Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

1 až 2% hélia vo vzduchu vraj za 10 minút pokazí smartfón.
https://youtu.be/vvzWaVvB908

No to jsou věci. Asi že má pidimolekulu proleze všade. I když zrovna ty oscilátory bývají hermeticky uzavřený.
Přeposlal jsem to kámošovi, majiteli fy Divesoft. Dělaj trimixový rebreathery, kde je část elektroniky občas i v koncentraci kolem 50% He. Tak to jsem zvědavej, jestli to je pravda nebo fake.

Taky jsem měl za to, že je to hermeticky uzavřený. Pak to teda nemůže fungovat ani ve vakuu, jestliže nějaká ta molekula Helia to dokáže podle mě "mechanicky zablokovat", protože jak je známo, Helium je inertní plyn. Asi to nějak souvisí s tím, jak hélium dokáže měnit hlas lidí a dechových nástrojů díky svý menší hustotě..
Edit: O tom článku "Iphone vs. Helium jsem věděl delší dobu. Prej to má na svědomí jeden konkrétní typ toho Mems rezonátoru. Jak tohle zjistili, začali tam dávat jinou verzi, co už je asi těsnější.
https://dotekomanie.cz/2018/11/nevystavujte-iphony-heliu-prestanou-fungovat/

pěkné . . .
https://youtu.be/D0YLW6v5hrA?t=104

otázkou je, co si kdo představí pod pojmem hermeticky uzavřený. Atomy helia jsou velmi malé a proto bez problémů procházejí i prostředím, které je pro O2 či CO2 zcela neprůchozí. Proč myslíte, že je pouťový balonek za pár hodin prázdný? Při naplnněí vzduchem, přitom objem drží...

witt píše:Atomy helia jsou velmi malé a proto bez problémů procházejí i prostředím, které je pro O2 či CO2 zcela neprůchozí.

. . . a nejsou atomy vodíku ještě menší ?
Když je lehčí než helium . . .

Jenomže unikající vodík je dost problém z důvodu jeho hořlavosti. Kdežto hélium jako takový je, až na tuto vyjimku, neškodný,akorát drahý.

ok1hga píše:

witt píše:Atomy helia jsou velmi malé a proto bez problémů procházejí i prostředím, které je pro O2 či CO2 zcela neprůchozí.

. . . a nejsou atomy vodíku ještě menší ?
Když je lehčí než helium . . .

Záleží na tom, ako sa to meria.
Asi najpodstatnejšie je, že vodík je bežne vo forme molekul H2, kdežto "molekula" hélia obsahuje len 1 atóm. Hélium je inertný plyn. Nevytvára chemické väzby. Samotný atóm vodíka je zas príliš reaktívny. Takže skôr, než by stihol cez nejaký materiál predifundovať, tak s ním zreaguje.

Rozmer atómu je v principe defnovaný jeho elektrónovým obalom. Elektróny sú usporiadané do určitých vrstiev. V prvej vrstve môžu byť 2 elektróny. To znamená, že aj H a He majú len tú istu 1. elektrónovú vrstvu. Polomer dráhy elektónu okolo jadra je zjednodušene definovaný rovnováhou medzi príťažlivou elektrostatickou silou medzi kladným jadrom a záporným elektronom a odpudivou odstredivou silou obiehajúceho elektrónu. Zároveň ešte musí byť splnená podmienka, že vlnová dĺžka odpovedajúca energii objehajúceho elektrónu musí byť v celočíselnom pomere k dĺžke dráhy, po ktorej obieha. Keďže v He sú dva protóny, tak na elektróny pôsobí dvojnásobná príťažlivá sila a nejak to vychádza, že obiehajú ešte bližšie k jadru.

Prakticky však rozmer atómu závisí od toho, cez akú fyzikálnu vlastnosť sa na atóm pozeráme. Iný rozmer vychádza z kvantoých výpočtov vzdialenosti elektronu od jadra, iný zo vzdialenosti atómov v kryštalickej mriežke, iný z ionového polomeru, iný zo zeta potenciálu, iný z ....

Ono to taky může být jinak. Hélium má několikrát lepší tepelnou vodivost a i rychlost zvuku v něm je podstatně vyšší než u vzduchu. Obojí se používá na měření obsahu hélia v směsi plynů. Zvukovej princip třeba tady.
Třeba tomu rezonátoru vadí jedno z toho. I když tak malý koncentrace asi nemůžou mít zásadní vliv.

Když se podíváš na články o těch "MEMS oscilátorech, nebo rezonátorech, je tam spousta obrázků, jaký "miniaturní hřebínky" to obsahuje a jak je to miniaturní. Mimo jiné se heliem a neonem plní doutnavky a neony. A tak mě napadá, zda i to snížený ionizační napětí při těch rozměrech toho "mechanizmu" to nehraje nějakou roli.

Vodík se ve vzduchu běžně nevyskytuje, helium ano. Zajímavý jev nastává u jetých výkonových elektronek. Kolem průchodek ve skle dochází vlivem vysoké teploty a napětí k elektrolýze skla. Kolem průchodky vznikne "stromeček" z nějaké látky, která se tou elektrolýzou uvolní. Tím je poškozena hermetičnost té průchodky a dovnitř lampy se začnou dostávat atomy helia, protože jsou z plynů obsažených ve vzduchu nejmenší. Lampa nejdřív začne modrofialově světélkovat, v závěrečné fázi je tlak uvnitř srovnán s atmosferickým, lampa vůbec nefunguje, případně se v ní zapaluje oblouk, a katoda se ani nenažhaví, helium prouděním odvádí teplo, takže je jen v nejvyšším místě lampy výrazně horká baňka. Getr přitom s inertním heliem nereaguje, takže na pohled není vůbec nic podezřelého poznat.

Je to velice častý jev u AL4, AZ1 a podobných starých lamp, kde jsou průchodky uloženy uvnitř skleněné nohy, kde se špatně chladí.

Hélium by ale mělo světélkovat oranžově, ne?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Helium

Tipuji, že problém je v té větší rychlosti šíření zvuku v Heliu - podobně jako lidské hlasivky začnou kmitat jinak, tak to zřejmě "urychlí" i ty oscilátory

Artaban001 píše:Hélium by ale mělo světélkovat oranžově, ne?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Helium

No je pravda, že ze začátku to svítí tak bledožlutě, zhruba jako na té fotce s tou neonovou trubicí. Barva světla záleží na tlaku. Když to pak začne přecházet do oblouku, tak to je spíše do fialova, ale to už je jiný jev.

Tak jsem dostal odpověď jak je to s héliem a elektronikou. Helium taky totálně likviduje piezokeramiku tlakových čidel. Bavíme se ale o koncentracích 20-50%. Mechanismus degradace není přesně známý, řeší se to oddělením vzduchový atmosféry tlakovýho čidla od od prostoru hélia kovovou membránou.