Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj tohle je asi nějaké samo domo ne ?
Já jsem nikde 821 nenašel, vím ale že by se snad měly vyskytovat 820 v černé barvě.
Ale ani obrázek černé 820 jsem nikde nenašel.

Prototyp? Byl tady nedávno prototyp kazeťáku z Přelouče. Taky to vypadalo trochu samodomo.

Tipuju s velkou pravděpodobností na bastl. T-820A se v Prešporku vyráběl v podstatě nezměněnej od roku cca 1985 až do Plyšáku a ještě nějakej tejdenek po něm - bez dalšího následnýho typu. Černá varianta T-820A opravdu existovala, byla určená "do páru" ke kazeťáku SM-260/261, kterej se dělal jak se stříbrným, tak s černě lakovaným panelem. Byla minimálně na několika výstavách. Kolik se těch T-820A v černý variantě ale skutečně prodalo ví jen Bůh a Svatej Václav. Přitom to bylo jen jiný barevný provedení panelu, samotná technika byla identická.

To co je na fotce je ale nějaká amatéřina spáchaná černým autosprejem a bílým Propisotem, protože to co dávali prešporský elektrobačovia sítotiskem na panely 820 byl úplně stejnej font - tuším se mu nadává "Gill tučný" a ten byl v Propisotu asi nejběžnější dostupný písmo - v několika velikostech.
Navíc pochybuju, že by někdo z Tesly dal na indikátor úrovně popisku ve wattech výstupního výkonu - když už, tak by tam dali normálně cejchovanou stupnici v dB, taký sprostí zasa tí elektrobačovia neboli. Výstupní výkon by musel bejt cejchovanej podle zatěžovací imprdelance, bez toho to je jen výstřel do tmy. A rozhodně by ani elektrobačovia nenacpali indikaci nad přepínače provozu, ale snažili by se celej indikační sloupec nacpat k indikátoru ladění, resp. někam pod něj - aby měli celej indikační modul hezky pohromadě.

No ale musím uznat, že otvory pro ty hranaté ledky toho blikátka má moc pěkně udělané...to pilníkem takhle hezky neuděláš..

Je to určitě bastl. Originální 820A má slovenské popisky, tohle anglické. Přitom zkratky vlnových rozsahů na stupnici jsou opět slovenské (české). V místě ukazatele jsou běžně LEDky "stereo" a "VKV", otvory pro ty zbývající evidentně nebyl pro šikovného bastlíře problém dodělat. Několik antracitových 820 jsem viděl, ale vždy to byly více nebo méně zdařilé předělávky se stříbrnými knoflíky a hmatníky tlačítek. Totéž platí o gramofonu MC600. Originální antracitové SM260 a 261 mají antracitové i ovládací prvky. Barevný nesoulad byl kritizován i v AR.

A indikaci výstupního výkonu s popisky ve W měl třeba zes. AZS223.

Každopádně je moc škoda, že to dopadlo takhle. Je to moc pěkná práce, co se tehdy jen tak neviděla.
Je na tom dobře ilustrováno, čemu asi lidé na přelomu 80/90 asi dávali přednost, když s tímhle jebli někam do vlhký garáže. Takový práce...

EKKAR píše:To co je na fotce je ale nějaká amatéřina spáchaná černým autosprejem

Tiez si myslim. Napriklad chybaju stupnice pri balance, bass a treble.

Pri prototype by som ocakaval nejaky technicky pokrok, napr. digitalne ladenie, ktore lepsie zapadne prijimace vtedy uz mali.

Asi niekomu vyhorel koniec, tak to cele prekopal. Chcelo by to nejake fotky znutra.

digitalne ladenie, ktore lepsie zapadne prijimace vtedy uz mali.

I Maďaři to měli u jednoho tuneru Videoton, pokud vím. Tesla to měla snad jen u trojkombinace Delta, to už ale bylo někdy 1992.

Následovníky 820A měly být přijímače 832A a 3608A.

Jo, MĚLY bejt. Ale už nebyly, bo elektrobačovia boli v tom čase už rospustený a vypustený ...

