Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj. Potřebuju udělat regulátor otáček pro stěračovej motorek. Regulační obvod bych chtěl udělat s tyristorem. To kvůli jednoduchosti a hlavně tyristorová regulace reguluje otáčky ne jenom výkon. Ale všechny tyristorový regulátory na 230V mají v řídící elektrodě diak který se proráží asi při až 35V. A já to potřebuju udělat na 12V. Co kdybych diak vynechal nebo místo něj dal diodu

Stěračovej motorek bude napájaný jednosmerným napätím? Ak áno, tak sa po otvorení tyristora tento nezavrie a bude viesť prúd ďalej.

Ten motorek bude napájenej z gretze bez zběrného kondenzátoru tj. usměrněným nevyhlazeným napětím.

Nechces udelat PWM regulaci?

Ok, ja som myslel, že sa jedná o reguláciu v aute.
EDIT: raz som robil na vyskúšanie reguláciu tyristorom pri napätí 12V. Riadenie zabezpečovali 2 tranzistory, ale nemal som to usmernené. Bol by problém, keby si vynechal gretza?

Tak pokud je to komutátorák s magnetama a napájí se usměrněnym napětim bez vyhlazení,větší šroubovej tyristor se zavře tim,že proud klesne pod přídržnou hodnotu(zavíral se ikdyž jsem ten motor napájel spínákem).Bylo to teda jenom v režimu on/off,zkoušel jsem tim motorem donesený tyristory,jestli nejsou probitý a reagujou na G.
BTW.klidně můžou 2 tyristory nahrazovat 2 diody v tom můstku(třeba plusový) a z toho napájet motor.U toho PWM záleží jakej motor a jaký PWM se použije(některej motor stojí a píská u zapojení PWM,se kterym jiný motory fungujou).Při jednom zapojení s pomalou frekvencí (asi 120Hz) šel stěračovej motorek z rencka řídit jenom asi 40-99% výkonu,s jinejma PWM buď ještě v menšim rozsahu nebo stál,pískal a smrděl.Pokud je ale třeba FIAT nebo škodováckej,tak ten PWM snese.

Tyristor na motorek pro 12V není zrovna nic moc, lepší je když už jo je nutný pulsně regulovat, použít nějakej příhodnější FET. A to i když je napájení jen usměrněný, bez filtrace.

Pískání a nehejbání se motorků napájenejch pulsně může souviset s tím, že někdy jsou jako stejnosměrný použitý motorky s vinutým statorem neboli v podstatě univerzální, u kterejch vyšší frekvence způsobuje vinou vysoký indukčnosti statorovýho vinutí pokles proudu motorkem a ten se pak hůř rozbíhá.

Je potřeba taky rozlišit měniče určený pro napájení střídavejch motorků, který pomocí relativně vysoký spínací frekvence modulujou na svým výstupu sinusovku - tam bejvá kmitočet v řádu kHz a stejnosměrný motorky na něj samozřejmě nefungujou.

Pro regulaci motorku na 12V bych prostě použil klidně i jen to nejjednodušší zapojení s časovačem NE555 a s výstupem v podobě výkonovýho spínacího FETu - a spínací frekvenci bych rozhodně nevolil vyšší jak asi 1kHz, u nějakýho 60-100W (třeba větrákovýho z topení auta) klidně i menší, vůbec bych se nebál použít klidně i jen 100Hz.

Nechal bych to na těch 100Hz, co lezou z grece a jen řídit šířku pulsů do tyristoru a hotovka.
Výborný zapojení s tyristorama, upravitelný i na nízký pulsující ss napětí jsou v knížce Holub-Zíka: "Praktická zapojení polovodičových diod a tyristorů".
SNTL 1971, zhruba od strany 122, ale doporučuju proštudovat celou. Jsou tam věci, co se dneska už možná ani neučí.
Konkrétně jsem předělával na 110V obr. 116 a po zkušenosti pak na 24V obr. 117. Není problém to upravit na jiné napětí. Jsou tam i poměrně pochopitelné postupy, jak na to. S nízkým napětím mohou být použité i laciné součástky s nižším dovoleným napětím /KT701-703 apod/ a vyjde to na pár šušňů.

Superpavel píše:To kvůli jednoduchosti a hlavně tyristorová regulace reguluje otáčky ne jenom výkon.

to není přesně, tyristorová klasika k vrtačkám využívala toho, že bržděný motor díky většímu proudu přispíval k dřívějšímu buzení tyristorů a tím částečně kompenzoval snížení otáček. Ale to se odehrávalo na 230V přičemž řídicí napětí do tyristoru bylo nepoměrně menší, u motoru na 12V to indukované protinapětí asi stačit nebude.

Přesněji řečeno, u sériového univerzálního vrtačkového motoru se využívalo indukovaného protinapětí kotvy.
To u stejnosměrného motorku s permanentem asi padá.
Mně to minimálně jedno upravené zapojení pěkně drželo i krouťák, ale to byly oba typické univerzály, tedy s vinutým statorem.
Ten na 24V byl z nějaké bezpečnostní vrtačky, nebo z nějakého takového nářadí na 24V. Určitě držel taky, pohánělo to nějakou navíječku ocelových drátků se silně laickou obsluhou a proto na 24V.

Superpavel píše:...Ale všechny tyristorový regulátory na 230V mají v řídící elektrodě diak který se proráží asi při až 35V. A já to potřebuju udělat na 12V. Co kdybych diak vynechal nebo místo něj dal diodu

Nahrazením diaku diodou nelze zachovat princip činnosti. Místo diaku lze použít zapojení s tranzistorem UJT nebo jeho dvoutranzistorovou (NPN/PNP) náhradou.

masar: asi takto:

vicious, jseš si jistej, že nabíječka s tímhle sekundárem bude nabíjet?

sinclair píše:Přesněji řečeno, u sériového univerzálního vrtačkového motoru se využívalo indukovaného protinapětí kotvy.
To u stejnosměrného motorku s permanentem asi padá...

A proč by mělo?

sinclair píše:...Mně to minimálně jedno upravené zapojení pěkně drželo i krouťák,...

Obojí těžko.

Myslím si, že ss motorky s magnetem nebudou při zatížení to protinapětí dávat dostatečně velké.
Nemyslel jsem, že drželo otáčky i krouťák zároveň.
Napsal jsem, že pěkně drželo i krouťák, myšleno při zatížení v nízkých otáčkách. Protože jsem to původně nečekal tak dobré.
I mně, oproti Tobě masare úplnému volovi, je jasno, že tohle zapojení nemůže držet stálý otáčky i krouťák zároveň.