Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jen bych se chtěl zeptat, jestli jde nějak ve svítivosti poznat to, když budu diodu LED napájet konstantním proudem který bude např 75mA (dle datasheetu) a nebo impulzně s katalogově danou střídou proudem 150mA (zase podle datasheetu)?
Bude svítit víc nebo stejně?

Zapoj si to na doske a uvidíš.

Len na doplnenie, na LED digitálkach idú čísla v pulznom režime a sekundové bodky v statickom. Rozdiel v jase je "nulový". Využíva sa zotrvačnosť oka - ak sa budeš dostatočne dlho pozerať do slnka, tak ho budš vidieť do smrti.

Když to nebude tak nízká frekvence, aby byla okem viditelná, celková vyzářená energie bude stejná, takže i jas by měl být stejný. Ostatně co ti brání to v praxi vyzkoušet?
Při pohyblivém zdroji světla se ale může uplatnit stroboskopický efekt až do stovek Hz.

Souhlasím s ViPalim a Crifodem.
Setrvačnost bulvy se nedá oblbnout.
Tady ale záleží taky na tom, jak moc lineární je závislost svítivosti na proudu.
S lineární závislostí daleko nepochodíš, některý moderní LEDky tuto vlastnost mají víceméně nelineární, což by teoreticky mohlo způsobit to, že buď byde svítit víc, nebo taky míň.
Záleží taky na setrvačnosti, tzn. době, než se LEDka plně rozsvítí a než úplně zhasne.
Když potřebná doba na rozsvícení bude kratší, než doba potřebná na zhasnutí, pak bude svítit víc.
Taky záleží na frekvenci, kterou to bude blikat, ale pamatuj, že všeho moc škodí, takže to s tou spínací frekvencí moc nepřeháněj.

Ono to asi nebude tak jednoduchý, proč teda mají všechna auta která používají obrysová a brzdová světla pulzní režim? Když se budete dobře v noci dívat na kolony aut, je to vidět, kmitá to jak obrazovka, z čehož usuzuji že ten kmitočet bude cca 30- 80Hz.

Nejspíš proto, že palubní síť má většinou 12V a typická LED asi 1,5-2...
neznám současnou autoelektroniku detailně, ale předpokládám, že je tam pwm regulace na konstantní proud.

Jestli budeš tu LEDku umět budit obdélníkovými impulsy, počítej střední proud - například bude-li LEDka svítit jen čtvrtinu doby, můžeš ji v impulsu budit čtyřnásobkem jmenovitého proudu. V mezerách se má čas uchladit, takže se chová jako při původním proudu trvale.
Při dalším zvyšování proudu, tedy zkracování impulsu a prodlužování mezery musíš ale zvedat i kmitočet: čip ani přívod k němu nesmí mít čas během průtoku proudu nabrat teplotu, po jejímž překročení už jim bude jedno, že se pak uchladí - jinak to bude naposledy.
Doba rozsvícení a zhasnutí dovoluje jít s tím kmitočtem spolehlivě do desítek kHz (i když pro komunikaci po plastovém optickém vláknu, které nepřenáší infračervené záření a proto se musí používají běžné červené LEDky, to běhá s opakovacím kmitočtem 170kHz a bez problémů, omezující faktor je tu spíš reakční doba přijímače)

mi-ro píše:Ono to asi nebude tak jednoduchý, proč teda mají všechna auta která používají obrysová a brzdová světla pulzní režim? Když se budete dobře v noci dívat na kolony aut, je to vidět, kmitá to jak obrazovka, z čehož usuzuji že ten kmitočet bude cca 30- 80Hz.

Vono to vypadá asi tak, že buď používají duplex a to qůli spotřebě, nebo qůli tomu, že při pohybu onoho zdroje světla je vidět blikání, což je viditelnější, než světlo, co svítí.
To bude tak trochu podobný, jako blinkry.
Proč myslíš, že blinkry nesvítěj, ale blikaj.
V tom ta podobnost bude.
Je tady sice trošku jiná frekvence onoho přerušování, ale výslednej efekt bude dosti podobnej.

Hille, tu dobu rozsvícení a zhasnutí klidně zkrať na setinu, mám pocit že Ronja běhá na 100Mbit...

O Ronje to vím, proto jsem taky napsal, že rychlost přenosu je omezena rychlostí přijímače.
Samozřejmě, Crifodo, máš pravdu, jde to zkrátit. A musí se.
Od určité velikosti proudu strmě roste oteplení úměrně vztahu P*t. Protože výkon je dán druhou mocninou proudu, je jasné, že doba trvání impulsu (záblesku) se musí zkracovat rychleji, než by odpovídalo zvýšení proudu.
Záleží na účelu. Jestli má LEDka svítit v pulsním režimu tak, aby vypadala "pro oko" stejně, jako při buzení trvalým proudem, nemá pulsní režim smysl.
Význam to má při datových přenosech a, když už jsem zmínil to oko, tak z blikaček na kola je zjevné, že LEDka, která viditelně bliká, může bliknout víc a je také daleko líp vidět. A upozorní na sebe. Vlastně také datový přenos. Nejsem-li totiž schopen rozeznat, že bliká, je to zase jen obyčejná svítící LEDka... snad jediná výhoda: v pulsním režimu se mi neztrácí tolik energie na srážecím odporu.

Nejsem tak v problematice kovaný, abych to vysypal z rukávu, ale určitě bude v závislosti jasu na proudu LED figurovat několik nepředvídatelných (pro laika) parametrů, pravděpodobně není kvantová účinnost přeměny elektronů na fotony stejná na začátku emitování jako někde v maximu, asi se bude měnit spektrum a dost možná budou ty jadrné špičky víc degradovat PN přechod, i když tepelně to bude OK. Co se týče rychlosti detektoru, PIN fotodioda by ale měla ty desítky-stovky MHz stíhat v pohodě. InGaAS diody mají šířku pásma snad až GHz. Dost se toho učí ve fotometrii, jestli je tu někdo z ČVUT, třeba by nás vyškolil

Tak takové proškolení bych také uvítal, ani já totiž nezastávám názor, že by LEDku šlo budit neomezeně velkým proudem po neomezeně krátkou dobu. Někde to hranici má.
No, a jestli se mezi znalými nikdo ochotný nenajde, nezbude, než nějakou tu LEDku empiricky obětovat a pak sem napsat výsledky.

Pokud bych dnes měl čas tak se do toho pustím a zkusím trošku zalaborovat Samozřejmě že sem napíšu k čemu jsem došel.