Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V některých aplikacích se používají na první pohled "jednoduché" zdroje bez řídícího obvodu se střídavým výstupem. Asi moc nechápu jak to přesně funguje, ale už několikrát mě při pokusu o opravu mátlo to že mezi bází a emitorem spínacích výkonových tranzistorů se obvykle naměří velmi malý odpor (prakticky nulový), přestože tranzistory jsou po vypájení dobré. Ten nulový odpor se uzavírá přes vinutí trafa. Ostatní součástky se zdají být taky dobré přesto zdroj nefunguje. Opravoval jjste tohle někdo? nebo by mi možná pomohlo schéma takového zdroje.

To je "elektronicke trafo" na halogenove ziarovky?
Opravoval som nieco taketo: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&p=872541

Elektronické transformátory pro halogenové žárovky (třeba) používají principy polomostových samokmitacích měničů z kompaktních zářivek:
V měniči najdeš většinou toroidní transformátor ze třemy vinutíma (vazební, někdy je označován jako přesytka). jedno vinutí je "proudový" - prochází jím výstupní proud měniče
Ty dvě zbývající vinutí budí báze obou v sérii zapojených tranzistorů. Vinutí jsou zapojený tak, že indukovaný proud jednoho vinutí tranzistor otevře, v druhým vinutí se indukuje opačný proud, který druhý tranzistor zavírá. Tranzistory se tak střídavě otevírají a ztavírají podle výstupního proudu.některá řešení vyžadují počáteční nakopnutí pomocí obvodu s diakem.Velikost proudu určuje kombinace kondenzátorů a indukčnost výstupního transformátoru. Schémata úsporek najdeš na www.pavouk.org

jj asi to je k halogenovým žárovkám, schéma hodně zhruba odpovídá tomu které je ve tvém vláknu http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 05_886.png ale stejné to není

Taky záleží na tom, zda ty velký tranzistory jsou MOSFET, nebo obyč bipoláry NPN. V případě polem řízených tranzistorů mají měniče jinak řešený ty trafa.

Někde jsem četl, že opravovat tyhle jednoduché laciné zdroje je nesmysl.
Všecko tam mají seskládaný z takový sorty materiálu, že to po první opravě pak stejně odchází dál, skoro periodicky, jedno po druhém.

Vyměníš tranzistory, pak se za měsíc třeba probije usměrňovač - vyměníš ho a zas odejde něco jiného, dalšího.
Všecek ten použitý materiál je úplně strašidelně levný a má ± stejnou kvalitu i životnost.
Proto to stojí jen několik málo dolarů.

Aby to po opravě bylo jaktak spolehlivý, musela by se použít jen deska a krabička. A všecky součástky jiný, značkový a o dvě kvalitativní třídy výš.

Ten "moj" fungoval asi 15 rokov a odisiel kvoli popraskanemu cinu od tepelneho namahania.

Nie su elyty, takze sa tam nema velmi co pokazit.

takže po propájení zdroj funguje

To sinclair: ale prdlačky, opravoval jsem jich spoustu a převážně stačilo přepájet studeňáky, málokdy byly vadné polovodiče. Leda tak u úsporek zářivek, tam občas střelí vn kondenzátor na výstupu do trubice a pak odejde jeden tranzistor. U značné části vyhozených úsporek je přepálené jedno žhavicí vlákno a snad ještě častější je špatný kontakt na patici - a elektronika (tj onen samokmit-měnič) je většinou OK.
Jinak ovšem úplně stejný samokmit-obvod obsahuje i většina polomostových zdrojů AT/ATX - od nejstarších s obvody TL494 (KA7500), přes 2002,3,5, KA3511, 3528, až po SG6105 ... tam všude je základ dvojice spínačů s proudovým buzením z výstupu, jak popisuje Arbatan - a řídící obvod prostřednictvím budiče na druhé straně vazebního trafáčku tu vazbu ovlivňuje tak, aby výstup zdroje byl regulován. Viz např. starodávný Belzův článek Spínané zdroje pro výpočetní techniku, tam je velmi dobrý popis funkce...

Možná, že je to v oblasti spínaných zdrojů jinak.
Mám sám dost mizernou zkušenost /z jiného oboru elektroniky/.
Pokud je to vyrobený v základu velmi levně, na dobu 2-3let, z často podřadného materiálu, tak nemá smysl to nějak "vylepšovat", včetně oprav. Opravdu se brzy po opravě vysere něco dalšího.
Podřadným materiálem se tady myslí materiál takové kvality, který v malém množství ani nejde běžně koupit.
Bývá přímo určenej pro hromadně-levnou výrobu. Je tak levný, že často nemá ani normovaný rozměry a značení.
Co když se např. sečte cena materiálu v desce - a použijí se ceny toho úplně nejlevnějšího, co je běžně v prodeji dostupné?
Nemělo by to být za danou cenu vůbec vyrobitelné. Anebo s prací, deskou a krabičkou zadarmo.
My ale fyzicky vidíme, že to vyrobitelné je - tak kde je teda zakopaný pes?
I podle mě je to právě v kvalitě toho materiálu. Také v tom, že ve skutečnosti vidíme něco zcela jiného.
Myslím tím to, že elyt s potiskem Nichicon není Nichiconem, polovodič od STM nepochází od STM, měď není mědí a tak dál. To už přeci známe.
Obvykle to začíná už pěkně mizernou deskou, co je pod trafy, topícími odpory a polovodiči zhnědlá, připálená. Lisovaný papír.

No a to podle obrázku asi není tento případ - je to na laminátu, s popisem, tak to tak hrozný asi nebude.
PS: 100V trafo z AUJ635 sis v Pozlovicích vyzvednul?