Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Niekde som čítal, že tyristor je lepší ako triak.

Pred nejakým rokom som opravoval tyristorový regulátor otáčok elektromotoru v jednom svojpomocne poskladanom zariadení. Amatérska konštrukcia, schéma z nejakého časopisu, socialistické súčiastky... Symetrické zapojenie s dvoma tyristormi, teda až na rozdielné odpory v riadení tyristorov. Podľa priloženej dokumentácie sa tými odpormi mala doladiť symetria spínania, aby na výstupe nebola jednosmerná zložka. Jeden tyristor bol prerazený. Okrem toho bola v priloženej dokumentácií schéma s chýbajúcou bodkou na jednom krížní čiar. Samozrejme, ako inak, plošný spoj bol navrhnutý aj s tou chybou.

Keďže som nekúpil uspokojivú náhradu za historické tyristory v prijateľnej cene, ani som nemal čas a chuť oživovať staré pochybné zapojenie, kúpil som za 8 eur hotový triakový regulátor. Tuším že 1500W odporová a 1000W indukčná záťaž... Takže na 200W elektromotor zo šijacého stroja použitý v tom zariadení nemal byť problém.

Išlo to asi 5 minút. Po druhom alebo treťom zapnutí triak skončil.
Dal som teda do pôvodného regulátora nejaké dva lacné tyristory a nechal to aj stou chybou v zapojení. Však keď to tak fungovalo 30 rokov, tak môže aj ďalej.

Triak je zjednodušene ako keby dva tyristory antiparalelne v jednom puzdre. Až do osobnej skúsenosti s nim som si o ňom ani nepotreoval niečo viac myslieť. Niekde som čítal, že triak je hodne veľa vrstvová súčiastka a že práve to ho robí oproti tyristoru viac zraniteľnejší.

Tak ako to teda je s tým triakom a tyristorom?

Kdybys nám sdělil, na jaké napětí onen zahořelý triak byl a zda byl vyroben seriózním výrobcem, nebo z rejže, nemusel by sis myslet, že triak je něco nespolehlivého. Celkem nic nebrání tomu, dát přes adekvátně dimeznovaný triak adekvátní RC člen a případně i varistor. Pak není důvod, aby něco hořelo.

Antiparalelní dvojice tyristorů má komplikovanější řídící obvody, než triak, který sepneš stejnosměrným proudem do hradla proti A1.
pravdou je, že při nízkých zátěžích je triak nesymetrický - každá polovina má nejspíš jiný minimální přídržný proud, takže se může stát, že v některých režimech začne "usměrňovat", což v případě asynchronních motorků může být průser - proto je potřeba volit adekvátní typ triaku a neregulovatt 20W motorek triakem na 16A.

Tak mě napadlo: pro rozkladové obvody v televizích se dělaly rychlé tyristory KT119 a KT120, případně KT128 a KT129.
Nenapadá mě sice důvod, proč by ve stejnosměrně napájeném obvodu měl být použitý triak, ale přesto: víte někdo o triaku podobně rychlém, jako ty "řádkové" tyristory?
Tím myslím i ekvivalenty uvedených, například 17088H / 17089R, TD3F800H / TD3F800R a další, které stíhaly vypínat do 5 µs (resp. do 3 µs).

Artaban001 píše:Antiparalelní dvojice tyristorů má komplikovanější řídící obvody, než triak, který sepneš stejnosměrným proudem do hradla proti A1.

Občas potkávám v nějakých regulacích motorů antiparalelní dvojici tyristorů, která se spíná triakem, zapojeným mezi gaty obou tyristorů. Nic víc tam není - jen nějaký odpor v sérii. U novějších regulací bývá použitý klasický optotriak (odpadá tak řešení napěťových hladin okolo triaku), vypadá to zajímavě, ale moc nevím, jaký jsou klady toho zapojení - jde o regulaci jak obyčejných univerzálních motorů, tak i regulaci stejnosměrných motorů (po usměrnení proudu můstkem).

Nějak jsem nepátral, zda jde u triaku selektívně spínat jen jednu půlvlnu - asi jednoduše bez synchronizace řídícího signálu s řízeným napětím to asi nejde (že do triaku pustím impuls až při požadované půlvlně, kdy jej mám sepnout), kdežto u antiparalelní dvojice tyristorů to jde snadno volbou tyristoru který je zapojen "propustně" pro požadovanou půlvlnu. Z toho důvodu taky v tyristorovým střídači "půlmůstek" je zhášecí skupina taktéž zapojena jako antiparalelní dvojice tyristorů a není tam triak.
Ono s tím "propojováním" hradel jsem to někde viděl taky - přes diodový můstek a na jeho výstupu snad tranzistor, nebo optočlen. Většinou se to řeší impulsním trafem.

