Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Probírám se tu svojí sbírkou řady B4 a měl bych hned dva dotazy - mám tu jednu B4 z nějaké poslední série (má již měděné stínění na vodičích) a někde s tím stíněním bude asi problém - chová se následovně podivně:
Pří přehrávání (i bez pásku) je v reprodukci brum, respektive "hučení" - takovéto jako když je živý fous naprázdno ve vzduchu. Když se kdekoliv dotknu kostry (ať už šasi nebo kabelizace) hučení zmizí. Rušení z vnějšku nijak nestandartní není, vedle něj jiná B4 je bez problémů. "Záklopka" na snímací hlavě je, s tou to nesouvisí. Jinak hraje bez problémů, přívod od hlav přerušený není.

A druhý dotaz k B47 (Studentovi). Zjistil jsem že je oproti ostatním magnetofonům je prohozená žlutá a červená stopa (při stisku červené se hraje krajní stopa, při odemknutí klíčku a stisku žluté se hraje vnitřní. Tu druhou mohu přimíchat "dietním" regulátorem. Bozděcha jsem zatím nezkoumal, mám ho někde uloženého na půdě.

Jinak pro zajímavost - dostal jsem Sonet B3 v nic moc stavu, takhle v něm vypadala přítlačná kladka. Co jsem tu měl z řady B7 tam moc nešla je příliš úzká. S úspěchem se mi tam podařilo dostat přítlačnou kladku z nějakého videa, akorát jsem musel přibrousit opačný konec jejího držáku ovládající brzdy (kladka má menší průměr).

B47 se tak chovat má: Hlasitost stopy, jejíž tlačítko je stisknuto, se řídí prostředním potenciometrem (s krajní polohou DIA), hlasitost druhé stopy (nestisknuté) se řídí levým potenciometrem.

Aha, tak je to tedy správně. Děkuji za vysvětlení.

Typičo ta kladka je ze shořelého magiče? To se málokdy vidí!
Když jsem na řadě B4_B5_B7 makal v opravně v Brodě, tak tehdy ještě guma na kladkách a mezikolech zteřelá být nemohla, byly to skoro všecko "čerstvý náhradní díly". Starší, ale dobře skladované byly díly snad jen do Sonetů i všelijakých RFT a Grundigů, třebas i licenčních polských. Maximálně se omačkávala mezikola kvaltů, když někdo magnetofon vypínal vytažením síťové šňůry a ne otočným poťákem, nebo při častým používání a kopírování se přítlačka sjela do půlkulata a tahalo to pásek většinou nahoru - ale to fakt jenom výjimečně.
Možná bych kladky do Dua nějaký našel, netvrdím že nový, ale použitelný budou určitě.
Vezmi keramický monolitický kondenzátor třeba 220n/25V-50V a připoj ho jedním koncem na očko pod šroubek u DIN konektorů a druhej konec na č.2 zásuvky "radio" s anténkou. V mnoha případech brumy zmizely. Když nezmizely, mělo konečný efekt omotání hlavní trasy stíňáků holým měděným drátkem Ø0,5mm, pořádně utahovat závity, stoupání závitů asi 1cm. Oholený nepocínovaný ranžír plně vyhovuje, nebo žíly ze SYKFY či SYKY kablíků. UTP či STP moc šikovný už nejsou, mají 0,6mm a tvrdší měď. Po omotání celého svazku i s odbočkama k deskám a přepínačům /proletovat konce omotávek odboček na hlavní štreku okolo desky předzesilovačů/ a nakonec omotání sadařskou nelepivou PVC páskou, je taková bleděmodrá, široká asi 15mm, při rozumném utahování ty závity drží vlastní adhezí a konec stačí přitavit očkem trafačky.

