Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, jak funguje metoda uzlových napětí a jak lze vypočítat střední absolutní hodnotu?

Marku, výpočty obvodů metodou uzlových napětí ( nebo smyčkových proudů) ti najde Gůgl . Přece nechceš , aby ti tu někdo opisoval 5 stránek z nějaké knihy ?
Střední absolutní hodnota - co to má být ? Já bych si to představil třeba jako 50 absolutních hodnot nějaké veličiny a z nich vypočítal průměr . Reálné využití však jaksi nevidím . Takže dej mám prosím vědět, oč se konkrétně má jednat , zřejmě je to nějaká zvrhlost v pojmech .

Uveď konkretní příklad co chceš spočítat. Metodu jsem se naučil ale nikdy nepotřeboval.

Nj, zas začala škola ...

Nazval bych to "slušná sestava z jedné IP" a zatím přesun směr HP. Netrapte se odpovědí, dokud z tazatele něco normálního nevypadne. Vždycky se to dá přesunout zpátky.

Bloodlines1 [ 8 Příspěvky ]
Humwey [ 3 Příspěvky ]
2018_Q [ 1 Příspěvek ]
Marek92 [ 1 Příspěvek ]

Do HP já přispívám rád. Takže odpovím na otázku, jak asi mohla zaznít.

Základem pro výpočet střední hodnoty nějaké křivky je plocha, která vzniká mezi tou křivkou a osou x. Plocha nad osou je kladná, pod osou záporná. Střední hodnota je rovná výšce obdélníku, který má stejnou plochu jako ta křivka při stejném rozsahu na ose x.

Na obrázku je první křivka (sínusovka), u které je v jedné periodě stejná velikost kladné i záporné plochy, výsledná střední hodnota je nula. Proto se často uvádí střední hodnota sínusu jen pro jednu (kladnou) půlperiodu, která je 63,7% ze špičkové hodnoty.
Druhá křivka je sínusovka podložená stejnosměrnou hodnotou 0,25. Výsledná střední hodnota za celou periodu bude právě těch 0,25.
Třetí křivka vychází z té druhé, ale nemá žádné záporné dílčí plochy, protože absolutní hodnota funkce změní všechny záporné hodnoty na kladné. Takže celá ta plocha vydělená periodou 2π dá výšku obdélníku - střední hodnotu - s velikostí 0,657.

Jakýkoli výpočet je možný pouze tehdy je li křivka matematicky uchopitelná.

Každá křivka je matematicky uchopitelná. Jen některá snáze, jiná obtížněji.

A některé vůbec, protože se nedá matematickým integrálem dopočítat její plocha. Pak je potřeba uchopit obyčejný kondenzátor.

V diferenciálním a integrálním počtu existují i numerické metody, kterými se dá uchopit jakákoli křivka. Ale ten kondenzátor to jistí

A přitom některý křivky se dají uchopit i bez vší matematiky ...

To už je moc. Upraveno, odkaz smazán. ZdenekHQ

Jo takový křivky, cos měl asi na mysli, se uchopují obzvlášť dobře

Numerický metody jsou docela horor, pokud teda někdo není člověk typu Bernard nebo počítač.

Ono to vypadá jednoduše, ale cesta k výsledku je trnitá...

Jj, kondenzátor je kondenzátor