Setkal se někdo s tyristorem s vodivosti NPNP?

Zaky píše:...Celkem nic nebrání tomu, dát přes adekvátně dimeznovaný triak adekvátní RC člen a případně i varistor. Pak není důvod, aby něco hořelo.

Prečo by triaku malo vadiť vyššie napätie ak je prúd obmedzený záťažou na dostatočne nízku hodnotu?

K tomu nesymetrickýmu spínání. Triak BTA16/600 řízenej přes SSR S26MD02.
Pokud nebyl dostatečnej proud skrz ledku v SSR, tak triak "usměrňoval", propouštěl jen jednu půlvlnu. Zajímavý bylo, že se proud ledkou musel zvýšit o cca 50 % aby začal triak propouštět i druhou půlvlnu. Nezkoumal jsem ale, jestli za to mohl triak a nebo řídící SSR.

No, já nevím, s triaky zkušenosti moc nemám, ale je velmi podnětná připomínka Artabana 001. Vím, že u některých tyristorů, pokud jsou předimenzovány, nastává tranzistorový efekt. Při proudech kolem přídržného proudu se začínají postupně přivírat, není tam žádný skok. A s tím souvisí i nárůst jejich teploty. Opakuji, jak je to s triaky, to nevím, nemám zkušenost.

ZVUK2000 píše:Setkal se někdo s tyristorem s vodivosti NPNP?

Kvantová fyzika to nedovolí spáchat podobně jako komplementár k vakuový elektronce - v podstatě bys musel vyrobit součástku pracující s pozitronama na místě elektronů neboli s antihmotou. Ale Rusi vyráběli a používali cosi, čemu říkali "zapirájuščij trinístor" neboli "zavírací tyristor" = doslova by to měla bejt součástka, která v klidu bez dalšího ovlivnování zvenčí vedla proud a po nabuzení příslušný elektrody se ten proud přerušil. Jestli to byla nějaká interní kombinace tyristoru, odporu a tranzistoru (z anody odpor na gate, z gate kolektor tranzistoru, na katodu emitor - bez vnějšího buzení je tranzistor zavřenej, ale tyristor má gate nabuzenou z anody přes odpor, když se otevře tranzistor, zkratne gate na katodu a tyristor se tak zavře = teče přes něj jen malej zbytkovej proud původně rovnej proudu hradla, určenej jen tím interním odporem ...) - TO NETUŠÍM, NIKDE JSEM SE NEDOSTAL K MATERIÁLŮM TUHLE SOUČÁSTKU POPISUJÍCÍM. Jen v jednom návodu ve sborníku "V pómošč radioljubítělju" jsem koukal jak vyvrženej vorvaň na schéma, kde zjevně impuls do čehosi kreslenýho jako řídící elektroda měl tyristor zavírat a v popisu bylo to slovíčko "zapirájuščij".

Příbuzný GTO tyristor se ukázal nepraktický nejspíš kvůli tomu, že vypínací proud hradla byl docela velký a asi ani nebyla jistota, že to vypne. Navíc nepraktické řízení.

Já ho v praxi nikde neviděl.

Рубин Ц202.
250V jednosmerné z napájacieho zdroja cez 10 Ohm 10W odpor na tyristor КУ221Г, za ním ďalší 10 Ohm 10W odpor, ďalej indukčnosť ДВ-1, odbočka* na vychyľovacie cievky a VN trafo, ďalšia indukčnosť 2мкГн a ďalší tyristor КУ221А na zem. Ak sa oba tyristory otvoria, tak neviem, čo ich vypne.
*Za odbočkou v RLC motanici je ešte ďalší tyristor КУ221В, no ale aj tak je to šialenstvo.

K těm GTO tyristorům - je jimi osazená nějaká stovka lokomotiv (nebo spíše tři či čtyri stovky) rakouská řada Taurus (1016 a 1116)

Třeba tyristorová výkonová část českejch (československejch) lokomotiv E458.1 (žehlička, tyristorka) nebo třeba E499.3 (peršing, varhany) byla zapojená s pomocnýma vypínacíma tyristorama a RC členama paralelně k hlavním výkonovým tyristorům - a vzhledem k tónu, kterej ta elektronika produkuje, si nemyslím, že by se tam jednalo o nějak vysoký kmitočty - řádově několik set Hz, maximálně "kilo" ...