Mno, moc krásy ty prototypy nepobraly... Ale v podmínkách čerstvě po plyši asi šlo o maximum možného.

Ověřovací vzorek, kterým se testuje životaschopnost nějaké obvodové koncepce, podle mě nemusí být nějak extra krásný.

To by měly být pěkný spíš designový vzorky, kterým fakticky ty vnitřky ani nemusí fungovat - když jde o ten kabát.
Naši výrobci to z úsporných důvodů dělali vše najednou.

Hubert_79 píše:Mno, moc krásy ty prototypy nepobraly... Ale v podmínkách čerstvě po plyši asi šlo o maximum možného.

Leda h0vn0 h0vno slavnej soude "těsně po Plyši". Uvědom si, že než se socialistický centrálně a dlouhodobě plánovaný hospodářství rozhoupalo k nějaký takovýhle radikální změně, trval "vývoj" minimálně 5, často ale spíš 10 let. Samotný zapojení a obvodový řešení vymysleli vývojáři za pár tejdenků, ale než se NAPLÁNOVALO řešení výroby nebo pořízení z dovozu všech částí počínaje pasivníma součástkama, přes polovodiče, spojový desky přes ovládací prvky včetně návrhu montážních a zkušebních přípravků až po skříň a obalový materiály ve kterejch se to mělo expedovat, to trvalo za komančů asi tak 10x dýl než bylo zdrávo. Pokud se to mělo začít vyrábět dejme tomu začátkem roku 1990, musel "vývoj" takovýho výrobku začít nejpozdějc někdy v roce 1983, maximálně mohly přijít ještě nějaký drobný změny před rokem 1985 - potom už se na naplánovaný produkci nedalo změnit zhola nic ... Tudíž to co vidíš jako "výrobek pro 90. léta" koncepčně a konstrukčně vznikalo v období o zhruba 10 let starším = začátkem 80. let.

Kdyby to vznikalo skutečně AŽ začátkem 90. let, nutně by to vypadalo úplně jinak - protože v tý době už měli naši vývojáři prakticky plnej přístup ke všemu, co bylo ze Západu naprosto běžně dostupný v miliónovejch množstvích a za ceny nesrovnatelně nižší než na trhu v tý době už chcípající RVHP. Jenže i tak by ta výroba cenově nikdy nedokázala konkurovat žluťákům a jejich rejžový ekonomice ...

Konkurovat ani nemuseli a nikdo ze zákazníků to po nich nechtěl.
Ale tím, že úplně všecko zlikvidovali, vzali možnost volby. Na výběr jsme měli rejžový šunt, nebo ještě větší rejžový šunt.
Ale nic evropského či amerického, natož tak našeho, aby si člověk moh vybrat. Hromada laciných sraček a jak jsme s nima dopadli, každej ví.
Sedm let je Karle pitomost, reálných pět platilo od poloviny 70.let a pak už se to dost zkracovalo.
Ještě i začátkem 50.let. kdy ničeho nebylo a po roce 1948 byla spousta odborných kádrů už dávno zdrhnutých, jsme uměli za necelý rok připravit do výroby i rozjet v různých závodech všecky ty Klasiky, Kongresy, Romance, Blaníky a hromady dalších.
A bylo 5-6 let po válce. Některé doly a provozy se ještě musely dodatečně odminovat..

Asi tak. A lidi by to stejně nekupovali kvůli hladu po západním zboží. Ty přístroje vypadají slušně, minimálně ve srovnání s těmi, které do té doby Tesla produkovala. Otázkou je, co by s nimi udělala sériová výroba a jak moc by byly spolehlivé z hlediska použitých dílů.

V nějakém starším vlákně jsme to už řešili: problém Tesly Bratislava spočíval v jednostranné orientaci na výpočetní techniku, která zde měla být ve velkém vyráběna a do jejíž výroby bylo investováno dost peněz. Po otevření trhu sem přišly v této oblasti daleko modernější výrobky a výroba v Bratislavě byla rychle ukončena. Odkaz: https://tesla-bratislava.webnode.sk/