Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

nemáte někdo dokumentaci ke kameře ETS 5450 Je to maličká průmyslová kamera Československé výroby. Ke starším modelům se občas něco objeví ale k této nikde nic. Elektrotanya a freeservicemanuals mlčí.

Nedá se ta kamera vytáhnout z toho plechového kryt? Já něco z dob ČSSR doma mám, ale z tvé fotky se to nedá úplně identifikovat.

Kamery pod značkou ETS dělali jako vedlejší hospodářskou činnost na SPŠST v Panské ul. v Praze, takže tam bych se zkusil obrátit.

Firma ETS Praha (snad) ještě existuje, alespoň na internetu lze na ni vyhledat kontakt. Rovněž lze vyhledat kontakt na ing. Gustava Tauše, který ETS šéfoval.
Tyto kamery se dříve používaly v hojné míře v metru a potom také třeba na SPŠ Na Třebešíně. Možná by dokumentaci měli i tam.

jirka5 píše:Rovněž lze vyhledat kontakt na ing. Gustava Tauše, který ETS šéfoval.

na jiném místě se lze dočíst že ing. Tauš umřel v roce 2015.
Jestli je to tentýž Tauš, který na Panské učil (a vydal pár knížek o TV technice a radiotechnice), zkratku ETS používá i jakýsi výrobce vláčků Electric Train System.

S firmou ETS (výrobce vláčků) jsme v určitém smyslu spolupracovali, ikdyž je to naše konkurence. Potvrzuji, že její zakladatel se jmenoval Ing. Gustav Tauš a že již zemřel...
Zdraví Antares

přikládám pár fotek. třeba někod neco bude vědět. Také bych do sbírky uvítal i jiné typy ETS kamer.

To Crifodo: Bohužel jsem navěděl, že Ing. Gustav Tauš zemřel. Údaje o ponikatelských subjektech na internetu nejsou zřejmě pravidelně aktualizovány.

Jinak to samozřejmě byl tentýž Gustav Tauš, který učil na průmyslovce v Panské a napsal několik knih. Na té první - Pokusy z radiotechniky jsem vyrostl a dala mi opravdu hodně. Od všech možných Škodů a Šraitů se lišila hlavně svou systematičností a didaktickým zpracováním. Inu, pan učitel se nezapřel, to samozřejmě v dobrém.
Pak následovaly knihy Osciloskop a Video. Možná, že byly ještě nějaké další, doplňte mě.
Experimentální televizní studio (ETS) založil někdy v r. 1963 a v r. 1964 měl hotový vlastní televizní řetězec a uskutečnil první přímý přenos z maturitních zkoušek na SPŠST do televizorů ve výloze prodejny Elektro v Jindřišské ulici. Více se o tom lze dočíst v AR10/64. Dnes, díky různým předpisům GRPD a dohledu Ústavu pro ochranu osobní údajů (čti zločinců) by pan Tauš za takový přenos šel asi sedět....
V rámci VHČ (vedlejší hospodářské činnosti) působilo ETS snad až v 70. létech, kdy se tato činnost od školy oddělila a přestěhovala se do samostatných prostor na Smíchově. ETS se soustředilo na vývoj a víceméně kusovou výrobu "malé" videotechniky, protože tento segment u nás prostě neexistoval. Technikou z ETS bylo vybaveno např. studio FAMU Roxy v Dlouhé třídě, studio a učebny v SPŠ Na Třebešíně, hlavním zákazníkem bylo pražské metro, kam se dodávaly hlavně kamery a monitory. Ty monitory nebyly nic jiného než upravené čb televizory z Oravy. Televizory tenkrát měly šasi spojené se sítí a neměly kromě antény žádnou konektivitu, takže vf díl ven, dovnitř destičku s elektronikou a na koleně zhotovovaným oddělovacím trafem, oživit, nastavit a monitor byl na světě. Kamery byly vybaveny vidikony z VÚVET Jenerálka a pěkně "šmouhovaly". Kromě toho mělo ETS servisní gesci výrobků SONY v ČSSR.
Éteska byla tehdy jakousi obdobou jiné firmy budované na soukromých principech i přes kolem zuřící reálný socialismus - Elektronika Praha, podnik ÚV svazarmu, vedená panem Jiřím Jandou.
Ostatně, obě tyto firmy spolu na některých zakázkách spolupracovaly. Kdoví, jakých úspěchů mohli oba jmenovaní pánové dosáhnout ve svém podnikání, kdyby nebyli svázáni komunistickým režimem, jehož pohrobci nám vládnou dodnes...
Činnost firmy ETS po r. 1989 jsem nesledoval, takž ji neznám ale pravděpodobně došlo k transformaci na vláčky, protože videotechnika už netáhla a objevila se zde spousta nových dodavatelů renomovaných značek.
Pokud někdo něco víte o dalších osudech "étéesky", dejte to prosím sem.

