Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,
mám trochu problém ujasnit si kudy protéká proud z kondenzátorů C1 a C2. Pokud to správně chápu, v případě, že se začne C1 vybíjet, protéká proud do
báze tranzistoru Q2 a dále se stává součástí kolektorového proudu. Současně pak nabíjí C2 a vybíjí se přes R4. C2 se současně nabíjí přes R3. Dále se uvádí, že se u kondenzátoru přehodí polarita, což chápu tak, že je C1 vybitý. Můžete mě kdyžtak opravit prosím? Za odpovědi Vám děkuji.

Dolpi píše:Zdravím,
mám trochu problém ujasnit si kudy protéká proud z kondenzátorů C1 a C2.

Nasimuluj si to v Circuit simulátoru https://www.falstad.com/circuit/, tam ten proud přímo uvidíš - a budeš mít jasno...

Dolpi píše:že se u kondenzátoru přehodí polarita, což chápu tak, že je C1 vybitý

Tomu nerozumím, až si to nasimuluješ, uvidíš, že chvilku teče kondenzátorem proud jedním směrem a pak zase druhým - čemuž odpovídá i změna polarity napětí kondenzátoru - až se po vybití na 0 začne nabíjet opačně.

C1 se nabíjí, když je Q1 rozepnutý a Q2 sepnutý, proud teče:
Ze zdroje z +V -> R1 -> C1 -> BE Q2 -> mínus zdroje.
C1 se vybíjí a částečně přebíjí na opačnou polaritu když je Q1 sepnutý a Q2 rozepnutý, proud teče:
Ze zdroje z +V -> R2 -> C1 -> KE Q1 -> mínus zdroje.

Už to vidím, děkuji moc.

Ten Falstad to má už hotový.

Zdravím, tak se znovu vracím k tomuto vlákno s otázkou, jak je možné, že při vybíjení kondenzátoru C1 se na rezistoru R2 vytváří napětí větší, než je napětí zdroje? Může mi to někdo prosím vysvětlit? Děkuji za odpovědi.

Zde je odkaz na simulátor.
http://tinyurl.com/yylmscpk

Dolpi píše:jak je možné, že při vybíjení kondenzátoru C1 se na rezistoru R2 vytváří napětí větší, než je napětí zdroje? Může mi to někdo prosím vysvětlit

Inu protože se tam nic "nevytváří" ale jenom se nabitý kondenzátor v okamžiku překlopení klopného obvodu připojí obráceně, čímž se jeho napětí přičte k napětí zdroje.
Aplikuj si Kirchhoffův zákon pro součet napětí ve smyčce obsahující rezistor R2 a můžeš si to spočítat...

Aha, tak to jo. Jak se ten rezistor vlastně počítá? Nedělá se to pomocí vzorečku pro časovou konstantu?

Podle mně se rezistory primárně počítají podle požadovaného proudu kolektorem a proudového zesilovacího činitele tranzistoru. Z časové konstanty se pak počítá potřebná hodnota kondenzátoru. S hodnotou bázového odporu se pak dá v dost širokých mezích dolaďovat...

Jojo, funguje to. Díky moc.

Jo, ještě tu mám jednu otázku. U některých AKO jsem viděl takové zvláštní nastavení pracovního bodu tranzistoru, kdy tranzistor měl zesilovací činitel 100, proud na kolektoru byl nastaven na 20mA a proud báze na asi 5mA. Takové nastavení pracovního bodu tranzistoru nevadí?

Když nepřekročíš dovolený proud bází toho tranzistoru, nevadí to. Tranzistor by zvládl kolektorem tedy výrazně vyšší proud, ale kolektorový odpor nedovolí, což vede k tomu, že tranzistor je spolehlivě sepnutý .
Obecně se u spínacích obvodů, což je tento případ, volí proud báze alespoň 2x (ale radši víckrát) větší, než vychází z maximálního kolektorového proudu a zesilovacího činitele.

Děkuji za vysvětlení.