Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nezná někdo původ a účel desky, viz foto?

Strana součástek obsahuje běžné pasivy a germaniové tranzistory 70. let, mě svou ojedinělostí zaujala jen řada trubičkových kondenzátorů v plastovém tělese (celkem 2ks).
Na druhé straně je plochý kovový kvádr s pouhými dvěma šrouby na krytu, ale se spoustou drátových spojů (neměl jsem chuť pájet a narušovat originální vzhled).

Je to deska ze starýho počítače, pod tím krytem najdeš zpožďovací linku pro signál.

Pod tými trubičkovými kondenzátormi je po dĺžke plastový valček s navinutými cievkami. A na odstrihnutej časti boli pozlátené plôšky, ktoré sa zasúvali do konektora. Asi ich niekto zrecykloval.

Obyčejně mám slabost pro starou elektroniku, tohle ale, návrh i provedení je strašnej humus prasečí...
takže ta recyklace po indočesku už nevybočila ze stylu.

Paměťová linka z děrnoštítkového počítače A100 Aritma. Šedesátá léta...

Desky z počítačů byly v 80-tých letech běžně ve výprodeji. V Brně na Panské toho měli celou bednu, kus za pár korun.

tohle je přesně ten typ desek o kterých jsem psal ve vedlejším vláknu o GS506 - GS507
tenkrát jsem jich vybagroval desítky a nějaké součástky z nich mám ještě dnes . . .
. . . a ty zelené válečky s barevnou tečkou jsou výborné termistory, třeba na měření teploty,
myslím že při pokojové teplotě mají cca 2K7.

ok1hga píše: a ty zelené válečky s barevnou tečkou jsou výborné termistory, třeba na měření teploty,
myslím že při pokojové teplotě mají cca 2K7.

NR121?
http://teslakatalog.cz/NR121.html

Z plechu krytu (nikl) jsme bastlili krabičky na konvertory pro příjem německé televize. Jinak je v krabici ještě bimetal, který posouval snímací cívku po svazku niklových drátů a tím vyrovnával jejich tepelnou roztažnost. Linky měli zpoždění 300µs a tvořily paměť počítače. Kupodivu to fungovalo dost spolehlivě.

Jednou se mi dostala do rukou paměť - zpožďovací linka z velkého kusu skla ( nebo křemene), cca 10cm pětiboký nepravidelný hranol, na jedné plošce piezovysílač, na druhé přijímač.Hrany byly zbroušeny tak, aby dráha vlnění byla s odrazy co nejdelší. Co se ještě tehdy používalo jako rychlá paměť?
I matrice s tisíci feritovými jadýrky, propletenými měděnými drátky byly úžasné dílko....

patrikvarga píše:NR121?
http://teslakatalog.cz/NR121.html

nejspíš ano . . .

Svého času tohle byla snad nejrozšířenější řada termistorů.
Velikost asi větší čtvrtwattový odpor, něco ala TR215.
Dělaly se už od 10 ohmů asi do 22k. Dají se najít snad v úplně každém koncovém stupni ze 60. až 80. let, nejvíc v kombinaci s Ge tranzistory.
Jen v menších tranzistorákách se používaly pro úsporu místa asi 8mm diskové typy.
Bohužel šly málokde a jen v omezeném výběru koupit.
Vzpomínám si na úporné, snad tříměsíční shánění zrovna 100-ohmového typu právě pro výše zmíněnou aplikaci. Nakonec jsem si pro JEDEN takový termistor jel vlakem až do Pardubic..

ok1hga píše:
... a ty zelené válečky s barevnou tečkou jsou výborné termistory, třeba na měření teploty,
.

Co je na nich vyborneho?

sinclair píše:Svého času tohle byla snad nejrozšířenější řada termistorů.

V některých NF koncových stupních byly NR321 v kovovém pouzdru, s vnějším závitem M4 pro montáž na chladič.
Z rádií například Euridika, nebo některé gramofony.

Olchor píše:Jednou se mi dostala do rukou paměť - zpožďovací linka z velkého kusu skla ( nebo křemene), cca 10cm pětiboký nepravidelný hranol, na jedné plošce piezovysílač, na druhé přijímač.Hrany byly zbroušeny tak, aby dráha vlnění byla s odrazy co nejdelší. Co se ještě tehdy používalo jako rychlá paměť?

.
Tohle bylo v každý televizi - sice ne tak velký, ale bylo to pod modrým placatým krytem. Na tom skle byly takový čtveratý výstupky, na kterých se ten ultrazvukový signál odrážel a zvyšovalo se tomu tam spoždění - mělo to do činění s (asi) normou PAL. Na SECAM tam býval plechový váleček ve ktarým byla velice dlouhá vzduchová cívka - taky spožďovací linka.