Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Chci použít halogenku ( konkrétně autožárovku H4) jako předřadný odpor, pojede přibližně na polovičním napětí. Jak se chová halogenka při podžhavení? Mám obavu, že nebude fungovat halogenový cyklus a žárovka moc nevydrží.

Máš v plánu běžet halogenku trvale, nebo jen občas? Na úplně trvalý běh to vhodné určitě není, na občasný běh sice nepojede asi optimálně halogenový cyklus, ale vzhledem k podžhavení bude opotřebení vlákna malé a nepředpokládám, že by měla být životnost žárovky nějak tragická.

u nějaké halogenky na 230V doporučovali při provozu ze stmívačem občasný "běh naplno", aby se usazený wolfram na skle vrátil zpět na vlákno - v opačným případě baňka bude černat a halogenka odejde jako obyčejná žárovka.

Ještě si dovolím upozornit na nelinearitu V-A charakteristiky žárovky: při polovičním napětí může být její odpor i menší, než poloviční proti odporu při plném napětí a plném svitu.

Ale to je záporný odpor, Hille.

Není.
Záporný odpor by byl, kdyby při zvyšování napětí (v určitém rozsahu možných hodnot) proud klesal. Ale on u žárovky roste, jen pomaleji, není v lineárním vztahu k napětí.

No, když napíšeš, že při polovičním napětí je odpor menší než polovina odporu, který má při plném napětí (a svitu), pak to přece znamená, že proud při polovičním napětí je větší než při plném napětí. A to je záporný odpor.
p.s. Něco podobného tady nedávno tvrdil sinclair se svojí H4.

Jo, takhle, máš pravdu, trochu jsem to přehnal. Nicméně zkusil jsem tu jakousi historickou obyčejnou žárovku 12 V/ 4W a naměřil jsem 0,35 A při 12 V, 185 mA při 5 V a 145 mA při 2,5 V. Já vím, není to méně, než polovina, konstantní to ale taky není.
Tady dojde k samostabilizaci: snížím napětí, klesá proud, chladne vlákno. Tím se zmenšuje jeho odpor, takže proud neklesá přímo úměrně napětí.
V podstatě je celý proces rovnovážný - když teplota vlákna při konkrétním napětí dostoupí takové výše, že připojené napětí na jeho odporu neumí spáchat takový výkon, ze kterého by po vykrytí všech tepelných ztrát vlákna ještě zbylo na větší rozžhavení, ustálí se na ní a dál nestoupá ani neklesá.

Nějak tak to koncipovali v Šilejisu, ne? Tam byla járofka ve stabilizátoru nap. napětí.

Tenhle jev se používal třeba ke stabilizaci amplitudy sinus oscilátorů. Jenže když se to udělalo blbě, při změně frekvence se amplituda třeba minutu houpala, než se to ustálilo...

[url]https://cs.wikipedia.org/wiki/Teplotní_součinitel_elektrického_odporu[/url]
Ak dosadíte odpor za studena, odpor vypočítaný z menovitého príkonu pri menovitom napätí a pracovnú teplotu, ktorá je viac-menej zhodná s udávanou tepelnou farebnosťou, tak by to malo sedieť.

Toľko teórie, teraz z praxe. Neriešte legálnosť. Na oktávke II mám ako denné svietenie podžhavené hmlovky na 60% tak, ako 90% ostatných predfejsových OII. Už štyri roky. Denne jazdím priemerne hodinu. Stále mám tie isté žiarovky. Koľko toho odsvietili predo mnou, netuším.

Nevím, co je na tom nelegálního: stejně předžhavuji halogenku v projektoru Meos, aby nenabíhala za studena (a to to vinutí na motoru má nějaký nepřehlédnutelný vnitřní odpor, takže samo o sobě omezí proudový náraz i do studeného vlákna), žárovka s planovanou životností 15 hodin má nasvíceno přes 100 hodin (naposledy, když jsem tu o tom psal, to bylo kolem 80, ale to už jsou tři roky, od té doby se projektor zase párkrát proběhl, protože jsem se pokoušel udělat kamerovou kopírku).

