Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dnes jsem si chtěl koupit barvosprej v prodejně Dům barev, ale měli tam jen jakýsi akrylový.
Ptal jsem se prodavače, jestli to není náhodou stejně nekvalitní jako ty vodou ředitelné akrylovky, co má v plechovkách vystavené v protějším regále. On mě ujišťoval, že ten akryl vlastně není akryl, že to je něco úplně jiného než akryl ve vodoakrylovce, neboť ve vodou ředitelné barvě je to disperze, kdežto tady v tom spreji je to něco úplně jiného.
Já mu moc nevěřil (přece jen prodavač je od slova prodávat), tak jsem to nekoupil.
Mně už domů akrylová barva nesmí, co jsme tím natřeli před rokem (dřevo), musíme natírat letos znova. Přijde mi, že výrobci ten akryl stále protlačují, protože nám za stejnou cenu můžou prodat něco, co se nám oloupe několikrát rychleji než syntetika a spol. V poslední době to ještě "vylepšují" polyuretanem, což je hmota, která se rozsýpá při křivém pohledu. Samozřejmě pod záminkou lepší pružnosti a houževnatosti.

Je tady někdo, kdo by mi v tom udělal jasno? Je opravdu akrylka ve spreji něco jiného než ty vodou ředitelné patlanice? (krom toho, že to je řidší a má to nějaké organické rozpouštědlo, kvůli tomu, že to je určeno pro nástřik). Má pan prodavač pravdu, nebo ne?

Nebo jinak - když už mi není přáno si koupit nitrobarvu ve spreji, vyrovná se akrylka ve spreji staré známe nitrobarvě ve spreji?

Dvakrat som som striekal rameno stieraca na aute nejakym sprejom a vzdy sa to olupalo aj ked som to mal odmastene a prestrekol som to aj lakom.

Potom som kupil nejake drahsie dva - zakladnu farbu a na to ciernu. Drzalo to uplne paradne, akurat mi na auto pocas burky nieco padlo a schytal to (okrem ineho) aj stierac, takze je to zase zrele na striekanie... Neviem tie spreje teraz najst, aby som pozrel, co to vlastne je.

Akrylátový barvy ve sprejích jsou náhrada nitrokombinačních sprejů kvůli jejich (údajný) ekologický škodlivosti. I ty akryláty ovšem musejí používat rychle těkavý organický rozpouštědlo, nejčastějc aceton, aby šly vůbec nanášet stříkáním (aby byla ta barva dostatečně řídká pro rozprášení) a aby rychle zasychaly = aby nedocházelo k jejich slejvání do kapek a "nudlí". Aerosol musí na podklad dopadat už napůl suchej, aby se ještě slil, ale nestekl. A to (bohužel pro ekofašouny) jinak než rychle těkajícím organickým rozpouštědlem učunit nelze.

Vodou ředitelný "vypalovací" barevný laky používaný například v profesionální lakýrničině v automobilkách vyžadujou úplně jiný podmínky nanášení i dalšího tepelnýho zpracování - v podstatě jde o práškový barvy nanášený na podklad (samozřejmě příslušně upravenej základovou katodově elektroforeticky nanášenou barvou a plničem v jednom) v podobě vodní suspenze, která vytvoří na výrobku tenkou vrstvičku, která se suší a roztavuje v teplotách řádově 120 - 200°C, aby se vytvořila pevná a souvislá vrstva. V podstatě se tak jedná o práškový lakování s pomocí vodní suspenze, která dovoluje nanášet tenčí vrstvu "nátěrový hmoty".

Kdo do toho trochu vidí, ví že třeba laky na starejch stovkách měly tloušťku kolem čtvrt milimetru = cca 250 tisícin milimetru neboli "mikronů". Na stodvacítkách se "díky" pokroku techniky a šetření materiálem tloušťka vrstvy zmenšila na zhruba 150 mikronů, na favoritech a felinách měla jen asi 100 až 120 mikronů a dnešní auta se naprosto běžně "lakujou" na tloušťku mezi 70 a 80 mikronama - pak se není vůbec čemu divit, že po roce - dvou provozu na českejch silnicích je auto poďobaný od kamínků až na plech na desítkách míst, zatímco "ještě poctivě" lakovaný starý auta podobný bombardování snášejí s daleko větší odolností. Podle tloušťky vrstvy barvy změřený pomocí elektromagnetický indukční metody nebo ultrazvuku nakonec i každej pojišťovák nebo bazarník zjišťuje, jestli danej díl kastle nese originální nebo už předělávanej nátěr - protože manuálně makající lakýra se pod 150 mikronů nedostane, tak tenkou rovnoměrnou vrstvu umějí nastříkat jen roboty ve fabrice.

