Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pánové rád bych vás poprosil o nějaké doporučení na studijní literaturu ohledně rozptylových traf. Trochu jsem pátral, ale moc jsem toho nevypátral. Všude jsou jen jednoduché zmínky o principiální funkčnosti a základech využití, ale nenašel jsem nic podrobnějšího o jejich návrhu. Protože ale spousta vědění na netu není a ukrývá se ve starší literatuře pak budu rád za nakopnutí správným směrem.

O co mi jde:
Potřebuju upravit stávající síťové EI trafo tak, aby trochu vyměklo a přitom to nechci řešit pouze a jen vnějšími rezistory, žárovkami atd. Jádro trafa také bude částečně stejnosměrně syceno a tak jsem si říkal, že bych toho vyměknutí mohl docílit tak, že bych vytvořil mezeru v magnetickém obvodu seskládáním E a I plechů na jednu stranu a výškou mezery se přiblížit požadovaným vlastnostem. Jenže s tím nemám zkušenosti, nevím tedy zda se musí navrhnout primár znovu nebo to bez újmy na zdraví přežije ten původní. Dříve se tak přeci dělaly nabíječky a svářečky takže nějaká literatura k tomu musí být, ale s tím co mám k dispozici jsem nepochodil.

Děkuji předem za všechny konstruktivní příspěvky.

S mezerou se proud stávajícím primárem zvětší, ale záleží na míře "vyměknutí" - to chce vyzkoušet, a pak případně domotat. Nějaké zvýšení proudu může vydržet.
Nabíječka DUK3 je s mezerou.

Já si myslím, že se síťová trafa obvykle navrhujou tak, aby primární magnetizační proud byl zlomkem odebíraného proudu přepočteného ze sekundáru na primár. Takže by tam rezerva měla být velká, jen se tím sníží max. přenášený výkon trafa. Vzorce na výpočet indukčnosti v závislosti na velikosti mezery v mg. obvodu se určitě na internetu najdou. Pokud máš měřič indukčnosti schopný to trafo změřit, můžeš na to jít zkusmo. Když zvětšením mezery klesne indukčnost primáru na polovinu, vzroste magnetizační proud na dvojnásobek. Nebo si změř ten původní magnetizační proud a pak měř ten s mezerou. Primár musí snést proud = výkon_trafa/ primární_napětí, tak záleží, kolik ti má zbýt na užitečný výkon.

Myslím, že přídavnou vzduchovou mezerou nevznikne rozptylové nebo měkké trafo. Rozptylovost je dána magnetickou vazbou mezi primárem a sekundárem. Rozptyl může být zvětšen třeba vzájemnou polohou vinutí nebo magnetickým bočníkem. Ale mezera způsobí jen menší magnetizační indukčnost a větší proud naprázdno (což je většinou nežádoucí).

Jak se vzduchová mezera projeví na náhradním schématu transformátoru zvětšením rozptylu?

Vzduchová mezera slouží hlavně na snížení efektivní permeability jádra kvůli stejnosměrné složce toku. Rozptyl moc neovlivňuje, při výpočtech se bere B v mezeře stejné jako B v železe. Existuje knížka
Kruml, Štefl: Transformátory pro obloukové svařování,
která se rozptylovým transfomátorům věnuje podrobněji.

Jasně , tam je to podrobně , stáhneš na svarforu v sekci ke stažení . Máš tam celý příklad výpočtu .

Díky za nasměrování, kniha stažena tak si počtu. Zdá se tedy že cesta tudy nepovede. Čekal jsem že tam bude nějaká taková zrada, kterou jsem zanedbal, proto jsem si chtěl v literatuře ověřit jak se věci mají a jestli nevymýšlím kravinu. Některé zdroje totiž uváděly, že se používá i vzduchových mezer.

No při použití magbočníku se vlastně vzduchová mezera používá .... Jen ne tak , jak si ji představuješ třeba u tlumivky .

Používá. Arendáš někde popisoval nabíječku s rozptylovým trafem, kde byl rozptyl regulován mezerou. Ale primár musí být na tento druh práce navrženej.
Není to tak, že všecky běžné trafosvářečky jsou svým způsobem navržené a pracují jako rozptylové? Dyť zapalování je faktický zkrat sekundáru a jen rozptylový trafo umí zkratový proud omezit.

Jednou jsem zkusil trafo s mezerou mezi E a I, původně výstupák snímkového rozkladu EI25x25 přeskládat střídavě. Dával sice asi 17V, ale bylo hrozně měkký i přes silný drát sekundáru.
I při mírném zatížení a velké kondíky to letělo dolů jak cikánská bouda z kopce.
V tomhle případě se to teda povedlo, přeskládáním trafo citelně "ztvrdlo".
Ale myslím, že jsem měl víc štěstí, než rozumu. Primár měl zřejmě dostatečný počet závitů na to, aby magnetizační proud i při 220V/50Hz nenarostl natolik, že by se to nějak výrazně hřálo.
Trafo stálo ve výprodeji asi 4,-Kčs, nikdo ho nechtěl a my jsme to úspěšně dávali do svých "laboratorních" zdrojů pro napájení našich prvních bastlíků. Ušetřilo to mraky peněz za plochý baterky.
Bylo to myslím snímkové trafo buď z Lotosu, Ametystu, nebo něčeho podobně konstrukčně starého. Prostě relativně velké trafo EI25x25, bezkostrově vinuté, černě natřené hrany plechů, ale nevím už, pro jakou elektronku a jaké anodové napětí. Upevňovalo se do výřezu šasi plechovými packami a pootočením.
Úplně každý trafák, zvlášť větší, si ale tohle nemusí nechat líbit. Spíš budou protestovat ty, které pracovaly původně s nižším Ua a střídavým napětím na primáru. Mezeru mají kvůli omezení přesycení ss proudem koncového stupně třídy A.

V podstatě to co Sinclaire popisuješ je to co chci - měkké trafo. Pokud by stačilo na primár přivinout nějaké závity tak místo na trafu je, je tam prostorově oddělený primár a sekundár, jen jsem si to chtěl nějak odůvodnit. Jenže jestli to bez speciálně konstruovaného magnetického obvodu nepůjde tak to holt budu muset zbastlit jinak i když tohle by bylo nejelegantnější řešení. A také nejspolehlivější když už jsme u toho protože pokud by bylo oteplení OK tak to v podstatě nemá co rozstřelit na rozdíl od polovodičových regulátorů. Asi si zkusím pár věcí proměřit a uvidíme co z toho vyleze, doufal jsem že půjdu trochu méně naslepo a nebudu hrát na štěstí.

Inu základní neznalosti , že se luhadivím . Závitů si naviň kolik chceš . Steleš teorií . Jak se počtem závitů změní indukční vazba ????

Thales píše:místo na trafu je, je tam prostorově oddělený primár a sekundár

Koukni se na trafo z mikrovlnky a udělej to taky tak.
Předpokládám, že primár a sekundár jsou odděleny jedinou přepážkou, tedy mezi ně plechy nenarveš. Trafo opatrně rozeber, odviň sekundár a prázdnou komůrku odřízni. Primár bude na samostatné kostřičce, na kostřičce pro sekundár Ti bude chybět jedno čelo. To z něčeho vyrobíš a osadíš na prázdnou kostřičku u které zkrátíš střední sloupek tak, aby se mezi kostřičky vešly plechy. Sekundár opět navineš, trafo složíš normálně bez mezery a do vzniklé mezery mezi cívkami vložíš plechy dle potřeby "měkkosti" trafa. Až budeš s výsledkem spokojený, upevníš vše tak, ať trafo nebručí. Mělo by to fachat.