Ekologičnost dnešních běžných čisticích a pracích protředků
Napsal: 06 led 2019, 19:03
Pohybuje se tu pár rozumělců přes chemii, tak se ptám, jak moc jsou ekologické ty dnešní běžně prodávané jary a prací prášky?
V 90. letech to bylo jasné, všude do nás valili, jak ti zlí komouši dávali do jarů saponáty, které ničily v přírodě vše živé. A do pracích prášků zase dávali fosfáty, které taky dělaly v přírodě a v nás nevímco... Firmy Henkel a Procter & Gamble, které tu převzaly Palmu a Rakonu, si na té domnělé ekologičnosti svých nových jarů a palmexů vystavěly reklamní kampaň.
Jenže co dnes? Na prášcích a jarech je napsáno, že obsahují ionogenní a neionogenní tenzidy, což asi tak specifické jako výroky chytré horákyně, neboť tenzid může být kdeco... Pak jsou tam různé pomocné látky, konzervanty, barviva, parfémy...
V čem je problém: v naší zaostalé příměstské vsi, kde sice je vodovod, plyn, internet, nalejvárna, vietnamský večerák, a ze všech stran řvou obchvaty, kanalizace ale absentuje. Takže člověk si zbavování se svých „produktů“ musí zajistit sám na vlastní triko. Ne že by to místním vidlákům vadilo, ono mít v obci kanalizaci znamená na ni být povinně připojen a platit stočné.
Člověk by sice buď měl mít nějaké čisticí zařízení než to vypustí do místní hnojo-řeky, nebo si nechat žumpu odborně vyvézt, ale známe to, no... místní hnojáci to řeší způsobem svým vlastním...
Co jsme tu zdědili po předcích (zadcích) v domě námi obývaném, je prasklý septik, z nějž to prosakuje do země už z první usazovací nádrže, což nás řadí mezi zmíněná prasata...
Než se to vyřeší, co s tím? Konvenční hygienické prostředky o biologické rozložitelnosti mlčí. Můžu si tu domácí chemii v pohodě nechat prosakovat pod zahradu a ze zahrady jíst?
Nebo raději používat prostředky označené jako ekologické a biologicky rozložitelné? Jsou opravdu v ekologičnosti lepší?
V 90. letech to bylo jasné, všude do nás valili, jak ti zlí komouši dávali do jarů saponáty, které ničily v přírodě vše živé. A do pracích prášků zase dávali fosfáty, které taky dělaly v přírodě a v nás nevímco... Firmy Henkel a Procter & Gamble, které tu převzaly Palmu a Rakonu, si na té domnělé ekologičnosti svých nových jarů a palmexů vystavěly reklamní kampaň.
Jenže co dnes? Na prášcích a jarech je napsáno, že obsahují ionogenní a neionogenní tenzidy, což asi tak specifické jako výroky chytré horákyně, neboť tenzid může být kdeco... Pak jsou tam různé pomocné látky, konzervanty, barviva, parfémy...
V čem je problém: v naší zaostalé příměstské vsi, kde sice je vodovod, plyn, internet, nalejvárna, vietnamský večerák, a ze všech stran řvou obchvaty, kanalizace ale absentuje. Takže člověk si zbavování se svých „produktů“ musí zajistit sám na vlastní triko. Ne že by to místním vidlákům vadilo, ono mít v obci kanalizaci znamená na ni být povinně připojen a platit stočné.
Člověk by sice buď měl mít nějaké čisticí zařízení než to vypustí do místní hnojo-řeky, nebo si nechat žumpu odborně vyvézt, ale známe to, no... místní hnojáci to řeší způsobem svým vlastním...
Co jsme tu zdědili po předcích (zadcích) v domě námi obývaném, je prasklý septik, z nějž to prosakuje do země už z první usazovací nádrže, což nás řadí mezi zmíněná prasata...
Než se to vyřeší, co s tím? Konvenční hygienické prostředky o biologické rozložitelnosti mlčí. Můžu si tu domácí chemii v pohodě nechat prosakovat pod zahradu a ze zahrady jíst?
Nebo raději používat prostředky označené jako ekologické a biologicky rozložitelné? Jsou opravdu v ekologičnosti lepší?