Všecky ty stíňáky, hlavně u přepínačů a u hlav, MUSÍ být všude jinde spolehlivě odizolovaný od kostry. Omotávky stínění drátem se pak spojí s kostrou jen v jednom bodě! Myslím, že na letovací očko někde u desky předzesilovače, tak to bylo aspoň v B400 i B4 a v B444LS.
A to jste ještě nezažili stíňáky, který kvůli tragickému nedostatku mědi nahradili hliníkovou fólií. Ta, je na omotávku svazků drátem zapotřebí pro změnu POCÍNOVANÝ ranžír 0,5mm a zase do jednoho bodu.
Nikdy a nic v řadě B4 nezemnit na mínus hlavního filtráku 1000uF/25V!!!
Začne to brumět zase jinak - zkoušel jsi otočit při Tvém druhu brumu síťovou vidličku? V jedný poloze to brumí výrazně méně, téměř neslyšně a na žádné dotyky to už pak nereaguje - zkus si to!

Někdy to dělá rotyku i při přehozu 106NU70 za KC509, vysokofrekvenčně to kmitá spolu s brumem, co má kmitočet 100Hz. Je potřeba kácéčka uklidnit jedním svitkem a třemi keramikami řádu desítek pF na správný místa.
100Hz zvlnění pak pochází z velkého odběru ze stabilizátoru, neboť vf kmitání leze kabeláží až do koncového stupně. A ten tím pak vybuzenej /bez závislosti na potenciometrech/ a současně žere jako najatej. Stábl se 3NU72 to už nestíhá ufiltrovat, proto to má současný zvlnění 100Hz.

Do stabilizátoru i do konce vřele doporučuju udělat toto všecko:
1./ Ve stáblu 3NU72 nahradit skvělým GD241B z Hadexu. Hodí se i do konců, ale na to je vyzkoušený lepší typ, viz níže.
2./ Namísto GC507 či 0C72, který otvírá tu původní 3NU72 dát nadrzo tranzistor GC510 s co největší betou /běžně mívají i 150-180/. Případně ještě víc nadrzo KF508 či KFY46 s betou co nejvyšší.
3./ Zkontrolovat Ge diodu GA204 v pomocném zdroji ref. napětí pro výkonový stábl - bývají zčásti nakousnuté /velký svod v závěru/ nabíjecím proudem elytu, co referenci má filtrovat. Zkontrolovat i trimr regulace Un - je to ten na trafáku a definitivně jím nastavte nap. napětí na hodnotu 17,5V.
4./ Namísto tupých budičů GC507/102NU71 či podobné dvojice namontovat GC511/GC521 bez kostky, ale bude-li tam, ničemu to nevadí. Případně to může být známý pár AC187/AC188, nebo AC128/AC176. Mají jako budiče dost velký výkon, dodají do bází výkoňáků i velký proud a podle mého zjištění mají o dost vyšší Ft, než původní komplementární budicí pár GC/NU či 0C/NU. Párovat stačí na 25%, tedy poměr 1:1,4, tak párovala i Tesla.
5./ Namísto tupých 0C30, nebo 2NU72 v koncovém stupni namontovat dvě GD607, GD608 či AD161. Jsou velmi levné, mají ještě rezervu Ucbo i Uceo - ale HLAVNĚ mají Ft až 1MHz oproti 0,25MHz původních koncáků.
Zvuk koncového zesilovače se po těchto úpravách i pro naprosté tetřevy změní k nepoznání k lepšímu. Příjemný bonus je o 1,5W vyšší výkon při mnohem nižším zkreslení /max. 2,5%/.

Jestli tam ale máš 50Hz brum, může pocházet z těch stínění, ale častěji a úporněji pochází z nějaké části, co má stínění upadlé, nebo se stuďákem.
Ty stíňákový formy v řadě B4 jsou sice voser, ale když uděláš to, co je výše uvedeno - obě ty omotávky drátem a páskou, tak je dosmrti pokoj.

Přesně v takovém stavu jsem měl kladku v Sonetu Duo. Původní majitel zřejmě nešetřil olejem a ten se dostal i na pryž a časem ji zcela zničil...

Myslím, že původní majitel se to snažil ještě zachraňovat jakýmsi lepidlem....

Jinak co se týká té B4, nehodlám na ní dělat nějakou přestavbu, jen odstranit závadu. Zástrčku jsem zkoušel otáčet jako první, to znám z "účkových" rádií. Beze změny. Teď jsem rodinně zaneprázdněn, příští týden na to zkusím znovu kouknout.