Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám tu tento starej skleněnej krystal, má 10 kHz. Jen tak ze srandy jsem ho změřil a má opravdu 10,00045 kHz. Docela jsem koukal, jak přesný to je. Ani jsem netušil, že se vyráběly s takto malou frekvencí, ten krystal samotnej je docela velkej kousek materiálu. Z čeho to vlastně je vybroušený? Nějaká keramika?

Z monokrystalu křemene. AR2/87.

10 khz,to by mělo byt slyset...

Takže syntetickej křemen, zajímavý, dík.

Taky jsem myslel, že to bude slyšet, ale nebylo. Pouštěl jsem do toho jen malinkej výkon.

Jaký je vlastně rozdíl mezi krystalem a keramickým rezonátorem? Pamatuju si že cca před 25 lety, jsem stavěl podle AR nějaký FM přijímač laděný napětím, kde byl potřeba keramický rezonátor 10,7Mhz, ale protože byl prakticky nesehnatelný tak přímo v popisu konstrukce bylo popsáno jak ten rezonátor nahradit nějakou cívkou + ještě něco k tomu. Použil jsem tenkrát tu náhradu a to radio hraje dodnes. A občas jsem pro zajímavost hledal zda se ten filtr třeba už dnes dá koupit a podle mě je nesehnatelný dodnes.

Setkal jsem se s telekomunikačním zařízením, kde byly nosné pro jednotlivé kanály odvozeny od krystalu 4kHz. Slyšet nic nebylo.
Když se zařízení rušilo, chtěl jsem se do toho podívat, ale někdo byl rychlejší a znárodnil to

U nějaký WR-ky, nebo co to bylo, tak byly nějaký generátory tónů - asi jako nějaká prastará selektívní volba. Nevím, zda tam byly krystaly, nebo nějaká jiná technologie, ale ten čistý tón byl slabě slyšet, pokud byl ten generátor v činnosti.

Ty nízký kmitočty se v některejch zařízeních dělaly keramickou ladičkou z Tesly HK. Mělo to patici tranzistoru alá KF508 ale víčko bylo vysoký místo cca 4 mm takových 25 mm. Vevnitř byly dva plátky cca 2 x 2 x 20 mm na jedný straně vlepený do patice a na druhý straně volně ve vzduch s pokovením a kapkou pájky. Přidáváním nebo ubíráním pájky se to dalo ladit až o desítky Hz. Někde mám 1200 a 2000 Hz. Zapojovalo se to s jedním tranzistorem podobně jako třívývodový piezopískače. Dělalo to sínus a byly trochu slyšet.

Jo přesně. To bylo ono.

sr71 píše:Jaký je vlastně rozdíl mezi krystalem a keramickým rezonátorem? Pamatuju si že cca před 25 lety, jsem stavěl podle AR nějaký FM přijímač laděný napětím, kde byl potřeba keramický rezonátor 10,7Mhz,

Čekal bych, že do přijímače to chtělo buď keramický filtr do MF nebo rezonátor do demodulátoru, obojí obvody s velkou, definovanou šířkou pásma. Naproti tomu klasický krystal i odpovídající keramický rezonátor mají charakteristiku kvalitního rezonančního obvodu - tedy velmi úzkou šířku pásma. Rozdíl mezi krystalem a keramickým rezonátorem je v kvalitě Q odpovídajícího náhradního LC obvodu a stabilitě, která je u krystalu řádově vyšší.

A ty nízkofrekvenční X-taly se v telefonii používaly v generátorech nosnejch tónů a při příjmu v jejich filtrech. Daly se tak vyselektovat kanály od sebe oddělený mezerou širokou jen stovky Hz.

Celeron píše:Ty nízký kmitočty se v některejch zařízeních dělaly keramickou ladičkou z Tesly HK. Mělo to patici tranzistoru alá KF508 ale víčko bylo vysoký místo cca 4 mm takových 25 mm. Vevnitř byly dva plátky cca 2 x 2 x 20 mm na jedný straně vlepený do patice a na druhý straně volně ve vzduch s pokovením a kapkou pájky. Přidáváním nebo ubíráním pájky se to dalo ladit až o desítky Hz. Někde mám 1200 a 2000 Hz.

. . . ano, ale až na ty kmitočty . . . viz obrázek.

a u ještě starších stanic TESLA (VXW100, VXN101) byly selektivní volby s nf filtry dělanými mechanickou ladičkou (také dolaďované kapkou cínu)

Á, chybka se vloudila. Není to 1200 ale 1800Hz, je to popsaný jen rukou. A ty 2000 jsou přeladěný cínem, kdysi jsem z toho dělal 1Hz.

A když už krystal, tak pořádnej šutr. Noval, velikost cca EF80.

Mám v tmavočervených papírových zasouvacích krabičkách přes 40 krystalů s oktalovou paticí a baňkou asi jako UY1NS..K tomu pytlík různých jiných velkých plechových, vypadá to trochu jak zástrčka. A některý jsou spolehlivě německý. Ještě jsem se nedokopal k tomu to všecko vyfotit. Je to z pozůstalosti a bylo mi líto to vyhodit. Na některých těch krabičkách je logo Tesly, na jiných ne.

Pán zajisté myslí totok: