Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den, vzpomněl jsem si na tento návrh primitivního střídače, co nám před asi 19 lety překreslil na tabuli náš pan profesor ze svých poznámek. Prý to nějak fungovalo.
Tak mně napadlo že bych si ho zkusil vyrobit.
Je to fotka ze mého sešitu na praxi.
Vím že se od toho nedá očekávat žádný zázrak (kolísání napětí, nečistý sínus na výstupu) ale něco by to snad mohlo utáhnout.
Trafo není problém, v práci bych si ho nechal na zakázku vyrobit, (ty tečky u vinutí jsou překreslené přesně , přímo jsem to u profesora viděl v jeho poznámkách) ale potíž bude s těmi tranzistory, ADY 72 mi ani strejda Google nenašel a 7NU74 už je taky v propadlišti dějin.
Poradíte mi prosím nějaké současné běžně dostupné tranzistory které by bez okolních úprav tyto historické nahradily - nebo kde se tyto "retro" ještě dají sehnat?
Díky moc!

Když zdvojnásobíš počty závitů v tom zpětnovazebním vinutí (to co je zapojený mezi báze trandů), tak budeš moct použít běžný křemíkový typy. A bacha, nevím jestli ADY, ale 4NU74 není Darlington. Napiš cos vyhrabal v šuflíku, ono v tom jde použít prakticky cokoliv počínaje KU611 přes KU60x až po KD503 - jen musíš podle max. proudu namotat trafo a podle zesilovacího čunitele udělat příslušně tlustý dráty vinutí v buzení, aby se ty trandy otevíraly do saturace a nepřehřejvaly se. Jo a na NPN musíš otočit polaritu napájení, ale to snad víš sám.

Ak si odmyslis, jeden tranzistor a k nemu prislusnu polovicu L2 a L3, tak je to uplne bezny blokujuci menic. Takze je mozne pozit akykolvek vykonovy tranzistor, jak NPN, tak PNP. Len treba dopasovat hodnoty suciastok a polaritu napajania.
Na L2 by mala byt bodka len hore, to jest opcne ako na L3.

EKKAR: Díky, to je dobrý. Ale současně z toho jsem měl právě obavu - že ty průměry drátů vinutí a počty závitů budou "šité přímo na míru" těm Ge tranzistorům a bude se to muset na Si nějak přepočítávat. Ani netuším kolik z těch (nebo do těch) vinutí má vůbec lézt...
Tam je 7NU74, ne 4NU. Doma mám sice nasyslené nějaké KD, tuším KD366??? ale musím je najít... Ten je asi na 8A. Nevím jestli nebude slabý. 7NU74 má psáno asi 15A


samec: Aha, a díky za upozornění s těmi tečkami, to by pak asi byl při navíjení průšvih...

Aka je motivacia nieco taketo stavat a este k tomu aj nechat vyrabat trafo?

Zvědavost , chci si to vyzkoušet, je to fakt úžasně jednoduchá konstrukce, jen pár součástek, a taky to šlape..proto mně to zaujalo.
Jenomže doma žádné staré výkonné trafo ani dráty na přemotání nemám (a v práci jako zaměstanec bych prý měl docela potěšující slevu + impregnace + kontrola a VN zkouška)

Hele, koštuj tohle, je to jednodušší a taky to funguje:



Jako trandy tam dej např. ňáký kádéčko, třeba KD607, jako trafo něco, co má na sekundáru buď vyvedenej střed (jako na schématu), nebo 2 totožný vinutí, kde spojíš konec vinutí jednoho se začátkem vinutí druhýho. V obou případech 2x9-2x12V.

Přesně tohle bylo v autobusech Karosa ŠL11 jako měnič pro každou zářivku, co byly v řadě na stropě. Samozřejmě na 24V.

Frekvence je stabilní jak měna Venezuely (u mýho vzorku bez zátěže asi 80Hz, se zátěží frekvence stoupala), na výstupu je obdélník, ale tak na pohon čehokoliv, co nepotřebuje stabilní napětí, stabilní frekvenci a sinus, to bohatě stačí. Žárovka, malej univerzální sériovej motor, holící strojky, nebo právě zářivky (na přímo, bez žhavení, tlumivky, kundíku, nebo startéru), klidně s přerušeným žhavením.
Určo byly takovýhle měniče i u novějších Karos.

P. S.: Co vlastně způsobuje v zářivkách kroužkování?

P. P. S.: Jako náctiletej nácek jsem si postavil jinej střídač - měl klasickej generátor obdélníku stabilní frekvence něco nad 20kHz, s možností plynulý změny střídy. Tímhle "stejnosměrným" obdélníkem jsem budil výkonovej trand a ním VN trafo z televize. Na jeho sekundáru byla zářivka. No a právě změnou střídy se dala plynule regulovat teplota světla, kde čím delší pulz oproti mezeře byl, tím studenější světlo bylo. Takže bylo možný nastavit, aby zářivka svítila žlutavě (dlouhá mezera), bíle (střída 1:1), nebo namodrale (dlouhej pulz). Samozřejmě se tím ale ovlivňoval i jas.

. . . a není ten obrázek "low cost power inverter" špatně ?
neměl by být ten Q2 tranzistor obráceně ?

Nejen to, ale proč tam byl ten kondík G1?

p32 píše:... proč tam byl ten kondík G1?

Jestli myslíš v tom původním zapojení postnutým Foxriderem, tak má za úkol při zapnutí nárazově zvýšit proud budicím vinutím trafa a tím vinou vrozený nesymetrie způsobený ne úplně shodnýma parametrama obou trandů způsobit, že se jeden trand otevře rychlejc než druhej = je to rozběhovej kondík. Podobně koncipovanejch zapojení bylo od 70. let zveřejněnejch spousta - vždycky pod názvem "měnič napětí pro holicí strojek" nebo "měnič napětí pro zářivku do auta". Arendáš s Ručkou by mohli vyprávět - měli ho aspoň 1x ve skoro každý svojí publikaci ...

ok1hga píše:. . . a není ten obrázek "low cost power inverter" špatně ?
neměl by být ten Q2 tranzistor obráceně ?

Ne, je správně. Je to skoro to samý, co klasickej dvoutrandovej multivibrátor, jen bez páru odporů a bez páru kundíků - nahrazuje indukčnost.

7NU74 se dají ještě normálně koupit, dokonce i v párech.
Mám zkušenost, že některá nf zapojení, navržená pro Ge tranzistory, se Si výkoňáky buď jako zdroje a měniče hrozně vyváděly, to samé v případě nf zesilovacích stupňů. Často jejich přímá záměna /Si za Ge/ nebyl žádný přínos, ale spíš opačně.
U Ge jde hlavně o velikost Ueb a Uces, v případě měničů taky o dovolenou velikost Ueb a v neposlední řadě se tam místy kalkuluje i s nezanedbatelným Iceo a Icbo. Ten je u Si zanedbatelný, kdežto u Ge je klidně i několik miliampérů, pokud tranzistor nemá ultranízký Rbe.
Hodně Ge výkoňáků má běžně Ueb až 30V, křemíky jen max. 5-7V.
Konkrétně 7NU74 má tuším 15V, ale 12,5W řada NU73 mívala Ueb až 30V, proto byly tolik oblíbené do malých měničů a i relativně spolehlivé.

Jenže ňákej pár výkonovýho křemíku má někde v šufleti, jedno, jestli NPN, nebo PNP (jen se u PNP změní polarita napájení), zato germaniový si nejspíš bude muset kupovat.