Já když potřebuju něco nastříkat, tak dojdu k automíchačovi pro dvousložkovej akrylát na kastle. Je to barva namíchaná z několika pigmentů, tužidlo u kterýho se dá vybrat rychlost zaschnutí a spejšl ředidlo. Míchání 4-1-1 nebo 2-1-1. Rozhodně to není ředitelný vodou, pistoli meju nitroředidlem. Stříká se to na plnič. Na středněrychlostní tužidlo to je za půl hodiny suchý, tvrdne to den až dva podle teploty. Po vytvrdnutí je to odolný skoro všemu, benzínu, lihu, kratší dobu i nitru. Rozhodně se to nemusí strkat do žádný trouby. Autolakýrové s tím stříkaj celý kastle i v metalíze a rozdíl od auta z fabriky běžným pohledem nepoznáš a taky žádnou troubu nemaj. Začal jsem s tím stříkat před cca 15 lety a vzorek červený je na slunci, mrazu 15 x 365 a nepozoruju, že by nějak degradoval.
Je mrzutý, že dvoudecák s tužidlem a ředidlem stojí kolem dvou stovek ale zase to perfektně kreje a slejvá a nemusí se toho stříkat velká vrstva.
Jinak nitrobarvy alá Celox se dají stále objednat ale 0,7L je skoro 400 kaček. Už je to překonaný, při stříkání to dělalo krupici. Nitrokombinační byly na tohle lepší ale zase dlouho schly.

Ještě k těm sprejobarvám. Pokud je to jednosložka, tak odolnost žádná, i po několika letech to jde umejt benzínem. Lepší je dvousložková, automíchači ji uměj naplnit do spreje ale zpracovatelnost je řádově několik hodin, pak ve spreji ztuhne.

Hm, takže ve spreji je prostě řídký akryl
Speciální barvy existují, fajn, ale nic pro obyčejného smrtelníka.
Do autodílen a jiných dílen nechodím, tam nejsou lidi mojí krevní skupiny nejspíš, vyvolávám v nich záchvaty agrese...

Problém je, že se to často na sprejích ani už nepíše, co v tom je.

Třeba jsem byl na stránkách Colorlaku, tam mají spreje. Někde to mají přímo v popisu produktu, že to je akrylová barva, u jiných sprejů to napsané není a ani v katalogovém listu o tom není zmínka. Tam jsou jenom ty povinné ekologické kecy. Jo, ano, jsou v tom organické uhlovodíky, to jsme kurnik nevěděli

Existujú aj syntetické farby v sprejoch. Ak nemáš dôveru v akryl, použi ten. Sú rýchloschnúce základné aj povrchové. U nás ich dostať bežne.

Po kroupách jsem měl poďobaný auto, lak místy oprýskal. Pojišťovna odmítla zaplatit opravu, dala totálku (staré auto). Poškozená místa jsem opravil akrylovým autolakem Motip za cca 100 Kč. Lak vydržel další 4 roky než šlo auto do šrotu.

Asi to bude mimo původní dotaz, ale na jaké použití té barvy se vlastně ptáš? Ať použiješ cokoliv, tak stejně bys správně měl použít očistu povrchu, 1x základovku, 2x povrchovku. Platí to jak pro kovy, tak i pro dřevo. Sprej přímo je spíše první záchranou proti rezi apod. než se to spraví pořádně.

To si chci koupit tak do zálohy, kdybych někdy něco potřeboval nově nastříkat, nebo vyspravit - přestříkat. U mě téměř všecko jde na černo, byť to mělo jinou barvu, takže odstín řešit nemusím
Jasně, správný postup je ten, co píšeš, ale praxe je různá... Ale je dobře, že to připomínáš, budu si muset koupit i sprej základový.

Akorát vyhodíš zbytečně prachy woknem. Jak už tady padlo, ty spreje se časem kazí a po víc jak asi půl roce od naplnění jsou nepoužitelný.

Kazí se ty nové akryláče, nebo se to kazí obecně? Ve starém bydlišti jsem totiž měl k dispozici kupu starých letitých sprejů, třeba i poloprázdných, a když bylo třeba, zakvedlalo se, nastříkalo se a pohoda.
To už bohužel teďka nemám, musím si vytvořit zásobu vlastní.

Já jsem koupil silikonovou vypalovací barvu na krb, natřel, nechal zaschnout a ohřál s bídou na 100°C. Nadělaly se bubliny a je jasný, že to půjde za velkýho nadávání dolů a budu muset koupit něco jinýho.

Nejraději bych to výrobci nalil na hlavu. Nikdy předtím se to nestalo, ale tentokrát jsem trefil kozla...

Mám dobré zkušenosti se spreji Prisma Color. Jsou sice taky akrylové, ale dělají krásný povrch a zatím drží i na povětrnosti.

Já jsem třeba narychlo splácal syntetickou základovku a Balakryl. Prostě zbytky, co byly po ruce. A drží to jak blázen. Venku.

Mám dobrou zkušenost s autospreji Motip, co o nich píše Jarda. V Uh. Brodě měli dokonce firemní prodejnu a byli tam lidi, co ochotně řekli všecko, co věděli. Já se jako první vždy ptal na to, čím je to ředěný.