Ale zpět k té homologaci v autě: na hlavní světla mají Japonci dlouhé přívody (plus na společný kontakt světla, od žárovky zpět vodiče k přepínači dálková/klopená/světelná houkačka, od přepínače pohyblivý kontakt je vedený na kontakty relé světel (u staších tam ani to relé není, jde to rovnou na spínač v páčce), od něj na konektor D.R.L. (v něm je obvykle jen propojka) a z konektoru pokračuje na kostru. Součet odporů vodičů, které jsou v sérii se žárovkou omezuje nárazový proud do studeného vlákna pod asi 40 A, přičemž po rozsvícení vlákna se tento sériový odpor stane zanedbatelným, protože přes něj leze do každé žárocky nanejvýš 5 A. A žárovky drží.

Když se vrátím k obvodu D.R.L., tak ten třeba u Suzuki sestává z PWM regulátoru a odporu 1 Ω / 50 W, který se umísťuje na stěnu motorového prostoru, aby skrz jrxt za jízdy dobře táhlo, a spínače s výkonovým FETem, který zajišťuje i softstart. Žhaví to klopená světla asi 60% výkonu (původním spínačem na páčce lze přemostit na svícení plným výkonem, ostatně na dálková tento obvod také vliv nemá), takže svítivostí splňují požadavky na světla pro denní svícení, jen barvou jsou trochu žlutší. Pokud to u nás někdo má (dovezl si auto z Německa), nemám zprávy o tom, že by tím podžhavením žárovky nějak trpěly. Ale hlavně - je-li D.R.L. už na voze namontovaný, má evropskou homologaci a je tedy akceptovatelný i na našich STK.
Dnes už to asi není aktuální, skoro všechny modely od roku 2010 vyrobené pro náš trh už mají světla pro denní svícení v základní výbavě.

Hill: O nelinearitě odporu žárovky vím, proto ji tam chci dát, má do jisté míry stabilizovat zatěžovací proud.
passion: dík za zkušenost, takže to vypadá, že nebude problém.

passion píše:Toľko teórie, teraz z praxe. Neriešte legálnosť. ...

Hill píše:Nevím, co je na tom nelegálního:...

To, že to tak právě u tý ochcáfky NENÍ HOMOLOGOVANÝ, i když to jiný značky a i jiný typy a dokonce přímo ze shodnýho koncernu používají taky. Tady je v naší legislativě strašnej nepoměr vůči jinejm - běžně ve světě je umožněný, aby světlo, který je homologovaný pro silniční provoz v nějakým typu a značce vozidla bylo použitý i do jinýho typu a dokonce i do jiný značky a hlavně ve stejným režimu - tzn. že podžhavenej světlomet z VW jde kdekoliv ve světě použít třeba do japonskýho auta, pokud splňuje další předpisy třeba o nastavení a neoslňování, i když v tom japoncovi původní světla podžhavenej režim neumožňovaly. Tenhle příklad berte jako by to byl tuning, spojenej s přetvarováním dílů kastle, aby to pasovalo i tvarově - jinak je to samozřejmě nesmysl. U nás ale legislativa striktně zakazuje používat ten původní režim, povoluje se jenom použití schválenýho typu i pro jiný vozidlo, ale už není povolenej právě ten podžhavenej režim.
Stručně řečeno - u nás způsob svícení světlometu určuje homologace původního typu vozidla, kdežto všude jinde ve světě to určuje homologace toho samotnýho světlometu. A netýká se to jen světel, ale i dalších částí včetně motorů - proč si jinak myslíte, že u nás nejde vestavět například do fábule pohonnej agregát z Pola, i kdyby se tam 10x nakrásně vešel - tak pokud má jinej písmennej kód, podle našich předpisů se to prostě legálně nedá. Přitom v Dojčích to legální je a poměrně běžně se to tam i dělá... Tomu se taky dá říkat "jednotný právní prostředí v rámci €U". Chce se mi blejt, velebnosti ...