Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zkoušeli jste někdy pájet na piezoměnič? (klasický kulatý jakoby z hodinek), potřeboval jsem tam připájet vodiče a na té prostřední plošce je nějaká, vypadá to jako pokovená, vrstva která se pod ohřátým místem dost rychle vypaří, takže se na to pájí dost blbě, protože pak už cín nechytá. Chápu že to nejspíš není určené k pájení ale zajímalo by mě jestli je nějaký osvědčený postup jak to lze.

Musis si to ocistit a pajet rychle ne moc vysokou teplotou, zadna finta na to neni.

Je to slabá vrstvička, pravděpodobně stříbra, jak se stříbro rozpustí, je konec, takže jak je psáno výše, musí se pájet fofrem.

jj vypadá to jako stříbro, ale že se to tak rychle vypaří když má teplotu tání přes 900°C

Nevypari sa, zleje sa dokopy s cinom.

To sice má, jenže má taky obrovskou afinitu k jinejm kovům - proto se s ním tak dobře pájí. A vono se mrcha prostě v tý horký cínovo - slitinový (beru v úvahu jak olovnatý, tak i neolovnatý pájecí slitiny) pájce doslova rozpustí - protože na tu piezokeramiku ho je nanesená skutečně jen tenoučká vrstvička. Většinou se to nanesení vodivýho povlaku dělá vakuovým naprašováním a kontaktování na ten povlak by se mělo dělat nepájeným pružným kontaktem - anebo pájením, ale co nejkratší dobu ohřevu a pokud možno co nejnižší teplotou, takže když už ne Woodův kov (cca 66°C) , tak Roseův (cca 98°C) už není moc daleko ... Ale když si dáš záležet a budeš rychlej a předem opatrně očistíš místečko pro pájení, půjde to i normální olovnatou pájkou Sn63Pb37 nebo Sn62Pb37Cu1 a spoustou dalších.

Pokud chci použít samotnej bez krytu,pájim na použitý místa(pokud se dráty utrhly) a s nepoužitym piezem. Problémová je jenom pomocná elektroda F u třívývodovýho pieza.

Pokud chceš běžně dostupnej olovnatej cín s nízkou teplotou tání, pak použij s bismutem. V Příbrami dělaj Pb48Sn32Bi (140-160°C). Taky maj s kadmiem (145°C), ale to by se už Евросоюз posral (2 těžký, toxický, neevropský kovy v jedný slitině?!)

Za mých mladých let se takové piezoměniče pájely slitinou, ze které byly vyrobeny tepelné pojistky do tlakových hrnců Kukta (MLR) a šlo to skvěle. Samozřejmě se musí na páječce nastavit nízká teplota, jinak se pájka rychle přepálí.

A když už se mi povede urvat drát i se stříbrným povlakem, tak ho přilepím vodivým lakem a taky to jde.

Nikdy jsem problém z pájením na ten piezoelement neměl. Očistit ten stříbrný povlak hadrou v lihu, nebo jemně olíznout tou brusnou gumou na psací stroj. Cín nanést na vývod. Vývod přiložit na očištěné místo a krátce zahřát páječkou. Vývody pájet na kraj, aby membránka mohla volně kmitat - kdysi jsem to zkoušel jako vibrační čidlo do alarmu, kdy se na ten mosazný kotouček do protivky přiletují dva šrouby hlavičkama na membránku, tak, že se využije drážka pro šroubovák. Jedním šroubem se to upevní a druhý slouží jako závažíčko.
Přehřívání při pájení neničí jen tu stříbrnou vrstvu, ale taky depolarizuje ten piezomateriál. Pouzdřený piezobzučáky používají pružný stykový kontakty, nebo pružinky.