Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Čau. Dělám regulátor výkonu s triakem. Řízení triaku je posunem fáze. S triaky zatím nemám zkušenosti ale to zapojení mám na zkoušku zapojené a funguje. Regulátorem budu regulovat pájecí pero na 230V / 40W .Mám ale dotaz na co je v řídící elektrodě triaku diak? Dál na co je paralelně k triaku připojená sériová kombinace odporu 100Ω a kondenzátoru 0,1µ ?

ten odpor s kondenzátorem slouží jako odrušovací prvek, diak se u řídící elektrody používá vždy, ale jeho funkci ti vysvětlí líp někdo znalejší (myslím si že nějak "posouvá" otevírání triaku)

Nepoužívá se vždy .

Ta sériová kombinace odporu 100Ω a kondenzátoru 0,1µ je na jedné straně dobré kvůli odrušení, ale na druhé při malých odběrech, což 40W je, poněkud zboří možnost regulace od nuly (pořád přes to něco teče).

Diak se používá na zpřesnění průběhu regulace fázovýho řízení. Triak lze otevřít kladným i záporným napětím na Gate proti jedné ze dvou zbývajících elektrod. Bod na křivce podle který se nabíjí kondík C přes odpor R (většinou proměnnej = potenciometr), ve kterým triak sepne, je obvykle určenej jen úbytkem napětí na všech v sérii řazenejch přechodech a součástkách v obvodu Gate. Vlivem výrobních tolerancí a svodů může docházet u různejch kusů triaků k posunu bodu zapálení po tý nabíjecí křivce = kus od kusu se mění přesný umístění regulační charakteristiky. Když se do série s Gate triaku zapojí diak, zpřesní se regulace tím, že se do cesty zapalovacího impulsu vloží prvek, kterej se otevírá při hodnotě napětí nezávislý na vlastnostech samotnýho triaku a navíc otevírající se s vyšší strmostí, než s jakou vzniká zapalovací impuls v obvodu Gate bez diaku. Diak tak zpřesní a sjednotí průběh regulace při záměně různejch triaků třeba při opravě - ale jeho použití není striktně povinný.

Že to nejde úplně od nuly nevadí. Spodní hranici regulace jsem ještě posunul nahoru tak aby teplota na pájecím peru při úplně stažené regulaci dosáhla 150 stupnů.

Tak především diak sepne a najednou pustí do G náboj nahromaděný v kondenzátoru, který stačí k tomu, aby triak otevřel. Kdyby se měl budit triak přímo, byl by potřeba složitější obvod, nebo by buzení muselo odebírat podstatně větší proud než s diakem.

A jsou i samozřejmě obvody, který fungujou podobně a jsou ještě přesnější než diak - třeba zapojení s UJT-tranzistorem respektive s jeho náhradou ve formě zapojení komplementární dvojice bipolárních tranzistorů (podrobnosti třeba Poznáváme elektroniku - Václav Malina).

sr71 píše: diak se u řídící elektrody používá vždy

Ten se používá u nejjednodušších regulátorů.Na něco diak nestačí(třeba na regulátor se zpětnou vazbou nebo s řízením z jinýho obvodu).Tam už se používá nějakej driver,nejvíc TCA780,TCA785,MAA436 nebo UAA145.Jsou i drivery v DIL-8 jako např.SLB 0587,ty jsou ale choulostivý a když shoří triak,shořej taky.U těch uváděných se obvykle používá impulsní oddělovací trafo zvaný v cizině GDT(GateDriver Transformer),který se dá namotat i na feritovej prstýnek.

U toho jednoduchého regulátoru s druhým pomocným RC článkem a trimrem /pro rozšíření regulačního úhlu/ je ale ten diak nezbytně nutný. Reguluje to, ale divně to reaguje na poruchy v síti.

Superpavel:
No, pokud si vzpomínám, tak jednoduché triakové regulátory využívají pro posun úhlu sepnutí triaku postupné nabíjení kondenzátoru přes odpor (potenciometr). Mezi „živým“ koncem kondenzátoru a řídící elektrodou triaku, je zapojena symetrická součástka diak. Ta má tu vlastnost, že v obou směrech se při dosažení spínacího napětí skokově otevírá, obvykle v oblasti kolem 30V. Tím se kondík vybíjí přes řídící elektrodu a první anodu triaku na „zem“ a triak sepne. Čím pomaleji se bude kondík nabíjet, tím později se triak v průběhu dané půlperiody sepne, a tím menší část energie z dané půlperiody „pustí“ do zátěže. Vlastně se tím reguluje úhel otevření triaku v dané půlperiodě a proud do zátěže je v obou půlperiodách přerušovaný.
Z principu je zřejmé, že pokud se z nějakého důvodu změní napětí v síti, nebo po síti, přijde přepěťová špička nebo sepne třeba lednice, kondík se nabije (dosáhne spínacího napětí diaku) v jiném čase. Tím se posune úhel otevření triaku. Pak se to projeví třeba zvýšením nebo snížením jasu žárovky, připojené k takovému regulátoru...