Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jen pro zajímavost - víte, že existuje elektrickej zvonek s vlastním původním napájením, co zvoní skoro bez přestání už od roku 1840?
Nachází se na univerzitě v Oxfordu a funguje na na principu elektrostatockýho vychylování "paličky" (mosazná kulička na hedvábným provázku) a alternaci jejího náboje mezi dvěma mosaznejma zvonkama, mezi kterejma je v současnosti napětí asi 2kV. Frekvence zvonění je 2Hz, párkrát zvonit přestal, a to díky vysoký vlhkosti, kdy navlhla hedvábná nit. Potud ještě nic moc, jenže ono napětí obsatarávaj 2 sloupce baterií neznámýho složení (jsou zalitý v síře), nejspíš Zamboniho sloupů - stříbro, zinek, papír a burel, co je možná pojenej medem. Dokážou dodat jen nepatrnej proud, prej v řádu nA, ale na provoz zvonku to stačí. A hlavně, i když jsou primitivní, z první poloviny 19. století a neobsahujou žádnej hypermoderní materiál, ani extra čistou chemii, fungujou skoro 180 let!

Zaujimave, ale nepouzitelne...

Dost zajímavý, o takové vychytávce jsem nevěděl. Princip je jasnej, podobně prý fungovalo varování před bouřkou, jen ve větším měřítku a bez baterek. Spíš je zajímavá ta časová stabilita baterek, že se to nerozpadlo.

Kde je ten galvanickej sloup, co funguje již několik tisíc let? Indie, Pakistán nebo Irák?
Nebo si to pletu s tím nerezavějícím železným sloupem?
Nebo Daniken zase kecal?

Zamboniuv článek se tu už taky probíral (je to zdroj eelktřiny pro ten Oxfordský zvonek), někde jsem četl, že se ty baterie používaly i do některých noktovizorů.
Zamboni pile.
https://en.wikipedia.org/wiki/Zamboni_pile

Mohlo to sloužit i jako zdroj pro "věčný světýlka" v kostelech,některý svítily až moc klidně na to,aby to byl plamínek.Zdrojem světla napájitelnym takovou baterkou jsou plynový lampy s prvkama VIII. skupiny(doutnavky apod.),dokážou svítit při hodně malym proudu,ten se dá vysokoohmovym odporem nastavit tak,aby se článek nevybil.

Ty články jsou zatěžovány takovým proudem, který by nic nerozsvítil. Články v tom sloupu jsou suchý, takže se "likvidují" pouze tím ultranízkým vybíjecím proudem (který v podstatě přenáší ta kývací koule z jednoho pólu na druhý) - podle mě je ten proud tak nízký, že je až neměřitelný. Proto to vydrží fungovat přes 100 let. V tom noktovizoru by jeho výdrž byla o hodně menší.
Navíc v případě Oxfordskýho zvonku se o druhu článku spekuluje, protože aby se zjistilo, jaký tam je, muselo by se to rozebrat. Pokud by se to rozebralo, tak by se ten přístroj v podstatě zničil.
Vyčerpávající popis je zde:
http://www.brera.unimi.it/sisfa/atti/1996/tinazzi.html