomunikacích.
Zajímalo by mě také, proč v jejich /výhradně digitálních/ zařízeních pořád používají takové počty galvanických optoizolátorů i impulsních oddělovacích traf.