Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den přeji,
chtěl bych si vyrobit startovací zdroj k zahradnímu rideru. K disposici mám trafo na 2 sloupcích průřez 30 cm2 a pak další se středním sloupkem 24 cm2. Dráty nějaký mám, takže namotat by to nebyl problém. Startér má cca 800W. Spočítat normální trafo zvládnu, ale jde mě o to, že ten zdroj bude používán krátkodobě jen na starty, takže by se dalo tvrdosti pomoci nějakou úpravou, zřejmě v sycení. Nevím ale kolik. Dělat to zkusmo mě nepřijde dobrý, tak bych chtěl poprosit o nějakou radu. Taky na jaký napětí navrhnout sekundár, když startér je na 12V. Na výstup bych chtěl dát můstek z ČKD diod.Díky za případný rady.

Sycení nech tak jak má být pro konkrétní plechy. Jen to namotej co nejtlustším drátem, co ti dovolí velikost okna. Výkonově je trafo omezeno jen schopností se ochladit, ale na krátkodobé starty, se to nestihne zničit přehřátím. U toho sloupkového jádra musíš rozdělit na půl jak primár tak sekundár, jinak vyrobíš měkký rozptylový trafo.

//Trafo máš na 900 VA starter na 800, tak není co řešit.

///na sekundár dej 16V (2 V sežerou diody další 2V přívody a spoje)

////předpokládám, že primár už tam je, tak změř z/V a domotej závity 25mm² mědí. A můžeš na starter i celé dopoledne orat.

Upravit MOT nechat primarne vinutie a namiesto sekundaru navit pasovinu, ltt tam vojde. Vyhodit magneticke mostiky a dat izolaciu medzi primarne a sekundarne vinutie.

No a podobně ja na tom starter . Při počátku startu vezme 2-3x více , než má štítek . No a právě toho momentu je třeba .... Pokud to máš paralelně k aku , tak není problém . A jestli se nedostane napětí na další spotřebiče , namotal bych to tak na 14V st.

No, to jsem si neuvědomil. Nebo vlastně jsem si pod pojmem rider představil nějaký hobby domácí udělátor. Pokud je tam ale další elektronika, mohlo by to ve špičkách něco odpálit, proto raději míň, jak píše BOBO

//i s baterkou, pokud bude špatná

Rider je míněno takový traktorek určený jen k sekání trávy. Akumulátor tam mám ale už je v moc špatným stavu, má už velkej vnitřní odpor. Elektronika tam podle mně není, jen je tam zřejmě přímo na motoru alternátor s usměrňovačem, protože to za běhu dobíjí akumulátor a napětí vyleze klidně na 14V. Takže ten sekundár udělám větší jak 12V. To trafo se dvěma sloupky jsem zapínal na 230, ale nevím jestli není primár na 400V. Odmotám sekundár a budu se snažit nějak vyhodnotit počet závitů na primáru, třeba to půjde. Primár je rozložen na obou sloupcích, takže by to nemělo být měkký, když sekundár namotám taky na oba. Jenom bych měl ještě jeden dotaz. Zkoušel jsem z odbočky 12V ze sekundáru přes jednu diodu nastartovat, ale startér to neutáhl. Tak nevím, jestli to nebylo tím, že se jednalo o jednocestný usměrnění, nebo tím, že je primár na 400V. Kdysi jsem to na něco používal a odbočky jsem vyváděl. Kdyby byla nějaká rada jak zjistit kromě odhadu, na jaké napětí je primár, byl bych rád.
Teď jsem skáknul do dílny a primár na trafu je motán průměrem 1mm a sekundár plackou 2x4,5mm.

No a kolik je reálné seknapětí nyní ?

Jedno vinutí na jednom sloupku má 13V a na druhým 10V Na primáru mám 235V.

Plocháč 2 x 4,5mm je 9mm² - předpokládám že je opřádanej aspoň bavlnou nebo hedvábím. Pro startovací zdroj můžeš předpokládat krátkodobou (maximálně desítky vteřin bez přerušení, pak minimálně 10-násobek času na ochlazení) přetížitelnost vinutí klidně i na 500% běžnýho trvalýho proudu - pro vinutí bez impregnace, volně kladený se počítá proudová zatížitelnost 2 až 2,5A/mm², což při ploše 9mm² rozhodně není mnoho - trvale to dává něco mezi 18 a 22,5A, když vezmu 500% přetížení, dojdu k hodnotě 90 až 112,5A, což je pro rozběh startéru čtyřtaktního jednoválce málo.
Já osobně bych to vinutí učunil z toho pásku, pospojovanýho navzájem do sekcí paralelně - minimálně dva a líp tři pásky vedle sebe. Navíjel bych na jeden sloupek tři cívky najednou vedle sebe, klidně i oddělený přepážkou. Těch pár závitů pro napětí 14V naprázdno by se ti tam 3x vedle sebe mělo v pohodě vejít. Pokud se nevejde, namotal bych poloviční počet závitů - a na druhej sloupek to samý. Na každým sloupku by pak byly 3 sekce, který by se v rámci jednoho sloupku spojily paralelně a oba sloupky pak do série. Je samozřejmě nutný dodržet fázování, aby se napětí neodečítaly. Výslednej proud by pak měl bejt minimálně nějakejch 60-80A "trvale" (určitě celý minuty bez přerušení) a určitě aspoň 300A při tom zmiňovaným 500% přetížení po krátkou dobu - v podstatě do zkratu ...

Při jednocestném usměrnění jsi tam měl polovinu napětí. Vyzkoušej to s grécem na to stávající vinutí 12V a uvidíš co dál.

stasek píše:Jedno vinutí na jednom sloupku má 13V a na druhým 10V Na primáru mám 235V.

Přimotej pár závitů k tomu 10V tak, abys získal taky 13V , přesně stejně jak má to druhé vinutí, spoj paralelně, usměrni můstkem ( dvoucestně), vyzkoušej.

Pánové díky moc za užitečné rady hned zítra se do toho pustím a dám vědět, jak jsem dopadl.

Spočítej závity u toho 10V vinutí. Vyděl ten počet těmi 10(V) a máš počet závitů na 1V. Potom vyděl 45/(průřez jádra v cm²) a pokud Ti vyjde číslo přibližně stejné jako závity/volt tak je to na 230V. Pokud Ti ale vyjde číslo cca o 1/4 menší, tak to asi bude na 400V.

microlan píše:Při jednocestném usměrnění jsi tam měl polovinu napětí. Vyzkoušej to s grécem na to stávající vinutí 12V a uvidíš co dál.

Opravdu polovinu?

A jéje, o kolik jsem se seknul?