Za těmi dvěma fotkami vidím dneska nepředstavitelné množství práce..

Kedysi som mal originálny výkres (blueprint) kamery ETS5000, tá bola staršieho typu, dlhší vidikon, odhadujem okolo roku 1980?
Bohužiaľ, rozpadol sa, a s odchodom kamery odišiel tiež. Viem, že v Bratislave istého času zvykol tieto kamery servisovať istý pán Čuboň, už je na dôchodku. Mal firmu LAB-VIS.
Ivanhttp://firma.prehladfiriem.sk/59122-lab-vis-peter-cubon/

Tak já mám něco novějšího, už s CMOS snímačem.
Ale je to ČSSR, výroba někdy kolem revoluce.
Příležitostně zkusím postnout fotky.

jirka5 píše:Na té první - Pokusy z radiotechniky jsem vyrostl a dala mi opravdu hodně.

Jo, to byla sympatická knížka, taková novější obdoba Pacáka. Bylo tam sympatické, že radila jak postavit nf oscilátor s tranzistorem, pak s elektronkou, pak vf oscilátor s tranzistorem, pak ho modulovat...
kdo nebyl na třináctiletou hlavu padlý, už si odvodil sám, že logickým krokem, který Tauš nemohl napsat, je vf oscilátor s pentodou a ten pak modulovat..
to bylo radosti s EF80 do antény.

Inu, ona se ta radost užila i s tranzistorem OC170 a magnetofonem B42. K tomu několikametrová anténa natažená pod okapem garáže. Pyšně jsem chodil po obci s třítranzistorovým reflexem zhotoveným dle AR a zkoumal, jak daleko to dosáhne... A dosáhlo to docela daleko, takových 500 m.

A Pacákovy typické detailní rozkresky, to byla taky věc! Myslím, že poslední vyšla dokonce někdy až začátkem 80. let - milivoltmetr v AR. Tehdy jsem přemýšlel, jestli to po 40 letech vůbec může být on.....

Tak se přidávám, přesně stejné vzpomínky jako Crifodo a Jirka5 na pokusy s touto knihou. Včera jsem ji nostalgicky vyhrabal a díval se do ní... Stárnu...

jirka5 píše:Inu, ona se ta radost užila i s tranzistorem OC170 a magnetofonem B42. K tomu několikametrová anténa natažená pod okapem garáže. Pyšně jsem chodil po obci s třítranzistorovým reflexem zhotoveným dle AR a zkoumal, jak daleko to dosáhne... A dosáhlo to docela daleko, takových 500 m.

pokud jsi udělal reflex z AR, tak už ten Tauš teoreticky nebyl potřeba.
Mě po pravdě postihl nejdřív Pacák, z roku 45 to už pro mě bylo těžce obsolentní s těma bateriovýma lampama a galenitem, ale vysvětlení bylo názorné.
Hlavní impuls pak dodal Škoda se Šolimem a ten Tauš už byl poněkud později. Škoda měl geniální nápad kolem toho napsat tu omáčku a taky ilustrace jeho bráchy byly trefné. Kombinace komiksových prvků a technických obrázků. Okolo Škody pak nastalo nějaké vakuum mám ten pocit, možná proto že to budování příliš bral za své asi tomu oddaně věřil. Když jsem se nedávno pídil po nějakém jeho cirruculu, nikdo nc nevěděl ani tam, kde by měli (redakce AR třeba) ovšem je fakt, že v pomatených dobách 89/90 všichni uvěřili jiným chimérám a tak běžně redakce vyházely archivy, někdy i lidi a mysleli si, že díky trhu a inzerci na těch svých plátcích zbohratnou až do nebe.