Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím.

Dostaly se mi do rukou tyristory ČKD T200/1200. Má to dvě elektrody které jsou ze slabého vodiče. Jeden je červený a druhý bílý. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli by mi někdo prosím neporadil co je co.

Děkuji za odpověď

K a G.
Farby si prepípaj merakom.

patrikvarga píše:K a G.
Farby si prepípaj merakom.

Děkuji moc. Myslel jsem si to.

Používají se běžně v elektrických lokomotivách na dráze např.ve dvojsystémových lokomotivách ESO.

OMA50 píše:Používají se běžně v elektrických lokomotivách na dráze např.ve dvojsystémových lokomotivách ESO.

Tak to je super! Děkuji

@OMA50: při opravách lokomotiv se používají staré zásoby, nebo se tyto tyristory nahrazují novými typy?

OMA50 píše:Používají se běžně v elektrických lokomotivách na dráze např.ve dvojsystémových lokomotivách ESO.

Žádný lokomotivy na dráze nikdy označení "eso" neměly. Je to jen přezdívka vycházející z dřívějšího označení dvojsystémovýho provedení podle tzv. Kryšpínova systému, kdy (ještě před zavedením čistě číselnýho označení vycházejícím z evropskýho registračního kódování v roce 1987) označení řady lokomotivy sestávalo z až tří písmen, dvou nebo tří větších a tří až čtyř menších číslic. Písmena udávaly trakční systém = systém pohonu stroje. Parní trakce žádný písmeno neměla, elektrická stejnosměrná měla E, střídavá S, motorová T v případě lokomotiv a M u motorovejch osobních vozů. Elektrický vysokokapacitní osobní jednotky alias "panťáky" měly EM/SM podle použitý trakční soustavy. Úzkorozchodný lokomotivy měly navíc písmeno U za písmenem označujícím trakci (parní úzkorozchodný tak měly jen to U), dva prototypy turbínou poháněnýho stroje z plzeňský Škodofky nesly označení TL. Pro dvojsystémový lokomotivy, schopný jezdit na stejnosměrný i střídavý trakční soustavě bylo označení ES plus příslušný číselný označení, který v Kryšpínově systému popisovalo i další vlastnosti lokomotivy (počet hnacích náprav, zaokrouhleně maximální rychlost a zaokrouhleně hmotnost na jednu nápravu). Tohle označení zaniklo přechodem na označení podle Mezinárodní Železniční Unie - k 31.12.1987, od 1.1.1988 přešly ČSD a po nich i ČD/ŽSR na nový označování jen číslicovým kódem. Existující typy označovaný řadou ES499.0; ES499.1 a ES499.2 dostaly nový označení začínající číslicí 3, i když přezdívka vycházející právě z písmen čitelnejch i jako "eso" jim zůstala s výjimkou typu ES499.2/371 a 372 - ty jsou známější jako "bastard", protože z důvodu požadavku schopnosti provozu i na východoněmecký trakční soustavě 15kV 16,67Hz byla jejich regulace učuněná jako odporová = zastaralá už v době vzniku. Modernější vícesystémový mašiny už původní Kryšpínovo značení nikdy nedostaly, v tabulkách jim proto tohle svérázný a zajímavý číslování chybí. Tyristorovou pulzní regulaci pak samozřejmě neměly jenom vícesystémový lokomotivy, ale začínalo se s jejím nasazením u stejnosměrný trakce nejdřív u posunu (E458.1 "žehlička" alias "tyristorka" - nový označení řady 111) a v pozdější době i v traťový službě (E499.3 "peršink" neboli nově řada 163) - v provozu se poznaly podle hlasitýho a podle rychlosti jízdy tón měnícího bzukotu právě těch trakčních tyristorovejch měničů ...

Při jeho použití budeš muset zohlednit,že tyhle tyristory jsou docela "tupý" na otevírání,to G chce někdy docela velkej proud,aby sepnul.Obvyklej driver tolik proudu nedá a budeš ho muset doplnit nějakym bufferem,co zvládne 200-500mA.

No, "tupý" - jak se to vezme. Když si představíš, že to je součástka, která má přídržnej proud v řádu desítek ampér a maximální spínanej špičkovej proud v řádu kiloampér ... tak ten práh citlivosti Gate kolem 200-300mA není zas tak vysokej ... Jasně že to není KT508 s přídržným proudem pár desítek mA a prahovou citlivostí Gate někde mezi 2 a 5mA ... Prostě ta přechodová oblast má svý rozměry (kvůli plošnýmu proudovýmu zatížení přechodu) a nějak se musí nasytit těma nosičema náboje - a je jedno jestli majoritníma nebo minoritníma, prostě ten náboj tam musíš dodat chca nechca - a pokud to máš udělat dostatečně rychle, abys přechod(y) nedržel moc dlouho v lineárním stavu a nesčudil ho(je) vzniklou tepelnou ztrátou, musíš do Gate holt navalit nějakou tu stovku mA ...

EKKAR píše:No, "tupý" - jak se to vezme. Když si představíš, že to je součástka, která má přídržnej proud v řádu desítek ampér a maximální spínanej špičkovej proud v řádu kiloampér

Možná trošičku přeháníš. Je to dost prehistorický typ, ale parametry by měl cca odpovídat T955-200-12 a ten má neopakovatelný proudový impuls ITSM 4 kA.
Buzení gejtu 3 V/300 mA.

Kdysi, než nám zrušily uranový doly, jsme podobnýma tyristorama honili těžní stroj o výkonu cca 4 MW. Co si tak matně pamatuji, tak do gatu šli dva impulsy. Ale to je asi tak všechno co mi z toho uvízlo v hlavě.

To je mi celkem jasný,když je to 200A/1200V tyristor.A zrovna s KT508 bych ho nesrovnával,spíš třeba s KT706 nebo T911-16-12,tam je to okolo 20-50mA a to by drivery zvládnout mohly.Těch 300mA tak možná UAA145(vypadá podobně jako MBA810) a ten je docela vzácnej. Zatím nechávám stranou rychlý tyristory jako TR922,u těch je Ig vysoký i při jejich proudu katodou 25A.
BTW.Tyristory GE (např.C180AX) jsou vybavený "amplifying gate",ale nevim jak moc se ten nárok na Ig sníží proti normálním tyristorům.