Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Našel jsem tu několik takových kazet - nemám ani tuchu, že něco takového existovalo. Máte někdo ponětí, jakou to mělo kapacitu, či přenosovou rychlost a další podrobnosti?

DC6150 mám dost

Dík za odkaz, tady v Turecku je Wikipedie dostupná jen oklikou. Koukám, že těch standartů bylo nějak moc. Kdysi dávno jsem u jednoho kamaráda jednu datovou kazetu viděl, ale ta vypadala jinak. Nicméně z toho odkazu jsem ty své kazety neztotožnil.

Pokud by sis s tím chtěl pohrát, tak mám strašný moře mechanik i pásek různejch typů, něco bych našel.

Pokud se tu naopak najde někdo, kdo je za úplatu ochoten a hlavně schopen mi nasadit rozumný souborový (nikoli image) zálohování na pásky v Debianu, nech se hlásí. Vyřvávání vo bakule a podobnejch si rovnou nechte, chci spíš archivaci stylem teď udělám archiv (spustím úlohu a pak už budu jen měnit pásky na vyzvání, přičemž to klidně počká týden, dokud nevložím další, aniž by to spadlo/zmrzlo) a pak jednou za rok inkrementální zálohu. Spouštěno vždy ručně (až se mi bude chtít ), mělo by to mít žurnál/index či podobnou aspoň minimální inteligenci a schopnost obnovy co nejvíc souborů i v případě poškození části záloh. Ideálně přímo na těch páskách, protože se očekává možnost obnovy v případě katastrofického selhání (tzn. i ztráta celýho stroje a nasazení nové mašiny s novým systémem; pásky budou uloženy geograficky odděleně), tak ať to pozná která páska v pořadí to je a případně mi řekne, že tam vkládám blbou.

Vypadá to jako dost, ale většina zálohovacích softů toto umí automaticky. Na disky, diskový pole, servery, storage, NAS, SAN a podobný věci, který mě vůbec nezajímají. Hlavních zálohovacích věci je i pro Linux asi pět, ale já prostě s těmadle věcma nedělám vůbec a na pročítání stovek stran manuálů nemám…

Ja jsem ve srovnani s dnesnimi Cloudy starej zaostalej.
Nyni objednan server na jednu pobocku a paskovku jsem si prosadil.
Ale je to teda dnes docela ranec.
Uz budu mit za svoji eru paty typ mechaniky.

A tak páskovky se taky používají, ale to je většinou megakorporát, kde to zaprvný dělají lidi, kteří jsou úplně na jinýmu levelu, a za druhý tam se samozřejmě bakula nasazuje automaticky, protože tam valí strašný kvanta dat z hromady strojů. Jinak mechaniky byly dycky drahý, ne? Cena za gigabajt se pak rozpouští do pásek, kterejch musí být taky hodně.

Doba že měl člověk v kompu jednu-dvě 5,25" mechaniky jsou dávno pryč a dnešní linuxoví admini se toho bojí jak čert kříže. Dneska se ve většině případů valí hromady diskovejch polí a plný racky železa co jedou 24/7 i s celou navázanou infrastrukturou. Tehdá se taky používal tak ten tar nebo jednoduchý nástavby, jenže na to valit terabajty na stovku pásek je to dneska absolutne nevhodný (vyzkoušeno - jeden vadnej bit a úloha končí s chybou, děkuju pěkně). Vony ty zálohovací softy ve výsledku taky zavolají tar když dojde na čtení nebo zápis, ale celá ta inteligence sedí nad tím proudem dat a něco s tím dělá.

Pouzivame paskovu kniznicu - je tam mechanika, zasobnik na pasky a robot, co vie pasky presuvat. Pasky su LTO, ostatne technologie su uz mrtve.

Bacula (alebo dnes uz skor Bareos) posle prikaz, ktoru pasku ma vlozit do mechaniky a potom zalohuje. Pre pripad obnovy ma katalog, kde sa vyhlada datum, stroj a subor. Rozchodit a nastavit to ale nie je trivialne.